Terapie antidiabetiky (vyjma inzulinu)

Vedle inzulinu se k terapii diabetu používá celá řada dalších léčiv s hypoglykemizujícím účinkem, která lze rozdělit podle cesty podání na perorální antidiabetika (PAD) a injekční antidiabetika (IAD), podle chemické struktury a mechanismu účinku pak na:

a) biguanidy (metformin),
b) glitazony (pioglitazon,),
c) gliptiny (sitagliptin, vildagliptin, saxagliptin, alogliptin, linagliptin),
d) analoga GLP-1 (exenatid, liraglutid, lixisenatid, dulaglutid, semaglutid),
e) glifloziny (dapagliflozin, canagliflozin, empagliflozin, ertugliflozin, sotagliflozin),
ch) deriváty sulfonylurey (glimepirid, gliclazid, glipizid, gliquidon, glibenclamid)
e) glinidy (repaglinid, nateglinid),
h) inhibitory střevních α-glukosidáz (akarbóza)

Všechna zmiňovaná léčiva se používají u nemocných s diabetem 2. typu. Jejich podávání nenahrazuje diabetickou dietu ani nezbytnost redukce tělesné hmotnosti. Během jejich užívání je nutné i nadále dodržovat režimová opatření.

V situacích spojených s rizikem dekompenzace diabetu (např. při závažných infekcích, dlouhotrvajícím stresu, při rozsáhlých popáleninách, polytraumatech, chirurgickém zákroku, dehydrataci) je možné podávání těchto antidiabetik přerušit a zahájit na přechodnou dobu aplikaci inzulinu.