Stévie: sladká rostlinka

Stévii užívají domorodci odedávna. Nevadí jim, že nevědí, co obsahuje, historicky si pokusem a omylem ověřili, že neškodí a chutná sladce. Tak s ní sladí. V Asii je velmi oblíbeným sladidlem, v Japonsku kryje údajně 50% potřeby umělých sladidel. Chuť má skutečně příjemnou (sám jsem ochutnal sušené lístky).  Domorodcům je zřejmě celkem jedno, že stévie sladká má i latinské jméno (Stevia Rebaudiana Bertoni), a že patří mezi populární éčka (byl jí přiřazen kód E960). Je jim i jedno, že se vedou bouřlivé diskuze o její bezpečnosti nejen na vědeckých, ekonomických ale i na politických fórech. Jistě jenom špatně informovaný člověk by mohl uvěřit pomluvám, které kolují na webu, že totiž globální trh s umělými sladidly činí desítky miliard dolarů, a že si zeměkouli výrobci umělých sladidel rozdělili (dříve se tomu říkalo kartel, všichni se ho báli), a proto chutná kolaloka v různých zemích jinak. To jsou jistě nesmysly. Naopak, jistě je v zájmu spotřebitelů přibližně 20 let diskutovat o bezpečnosti stévie, kterou lidé používají po staletí, a přitom na Pubmedu nenajdete ani jeden přesvědčivý článek z 206 citací k heslu stevia, který by vědecky potvrdil nebezpečnost roztomilé, sladké a víceleté rostlinky.

Alkaloid steviosid je patrně tou látkou, která dává stévii sladkou chuť. Má sladivost 200 – 300 krát větší než cukr. Stévie je v posledních letech podrobně analyzována, obsahuje také nějaké diterpenové glykosidy a další zajímavé látky. Má také velmi zajímavé účinky. Extrakt ze stévie má ochraný účinek proti alloxanu u potkanů. Aktivuje PPARa receptory (tedy funguje stejně, jako fibráty, ty ale nepěstujeme v květináči). Snižuje krevní tlak v pokusech animálních i hunánních (japonská populace), důkazy jsou celkem přesvědčivé. Snižuje glykémii, tyto studie jsou ale krátké, mají i metodické chyby, důkazy jsou tedy ne zcela přesvědčivé.

Zdá se, že když si osladíte život stévií, bude vám to stačit k pocitu sladké sytosti, a nebudete se dojídat další náloží energie. To je dobrá zpráva, nicméně výzkum byl proveden na zvířátkách. Steviosid však nezvyšuje sekreci endogenních inkretinů. To je ne zcela dobrá zpráva. Tahle studie byla provedena u lidí. Pro steviosid nebyla potvrzena genotoxicita, z tohoto pohledu je bezpečný. Proti tomu byl potvrzen imunomodulační efekt steviosidu, klinicky však výsledky nedovedu interpretovat. Steviosid zvyšuje v animálních pokusech transport glukózy do svalu (bude antidiabetikem?). Steviosid zvyšuje sekreci inzulínu a modifikuje aktivitu fosfodiesterázy 1. Snad snižuje sekreci glukagonu a ovlivňuje syntézu glykogenu v játrech (bude antidiabetikem!). Extrakt ze stévie má vasodilatační účinky.

Nechme vědě, ať se vypořádá pomocí běžného aparátu klinických studií s tím, jestli stévie přinese navíc nějaké efekty jiné, než pouze příjemnou sladkou chuť se snížením příjmu energie. Nicméně, jak se ukazuje, umělá sladidla preferují lidé podle individuálně vnímané chuti. Stévie, podle mého názoru, je vítaným rozšířením spektra umělých sladidel, zejména pak pro pacienty s diabetem. V rubrice Přírodní náhradní sladidla je přehled u nás dostupných výrobků s obsahem steviol-glykosidů.

Stévie je trvalka, tak jistě všechno přečká, a asi se dočká. V Evropské unii bude brzo povolena jako řádné umělé sladidlo. V USA, jak se zdá, si dají ve schvalování načas., ale jistě se také stévie dočká. Už se těším, jak vyjdou studie o tom, že kdo užívá stévii, bude mít nižší krevní tlak, zhubne a zlepší si diabetes. Ortodoxní vyznavači superstatistické vědy vše zavrhnou, protože nebudou důkazy. Fantastové budou spřádat teorie o tom, že když nahradí mlsající diabetik příjem sacharózy stévií, tak zhubne, zlepší si diabetes a sníží krevní tlak, Jen domorodcům to bude jedno, ti si budou stévií přislazovat bídný život dále, stejně jako před staletími. A stévii? Té to bude úplně lhostejné. Protože je to trvalka.

