Transplantace pankreatu se v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provádějí již 40 let

26. června 1983 se v IKEM uskutečnila první transplantace slinivky břišní. Operaci provedl prof. Ivan Vaněk spolu s tehdejším ředitelem IKEM prof. Vladimírem Kočandrlem. Celý program tohoto nového způsobu léčby diabetu ovšem vznikl pod vedením prof. Vladimíra Bartoše, který několik let před tím připravoval v experimentu u zvířat vhodnou metodu a na klinickém pracovišti pak podmínky, aby metoda měla naději na úspěch.

Prof. MUDr. Vladimír Bartoš (* 20.5.1929, † 9. 2. 2013) Po předchozí experimentální přípravě v roce 1983 zavedl klinický program transplantace pankreatu v ČR. Jako přípravu pro léčbu diabetu s rozvinutými orgánovými komplikacemi a pro jejich prevenci zavedl v IKEM komplexní diabetologický program.  Od smrti tohoto vynikajícího lékaře, vědce a člověka uplynulo letos 10 let.

Na experimentální přípravě transplantace pankreatu se vedle prof. Bartoše podíleli chirurgové Ivan Vaněk (na levém snímku při experimentální transplantaci) a Petr Pavel. Jako chirurgové stáli u první klinické transplantace pankreatu a ledviny prof. Vaněk a prof. Vladimír Kočandrle (na pravém snímku spolu s prof. Bartošem přejímají státní cenu). Prof. Kočandrle byl dlouholetým ředitelem IKEM a v IKEM se mimo jiné zasloužil o zavedení transplantací ledvin a srdce.

 Prof. Ivan Vaněk, Dr.Sc.

Smyslem transplantace pankreatu je nahradit chybějící B-buňky Langerhansových ostrůvků, které při diabetu 1. typu zanikají. B-buňky vytvářejí životně důležitý hormon inzulin a reagují při tom i na jemné výkyvy glykémie, aniž by způsobovaly hypoglykémii. V současné době můžeme kromě celého pankreatu transplantovat pouze izolované Langerhansovy ostrůvky, které představují asi 1-2 % z celkové hmotnosti pankreatu. Inzulin také můžeme podávat přesnými inzulinovými pumpami a řídit se při tom podle hladin krevního cukru naměřených pomocí spolehlivých senzorů v podkoží. Navzdory tomu představuje transplantace celé slinivky břišní jedinou spolehlivou metodu, která zatím dokáže téměř úplně a dlouhodobě nahradit funkci přirozených B-buněk.

Histologický obrázek tkáně pankreatu. Většinu představují tzv. exokrinní aciny, kde se tvoří zažívací šťávy, které odtékají do břicha. Mezi jednotlivými aciny se vyskytují Langerhansovy ostrůvky o velikosti v průměru asi 0,2 mm.

Slinivka břišní (pankreas). a) vztah slinivky, žaludku a dvanáctníku, b) Langerhansovy ostrůvky, c) jeden ostrůvek

První transplantaci pankreatu provedli v roce 1966 Richard Lillehei (vlevo) a William Kelly v roce 1966 v Minneapolis. Technika transplantace pankreatu je ovšem složitá. Trvalo ještě dalších 20 let, než se se metoda stala standardním výkonem vhodným pro vybrané pacienty s diabetem 1. typu. Většina výkonů se prováděla současně s transplantací ledviny u pacientů s diabetickým onemocněním ledvin.  Transplantaci pankreatu do současné doby podstoupilo na světě asi 67 000 osob.

Program transplantací Langerhansových ostrůvků byl v IKEM zahájen pod vedením prof. Františka Saudka v roce 2005 (foto se souhlasem pacienta).

Technika transplantace pankreatu se v průběhu let měnila, aby byla bezpečnější a účinnější. Na fotografii z roku 1994 je první pacient, který v IKEM podstoupil transplantaci celého pankreatu, jehož vývod byl vyústěn do tenkého střeva. Současně byla tomuto pacientovi transplantována i ledvina. Druhý zprava je hlavní chirurg prof. Miloš Adamec, zleva pak MUDr. Radka Kožnarová a chirurg Henrik Ekberg (švédský lékař, který pomohl novou metodu zavést), zcela vpravo prof. František Saudek.

V současné době se v IKEM provádí asi 35 transplantací pankreatu ročně, převážně v kombinaci s transplantací ledviny. Do současné doby bylo v IKEM provedeno již více než 760 výkonů. Více než 95 % operovaných pacientů odchází z IKEM zcela bez potřeby inzulinu a bez nutnosti monitorovat glykémie a dodržovat diabetickou dietu. Tento stav přetrvává po dobu 10 let u asi 75 % operovaných. S ohledem na počet obyvatel patří ČR zastoupená IKEM k zemím s nejvyšším počtem provedených transplantací pankreatu na světě.

Podle posledních statistických údajů byla Česká republika v oblasti transplantace pankreatu v přepočtu na počet obyvatel 2. nejaktivnější zemí na světě.  Kromě toho běží v IKEM také program transplantací izolovaných Langerhansových ostrůvků.

V roce 2023 jsou nejčastěji léčeni transplantací pankreatu diabetici 1. typu, kteří současně kvůli selhání ledviny v terminálním stadiu potřebují transplantovat také ledvinu. Izolovaná transplantace pankreatu se provádí méně často, a to zejména u osob s těžkou formou tzv. syndromu porušeného vnímání hypoglykémie při inzulinové léčbě. Transplantace pankreatu se jen zcela výjimečně provádí u diabetiků 2. typu. Zpravidla se jedná o pacienty bez výraznější inzulinové rezistence, u nichž sekrece inzulinu téměř zanikla podobně jako při diabetu 1. typu. I v tomto případě se zpravidla kombinuje s transplantací ledviny.