Glykémie

Glykémie = koncentrace (hladina) glukózy v krvi. Je udržována v poměrně stálém rozmezí, protože přísun cukrů je důležitý pro řadu orgánů, zejména mozek. Na řízení glykémie se podílejí hormony pankreatu a nadledvin. Inzulin ji snižuje, zatímco glukagon, glukokortikoidy, adrenalin ji zvyšují, stejně tak jako sympatické nervy (uplatňuje se např.
u stresu, kdy je třeba zabezpečit dodání energie všem orgánům). Pokles pod dolní hranici normy se nazývá hypoglykemie a zvýšená hladina se označuje jako hyperglykemie. Glykemie stoupá po jídle (postprandiálně), ale působením inzulinu se po určitém čase vrací k výchozí hodnotě (glukóza vstupuje do buněk, kde se spotřebuje nebo uloží do zásoby). Při hladovění se glykemie udržuje na dolní hranici normy, ale dále neklesá, protože se doplňuje novotvorbou glukózy (glukoneogenezí) v játrech a ledvinách. Normální rozmezí glykemie nalačno u zdravých lidí je 3,9 – 5,5 mmol/l . Glykemie se vyšetřuje v laboratořích nebo pomocí glukometru.