Cukrovka 2. typu

Diabetes melitus 2. typu, vznikající v dospělosti, je metabolickou poruchou charakterizovanou zvýšenou hladinou glukózy v krvi při současné rezistenci na inzulin a relativním nedostatku inzulinu. Tím se liší od cukrovky 1. typu, u které v důsledku zániku buněk Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní dochází k absolutnímu nedostatku inzulinu. Klasickými symptomy jsou nadměrná žíznivost, časté močení a nevolnost. Cukrovka 2. typu tvoří přibližně 92 %  ze všech případů diabetu; zbývajících 8 % spadá zejména do kategorií cukrovky 1. typu a těhotenského diabetu i některých specificických typů diabetu. Více než 90 % diabetiků 2. typu má nadváhu či obezitu. Obezita je považována za primární příčinu diabetu 2. typu u osob, které mají k této chorobě dědičné dispozice. Až 50 % mužů a 70 % žen s cukrovkou 2. typu je obézních. 70-85 % diabetiků 2. typu má další faktory, které patří do syndromu inzulinové rezistence (hypertenze, vysoké hodnoty tuků v krvi, poruchy krevní srážlivosti a další).

Diabetes 2. typu se zpočátku léčí zvýšením tělesné aktivity (cvičení) a úpravou jídelníčku. Pokud tento postup nevede k adekvátnímu snížení hladiny glukózy v krvi, může lékař předepsat léky, a to obvykle perorální antidiabetika (např. metformin), nebo v případě potřeby inzulin. U všech pacientů s diabetem je nutné průběžně sledovat hladinu cukru v krvi, což je možné laboratorně nebo pomocí osobních přístrojů - glukometrů s testačními proužky. Samokontrole cukru v krvi se říká selfmonitoring. Ten je důležitý pro úpravu dávek antidiabetik včetně inzulinu v prevenci jak vysokých hodnot cukru v krvi, tak nízkých hodnot (hypoglykémií). 

Dlouhodobé komplikace způsobené vysokou hladinou cukru v krvi mohou zahrnovat srdeční choroby, mozkové příhody, diabetickou retinopatii postihující zrak jedince, selhání ledvin, jež může vyžadovat dialýzu, a oběhové problémy v končetinách vedoucí až k amputacím. Akutní komplikace cukrovky zvaná ketoacidóza, typický projev nekompenzovaného diabetu 1. typu, je u diabetiků 2. typu vzácná. Může však dojít k neketoacidotickému hyperosmolárnímu kómatu, které se rovněž projevuje značně vysokou hodnotou cukru v krvi (riziko dehydratace), ale nejsou přítomné vysoké hodnoty ketolátek. Oba stavy jsou velmi závažné a vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, aby bylo možné upravit rozvrat vnitřního prostředí.

Zásadní prevencí vzniku pozdních i akutních komplikací diabetu je dodržování diabetické diety, životosprávy, dosažení a udržení individuálních cílových hodnot kompenzace onemocnění.