P. S. Pro ty, kteří by chtěli pěstovat stévii doma:

Ve své subtropické domovině roste stévie na písčitých půdách ve vlhkých a neprosychajících lokalitách. Přirozeně se vyskytuje na kyselých zeminách s pH 4–5,5, nicméně nejlépe prospívá na půdách bohatých humusem. Potřebuje teplo, nejlépe lehce nad 25 st. C. Tedy doma, za oknem, nebo ve skleníku. Teploty již lehce nad nulou stévii zničí. Na zimu nutno zastřihnout, 10 cm nad zem. Na jaře vypučí. Dá se množit i vegetativně, k dostání jsou i semena. Ty vysejete na povrch substrátu ve skleníku v březnu a jenom lehce zasypeme tenkou vrstvičkou kompostu. V květnu přesadíte do květináčů. Sklízíte mladé části výhonů a užijete je za čerstva, nebo je usušíte. Výhony lze sklízet, jakmile dosáhnou 40–50 cm, krátíte je asi na 20 cm. Další sklizeň může následovat za 2–3 měsíce v závislosti na přírůstcích. Při pěstování ve skleníku stévie obrústá Zaštipováním rostliny podpoříte její větvení. Dobrou chuť.

Literatura

1: Misra H, Soni M, Silawat N, Mehta D, Mehta BK, Jain DC. Antidiabetic activityof medium-polar extract from the leaves of Stevia rebaudiana Bert. (Bertoni) onalloxan-induced diabetic rats. J Pharm Bioallied Sci. 2011 Apr;3(2):242-8.

2: Chaturvedula VS, Prakash I. Structures of the novel diterpene glycosides from Stevia rebaudiana. Carbohydr Res. 2011 Jun 1;346(8):1057-60.

3: Chaturvedula VS, Prakash I. A new diterpene glycoside from Stevia rebaudiana. Molecules. 2011 Apr 4;16(4):2937-43.

4: Chaturvedula VS, Rhea J, Milanowski D, Mocek U, Prakash I. Two minor diterpene glycosides from the leaves of Stevia rebaudiana. Nat Prod Commun. 2011 Feb;6(2):175-8.

5: Pieri V, Belancic A, Morales S, Stuppner H. Identification and quantification of major steviol glycosides in Stevia rebaudiana purified extracts by 1H NMR spectroscopy. J Agric Food Chem. 2011 May 11;59(9):4378-84.

6: Mueller M, Beck V, Jungbauer A. PPARα activation by culinary herbs and spices. Planta Med. 2011 Mar;77(5):497-504.

7: Sclafani A, Bahrani M, Zukerman S, Ackroff K. Stevia and saccharin preferences in rats and mice. Chem Senses. 2010 Jun;35(5):433-43.

8: Ulbricht C, Isaac R, Milkin T, Poole EA, Rusie E, Grimes Serrano JM, Weissner W, Windsor RC, Woods J. An evidence-based systematic review of stevia by the Natural Standard Research Collaboration. Cardiovasc Hematol Agents Med Chem. 2010 Apr;8(2):113-27.

9: Anton SD, Martin CK, Han H, Coulon S, Cefalu WT, Geiselman P, Williamson DA. Effects of stevia, aspartame, and sucrose on food intake, satiety, an postprandial glucose and insulin levels. Appetite. 2010 Aug;55(1):37-43.

10: Goyal SK, Samsher, Goyal RK. Stevia (Stevia rebaudiana) a bio-sweetener: a review. Int J Food Sci Nutr. 2010 Feb;61(1):1-10.

11: Figlewicz DP, Ioannou G, Bennett Jay J, Kittleson S, Savard C, Roth CL. Effect of moderate intake of sweeteners on metabolic health in the rat. Physiol Behav. 2009 Dec 7;98(5):618-24

12: What is stevia? Mayo Clin Womens Healthsource. 2009 Jun;13(6):8.

13: Fujita Y, Wideman RD, Speck M, Asadi A, King DS, Webber TD, Haneda M, Kieffer TJ. Incretin release from gut is acutely enhanced by sugar but not by sweeteners in vivo. Am J Physiol Endocrinol Metab. 2009 Mar;296(3):E473-9.

