Stovky tisíc lidí v ČR netuší, že mají prediabetes

Autor:
redakce

Pracoviště:

Vloženo: 9. 4. 2024


Zatímco před necelým půlstoletím trpělo nadváhou nebo obezitou 20 % lidí a diabetem 4 %, dnes má vyšší hmotnost více než 60 % lidí a s cukrovkou se léčí každý desátý obyvatel České republiky. S cílem představit klíčová témata související s prevencí tohoto chronického onemocnění a včasnou intervencí již ve fázi, kdy je možné jej zvrátit, se 14. března 2024 pod záštitou místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny konal kulatý stůl s odborníky.

Tempo nárůstu diabetu 2. typu je alarmující. Hlavní příčinou je životní styl, v němž je rozhodující snadný přístup k jídlu a chuť, nikoli hlad vedoucí k přejídání, a to bez dostatečné kompenzace pohybem. V České republice je nyní více než milion diabetiků 2. typu a každý rok přibývá až 60 tisíc nových pacientů, přičemž se jedná pouze o ty, u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno. „Máme další desítky tisíc těch, kteří o své diagnóze nevědí, a statisíce lidí s prediabetem, což je stav, kdy je hladina glukózy v krvi vyšší než obvykle, ale ještě nedosahuje takové úrovně, aby mohla být klasifikována jako diabetes. A právě na tuto fázi je třeba se v rámci prevence zaměřit,“ říká organizátor kulatého stolu, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.

Prediabetes je tedy důležitým varováním a nabízí příležitost k opatřením, která mohou zabránit rozvoji diabetu. „Pokud se pacient s určitou hodnotou glykémie nezačne léčit, je téměř jisté, že jeho stav přejde v diabetes. Ale už 10–15% snížení hmotnosti může vrátit glykémii do normálu,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Prediabetem přitom trpí až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let. Problémem však je, že prediabetes nemá žádné klinické příznaky a lidé, kteří nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, o své zvýšené glykémii nemají tušení.

Zásadním problémem cukrovky je, že vede k dalším komplikacím – je nejčastější příčinou slepoty, selhání ledvin, neuropatie a významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, mrtvice nebo srdečního selhání.

Epidemii obezity a potažmo diabetu přirovnává k problému, jakým je nárůst emisí skleníkových plynů další odborník v rámci diskuse, která se na toto téma konala v budově Poslanecké sněmovny. Oba problémy jsou extenzivně studovány, hodně se o nich hovoří, ale řešení obou je možné pouze na celospolečenské úrovni, k čemuž je nezbytné přijmout zásadní a velmi bolestivá opatření. V obou případech však již pokročily do fáze, kdy je společnost nedokáže kočírovat, natožpak ukočírovat. Určitě ne po dobrém.

Důsledky diabetu mají samotní pacienti, ale mají také rozsáhlé sociální a ekonomické dopady. Do budoucna bude stále komplikovanější financovat moderní péči z veřejného zdravotního pojištění, zejména v situaci masového rozšíření některých civilizačních onemocnění. Měli bychom si uvědomit, že zdraví je svým způsobem náš nejcennější majetek, a podle toho se k němu chovat a pečovat o něj, stejně jako se staráme například o své auto. A součástí naší péče by měla být i prevence nemocí, kterým se vyhnout lze a které si zbytečně způsobujeme sami – jako je tomu v případě cukrovky 2. typu.

Účastníci kulatého stolu, kterými byli PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., z VZP ČR, prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., z FN Ostrava a LF Ostravské univerzity, prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z České obezitologické společnosti ČLS JEP, MUDr. Barbora Macková, MHA, ze SZU a Bc. Miloslav Šindelář z Institutu moderní výživy, se tak jednomyslně shodli na tom, že v tomto ohledu je nutné multidisciplinární řešení a meziresortní spolupráce ministerstev. Dle TZ www.insighters.cz