Světový den diabetu - 14. listopad

Přesně před sto lety podal Frederick Banting prvnímu pacientovi s diabetem hormon inzulin. Tento významný medicínský počin dnes pomáhá více než půl miliardě lidí na celém světě, kteří trpí cukrovkou. Proto již více než 30 let připomínáme 14. listopad – den narození tohoto objevitele – jako Světový den diabetu. 

S neléčeným diabetem žijí mnozí pacienti roky, aniž by je trápily nepříjemné příznaky – proto nevěnují cukrovce dostatečnou pozornost. Dlouhodobě vysoká hladina cukru v krvi však silně poškozuje cévy a tím také funkci životně důležitých orgánů - selhání ledvin i nejvíce případů získané slepoty v produktivním věku. Před těmito komplikacemi může moderní léčba pacienty chránit.

„Závažné komplikace nastávají, pokud není diabetes dostatečně léčený. Lidé s diabetem 1. typu musí být vždy léčeni inzulinem a pomocí jeho přesného dávkování lze většině komplikací dobře předcházet. Situace je složitější u mnohem častějšího diabetu 2. typu, který v ČR představuje více než 95 % případů cukrovky a souvisí hlavně s vysokým příjmem kalorií a nedostatkem pohybu. U těchto pacientů není léčba inzulinem vždy tím nejlepším řešením. V současnosti se možnosti léčby natolik zlepšují, že lze diabetikům 2. typu nabídnout tablety, které nejenže snižují hladinu glukózy v krvi, ale také chrání cévy i celé orgány, včetně srdce a ledvin,” vysvětluje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti.  

Letošní Světový den diabetu je zaměřený na dostupnost kvalitní diabetologické péče pro pacienty s cukrovkou. Ta je v České republice na vynikající úrovni, odborníci však apelují na pacienty, aby se sami více a aktivněji zajímali o svůj zdravotní stav a moderní možnosti léčby cukrovky. Podle posledních dat ÚZIS z roku 2021 žije v ČR téměř 1 100 000 osob s cukrovkou. Diabetiků 1. typu je asi 60 tisíc, zbývající drtivá většina jsou lidé s diabetem 2. typu. 76,4 % z celkového počtu diabetiků se léčí inzulinem a / nebo perorálními antidiabetiky, přičemž podíl léčených pacientů během posledního desetiletí sice stoupá, ale jen o desetiny procent. Každý pacient s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu by měl být léčen co nejdříve. Důležitá je úprava stravování a pohybového režimu, stejný význam má ale i psychologická podpora a volba moderních léků s komplexními účinky. V diabetologii se nově preferují léky, které nejenže snižují hladinu cukru v krvi, ale i riziko kardiovaskulárních a dalších komplikací. Navíc po některých mohou lidé s diabetem ztrácet nadbytečnou tělesnou hmotnost. Odkládat zahájení léčby je tedy nejen zbytečné, ale i nebezpečné z hlediska rizika vážných komplikací.

Zjistit nástup diabetu je možné změřením hodnoty krevního cukru. kterou by měl při každé preventivní prohlídce provádět praktický lékař. Pacienti s nově diagnostikovanou cukrovkou by měli být aktivní při úpravě životního stylu i v zájmu o svůj celkový zdravotní stav. Neměli by podceňovat ani doporučené kontroly, při kterých se vyšetří ledviny a srdce, včetně zraku. (Od letošního roku 2022 mohou diabetologové sami provádět oční vyšetření k vyhodnocení rizika diabetické retinopatie (poškození oční sítnice cukrovkou).

Co nejdříve navštívit lékaře by měl každý s možnými příznaky cukrovky (žízeň, respektive zvýšený příjem tekutin, časté močení ve dne i v noci, únavnost či poruchy vidění, také svědění a zarudnutí kůže).

Cukrovku je možné zpočátku většinou léčit tabletami, později aplikací inzulinu, který se může podat i v počátku onemocnění. Tablety zvyšují výdej inzulinu ze slinivky břišní, zlepšují působení inzulinu v těle, snižují chuť k jídlu, vylučují přebytečný cukr z těla močí. Takto působí poměrně nová třída léků – glifloziny, které zároveň léčí srdeční selhání a chronické onemocnění ledvin, jimiž trpí velká část diabetiků.

V současnosti tuto moderní léčbu užívá v ČR asi 90 tisíc pacientů s diabetem, což je podle předsedy České diabetologické společnosti jen část z těch, kteří by tyto léky mohli brát a měli by z nich významný přínos. Důvodem, proč se moderní léčba nedostane k většímu množství lidí, je relativně nová skupina léků, kterou dosud lékaři nepředepisují.  (Ačkoliv už před sedmi lety byla publikována první studie, která ukázala význam nové skupiny léků k ochraně srdce a ledvin). Profesor Prázný proto doporučuje všem diabetikům 2. typu, aby se lékaře zeptali, zda jsou léčení tím nejlepším možným způsobem. 

Označování cukrovky 2. typu nemocí z přejídání a lenosti často vede ke stigmatizaci lidí s cukrovkou, kteří pak mohou zažívat více stresu, stydí se nebo mohou trpět depresemi. Psychologické faktory pak významně komplikují léčbu diabetu. Nadváha nebo obezita a nedostatek pohybu jsou významnými rizikovými faktory diabetu, ne však jedinými. (Ne vždy je snadné sportovat a relaxovat). Zlepšení stravovacích návyků a pohybového režimu je tak velkou výzvou pro pacienty i zdravotníky. Životní styl jedince ovlivňuje ovšem také rodina, výchova, prostředí i společenské normy. Lidé, kteří si nastaví nereálné cíle, častěji zažívají zklamání a pro změnu životosprávy nejsou dostatečně motivováni. Pokud se tak stane, je třeba to brát jako ponaučení, nikoliv selhání. Počítá se každý malý posun kupředu. I sto kroků za den navíc a jedno vyvážené jídlo, na kterém záleží, je cennější než žádná snaha.

 Psychologická podpora je proto velice důležitá v péči o diabetické pacienty. Pokud se zvýšená míra diabetického distresu dlouhodobě neřeší, může vyústit v diabetický syndrom vyhoření. Ten může mít podobu naprosté ignorace nemoci, avšak nikoliv z důvodu neochoty starat se o svoje zdraví či dokonce lenost, ale jedná se o stav rezignace a bezmoci, který je potřeba řešit. Důležitá proto je komunikace s lékařem a léčba, jejíž cílem by mělo být mimo klasické léčby také odbourávání stresu spojeného s diabetem.  Dle TZ

www.addicts.cz