14: Brusick DJ. A critical review of the genetic toxicity of steviol and steviol glycosides. Food Chem Toxicol. 2008 Jul;46 Suppl 7:S83-91.

15: Carakostas MC, Curry LL, Boileau AC, Brusick DJ. Overview: the history, technical function and safety of rebaudioside A, a naturally occurring steviol glycoside, for use in food and beverages. Food Chem Toxicol. 2008 Jul;46 Suppl 7:S1-S10. Epub 2008 May 16.

16: Maki KC, Curry LL, Carakostas MC, Tarka SM, Reeves MS, Farmer MV, McKenney JM, Toth PD, Schwartz SL, Lubin BC, Dicklin MR, Boileau AC, Bisognano JD. The hemodynamic effects of rebaudioside A in healthy adults with normal and low-normal blood pressure. Food Chem Toxicol. 2008 Jul;46 Suppl 7:S40-6

17: Boonkaewwan C, Ao M, Toskulkao C, Rao MC. Specific immunomodulatory and secretory activities of stevioside and steviol in intestinal cells. J Agric Food Chem. 2008 May 28;56(10):3777-84.

18: Boonkaewwan C, Toskulkao C, Vongsakul M. Anti-Inflammatory and Immunomodulatory Activities of Stevioside and Its Metabolite Steviol on THP-1 Cells. J Agric Food Chem. 2006 Feb 8;54(3):785-9.

19: Raskovic A, Gavrilovic M, Jakovljevic V, Sabo J. Glucose concentration in the blood of intact and alloxan-treated mice after pretreatment with commercial preparations of Stevia rebaudiana (Bertoni). Eur J Drug Metab Pharmacokinet. 2004 Apr-Jun;29(2):87-90.

20: Lailerd N, Saengsirisuwan V, Sloniger JA, Toskulkao C, Henriksen EJ. Effects of stevioside on glucose transport activity in insulin-sensitive and insulin-resistant rat skeletal muscle. Metabolism. 2004 Jan;53(1):101-7.

21: Gregersen S, Jeppesen PB, Holst JJ, Hermansen K. Antihyperglycemic effects of stevioside in type 2 diabetic subjects. Metabolism. 2004 Jan;53(1):73-6.

22: Jeppesen PB, Gregersen S, Rolfsen SE, Jepsen M, Colombo M, Agger A, Xiao J, Kruhøffer M, Orntoft T, Hermansen K. Antihyperglycemic and blood pressure-reducing effects of stevioside in the diabetic Goto-Kakizaki rat. Metabolism. 2003 Mar;52(3):372-8.

23: Liu JC, Kao PK, Chan P, Hsu YH, Hou CC, Lien GS, Hsieh MH, Chen YJ, Cheng JT. Mechanism of the antihypertensive effect of stevioside in anesthetized dogs. Pharmacology. 2003 Jan;67(1):14-20. 24: Koyama E, Kitazawa K, Ohori Y, Izawa O, Kakegawa K, Fujino A, Ui M. In vitro metabolism of the glycosidic sweeteners, stevia mixture and enzymatically modified stevia in human intestinal microflora. Food Chem Toxicol. 2003 Mar;41(3):359-74.

25: Jeppesen PB, Gregersen S, Alstrup KK, Hermansen K. Stevioside induces antihyperglycaemic, insulinotropic and glucagonostatic effects in vivo: studies in the diabetic Goto-Kakizaki (GK) rats. Phytomedicine. 2002 Jan;9(1):9-14.

26: Chan P, Tomlinson B, Chen YJ, Liu JC, Hsieh MH, Cheng JT. A double-blind placebo-controlled study of the effectiveness and tolerability of oral stevioside in human hypertension. Br J Clin Pharmacol. 2000 Sep;50(3):215-20.

27: Melis MS. A crude extract of Stevia rebaudiana increases the renal plasma flow of normal and hypertensive rats. Braz J Med Biol Res. 1996 May;29(5):669-75.

28: Melis MS. Chronic administration of aqueous extract of Stevia rebaudiana in rats: renal effects. J Ethnopharmacol. 1995 Jul 28;47(3):129-34.

29: Hübler MO, Bracht A, Kelmer-Bracht AM. Influence of stevioside on hepatic glycogen levels in fasted rats. Res Commun Chem Pathol Pharmacol. 1994 Apr;84(1):111-8.