Co jsou bílkoviny?

Bílkoviny jsou z hlediska příjmu potravou rozdělovány na bílkoviny původu rostlinného a živočišného.
Živočišné bílkoviny mají vyšší obsah esenciálních aminokyselin (lidský organismus si je neumí vytvořit) a jsou lépe stravitelné. Označující se také jako plnohodnotné bílkoviny.
Rostlinné bílkoviny jsou obvykle v jedné či více esenciálních aminokyselin limitované, označují se jako neplnohodnotné bílkoviny. Proto, pokud jsou bílkoviny hrazeny pouze z rostlinných zdrojů, je nutná pestrá strava.

Bílkoviny lze také dělit dle jejich biologické využitelnosti. Biologická využitelnost vypovídá o tom, kolik bílkovin přijatých ze stravy tělo skutečně využije na biologické procesy. Nejlépe využitelná bílkovina je vaječný protein, za ním následují další živočišné bílkoviny. Bílkoviny rostlinného původu je třeba vhodně kombinovat, aby měl lidský organismus potřebný příjem aminokyselin. Optimální doporučení pro příjem bílkovin je konzumovat pestrou stravu obsahující tyto skupiny potravin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, obiloviny, luštěniny, brambory a zeleninu.

Bílkoviny jsou základní složkou všech živých organismů, a proto mají různé funkce, např. funkce stavební, transportní, skladovací, regulační a ochranné.

Trávení bílkovin

Trávení bílkovin začíná v žaludku pomocí endopeptidázy pepsinu. Bílkoviny se postupně rozpadají na aminokyseliny, které se vstřebávají v tenkém střevě. Vzniklé aminokyseliny jsou v těle využity pro syntézu bílkovin, které organismus potřebuje. Pokud je organismus nevyužije, dojde k jejich destrukci. Z těchto dějů vznikají α-ketokyseliny (vstupují do cyklu kyseliny citronové, a stávají se tak zdrojem energie), biogenní aminy (prekurzory pro syntézu biologicky důležitých látek – enzymy, hormony atd.) a amoniak (přeměna na močovinu a vyloučení močí).

Vyšší obsah bílkovin ve stravě snižuje hladinu hormonu ghrelinu (,,hormonu hladu", čím vyšší je jeho hladina v krvi, tím větší má člověk hlad). Zvyšuje GLP-1, peptid produkovaný především v žaludku, který snižuje chuť k jídlu a glykémii po jídle. Zvyšuje hladinu hormonu cholecystokininu, který má vliv na vznik pocitu sytosti po jídle. Vyšší obsah bílkovin také zpomaluje vyprazdňování žaludku.

Při diabetickém onemocnění ledvin se doporučuje množství bílkovin snížit na 0,8 g/kg, příp. až na 0,6 g/kg. Po úspěšně absolvované hemodialyzační nebo transplantační léčbě je třeba přísun bílkovin opět navýšit.