Test: Diabetes a oko (PO)
Diabetes může vyvolávat řadu očních problémů. Některé se vyskytují i u jiných očních nemocí, jiné jsou značně typické jen pro cukrovku. Mezi poruchy, které mohou mít i jiné příčiny, patří např. zákal oční čočky – katarakta. Zakalenou čočkou špatně proniká světlo, takže obraz je jakoby zakalený, málo zřetelný až zcela porušený. Oční čočku lze operačně nahradit, takže pokud není současně postižen i oční sklivec nebo sítnice, může se tak obnovit ostrý zrak. Další možnou poruchou, která může mít více příčin je glaukom neboli tzv. zelený zákal. Glaukom je způsoben zvýšeným nitroočním tlakem a může vést k postižení sítnice či očního nervu se závažnými důsledky. Oční cévy mohou být také poškozené vysokým krevním tlakem.
Pro diabetes typickou poruchou je tzv. diabetická retinopatie neboli diabetické poškození sítnice. Na oční sítnici se nacházejí buňky, které zaznamenávají dopad světla. Světelné signály se přenášejí očním nervem do mozku a tam se zpracovávají na to, co vnímáme jako obraz. Sítnice má několik vrstev a je různě uzpůsobena na pozadí očního bulbu. Pro ostrý obraz, který potřebujeme např. při čtení či řízení automobilu, je nejdůležitější oblast tzv. žluté skvrny neboli makuly.Zde je nejhustší nakupení tyčinek a čípků, které zaznamenávají černobílý a barevný obraz. Na ostatních částech sítnice je výskyt tyčinek a čípků řidší. Zde zaznamenáváme zejména obrysy a pohyb v okolí.
Uvnitř očního bulbu za oční čočkou se nachází oční sklivec. Je to rosolovitá a dobře průhledná hmota, která po obvodu naléhá na sítnici. Její průhlednost ale může být narušena např. nitroočním krvácením nebo jizvami, které vznikají při jeho hojení.
Diabetická retinopatie je velmi častým onemocněním při diabetu. Udává se, že určité známky je možné pozorovat téměř u každého po 10letém trvání diabetu, někdy ale mnohem dříve. Většinou se jedná o drobné nerovnosti cévních stěn nebo vakovitá rozšíření cévních kapilár (tzv. mikroaneurysmata). Cévní stěna očních kapilár je poškozena dlouho trvající zvýšenou glykémií a mohou se vyskytovat i drobná, tzv. tečkovitá krvácení. To vše je patrné při běžném vyšetření očního pozadí pomocí oftalmoskopu nebo na speciálně pořízených fotografiích sítnice.
Při delším trvání diabetu a při jeho špatné léčbě jsou mikroaneurysmata a drobná krvácení stále četnější, většinou ale ještě nepůsobí obtíže. V takovém případě většinou hovoříme o tzv. prosté retinopatii, která je ale již určitým varováním. Závažná forma je tzv. proliferativní retinopatie, kdy dochází v důsledku nedostatečného zásobení sítnice kyslíkem ke zmnožení nitroočních kapilár. Ty mohou pak být snadno zdrojem menších či větších krvácení do sítnice nebo do sklivce. To již vede k závažnému poškození sítnice a může být porušen průchod světla sklivcem. Zvýšená propustnost kapilár na sítnici se stává také zdrojem otoku sítnice, což výrazně porušuje vnímání obrazu. Porucha je zvláště významná v oblasti žluté skvrny -makuly. Otok neboli edém makuly vede již k závažné poruše zraku.
Pravidelné sledování očním lékařem je pro všechny pacienty s diabetem zcela základní věcí. Včasné zachycení diabetické retinopatie upozorňuje na nezbytnost důsledného vyrovnání diabetu a krevního tlaku. Ukazuje se, že u osob dobře léčených jsou vznik i rozvoj diabetické retinopatie výrazně zpomalené a málokdy vedou do těžkých stádií s ohrožením zraku. Kromě toho je dnes možné při včasném záchytu léčit i některé pokročilé formy, např. pomocí laseru (tzv. laserová fotokoagulace) nebo účinných léků, které se podávají do očního bulbu a zastavují nežádoucí novotvorbu krevních kapilár. Následky nitroočních krvácení je také možné řešit operačně. Vzhledem k rozšíření diabetu v populaci je dnes diabetická retinopatie nejčastější příčinou závažného postižení zraku, které vzniklo v dospělosti. Pečlivou prevencí a včasným ošetřením je však dnes možné nejtěžším formám diabetické retinopatie předcházet.
A nyní pár kontrolních otázek: