Test: Poškození ledvin – vyšetření, projevy, průběh (PL-VPP)

U pacientů s diabetem vznikají onemocnění ledvin mnohem častěji než u zdravých osob. Za hlavní příčinu se považují dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru, které mění metabolické pochody v tělesných buňkách. Mezi nejcitlivější patří buňky krevních kapilár neboli vlásečnic, kterými jsou ledviny hustě protkané. Základními strukturami v ledvinách jsou tzv. ledvinná klubíčka (glomeruly). Hlavní součástí glomerulů jsou stočené a propojené vlásečnice, v nichž se filtruje krev. Skrze stěnu těchto klubíček prochází tzv. prvotní moč, která se postupně sbírá do vývodných cest a postupně se zahušťuje.

Činnost ledvinných klubíček je přesně regulovaná a úzce souvisí s udržováním správného krevního tlaku. Klubíčka se během let poškozují zvýšenými hladinami krevního cukru. Jejich stěna se poškozuje, ztlušťuje, méně filtruje krevní součásti, které se mají vylučovat, a naopak je více propustná pro krevní bílkoviny. Některá ledvinná klubíčka postupně zanikají a ledviny celkově špatně funguje. Poškození ledvin dále urychluje inzulínová rezistence, zvýšený krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků, obezita a kouření. Kromě toho funkci ledvin zhoršují také močové infekce, které jsou u pacientů s diabetem rovněž častější.

Protože se na postižení ledvin podílí kromě samotné vysoké glykémie ještě více příčin, používá se dnes častěji pojem „diabetické onemocnění ledvin“ než dříve používaný pojem „diabetická nefropatie“. Diabetické onemocnění ledvin dnes představuje u dospělých osob nejčastější příčinu poškození ledvin a je také nejčastější příčinou selhání ledvin.

Včasným zjištěním diabetu a dlouhodobě správnou léčbou lze mnoha případům diabetického onemocnění ledvin předejít nebo výrazně zpomalit jeho průběh.