Mastné kyseliny

Mastné kyseliny (MK, chemicky vyšší monokarboxylové kyseliny) tvoří spolu s glycerolem základní součást lipidů (zejména triglyceridů a fosfolipidů).
V organizmu plní MK jednak funkci stavební (např. součást buněčných membrán), ve formě prostaglandinů a leukotrienů se podílejí na regulaci řady dějů probíhajících v organizmu a nezanedbatelná je rovněž jejich úloha zásobárny energie ve formě tukové tkáně).
Podle počtu tzv. dvojných vazeb se dělí na nasycené a  nenasycené.
K nasyceným MK (obsaženým zejména v živočišných tucích či palmovém oleji) patří např. kyselina, myristová, palmitová či stearová, k nenasyceným MK pak kyselina, olejová, linolová či linolenová kyselina.
Naprostou většinu MK si dokáže tělo samo vytvořit, s výjimkou tzv. esenciálních kyselin, které musíme získávat z potravy. Jsou to především polynenasycené MK s více dvojnými vazbami v řetězci, mezi něž patří zejména omega-6 mastné kyseliny (odvozené od kyseliny linolenové),  obsažené v ořechových jádrech, slunečnicovém, sojovém oleji, fazolích či avokádu a omega-3 mastné kyseliny odvozené od esenciální alfa-linolenové kyseliny. Zvláštní skupinou s nejvýraznějším škodlivým vlivem na lidský organizmus tvoří trans-MK vznikající zejména při procesu ztužování tuků.