6.1.5.3 Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie a její komplikace (krvácení do sklivce a makulární edém) jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou slepoty u osob v produktivním věku. Patří proto mezi nejzávažnější mikroangiopatické komplikace diabetu. Postihuje asi polovinu nemocných po více než 10 letech trvání choroby a asi v 25 % případů se projeví závažnou proliferativní formou.

Kromě udržování normoglykémie, normotenze a dalších obecných léčebně preventivních opatření je specifickým léčebným prostředkem, který snižuje riziko vzniku slepoty, včasná, správně indikovaná a správně provedená laserová fotokoagulace sítnice. V posledních letech se terapeutické možnosti rozšířily o intravitreální aplikaci léčiv (např. působících proti VEGF, tj. ranibizumabu a afliberceptu, resp. glukokortikoidů ve formě implantátů, tj. dexamethasonu a fluocinolon acetonidu, viz kapitolu 11.7), která zlepšila prognózu nemocných s diabetickým makulárním edémem.

Pozitivní efekt protidestičkové léčby, antifibrinolytik, hemostatik, reologik (např. pentoxifyllin) nebo vitaminů nebyl spolehlivě prokázán. Obdobně je tomu i u venofarmak (oxerutin, troxerutin, dobesilan vápenatý), neboť jejich podávání nesnižuje riziko vzniku proliferativní retinopatie, riziko poklesu zrakové ostrosti či amaurózy.

Zdroj:
Kolektiv autorů. Compendium - Léčiva používaná v podmínkách ČR. 5. vydání (první čtyři vydání vyšla pod názvem Remedia Compendium). Praha: Panax, 2018.
Aktualizace k 1.6.2022.