Dědičnost

Oba hlavní typy diabetu jsou dědičné, přičemž se na vzniku diabetu podílí pravděpodobně několik genů (tzv. polygenní dědičnost). Samotná genetická predispozice (předpoklad) však bez přispění faktorů zevního prostředí k manifestaci onemocnění nepostačuje.

Diabetes 1.typu: Pokud má cukrovku matka, je riziko pro její potomky 1 až 4 %. Jestliže se cukrovka projevila u matky před osmým rokem života, je riziko pro její děti podstatně vyšší až 13%. Je-li diabetik otec, pak je pravděpodobnost onemocnění potomka 3 až 8 % bez ohledu na dobu vypuknutí choroby. Riziko se výrazně zvyšuje, a to až na 30 %, jsou-li cukrovku 1. typu postiženi oba rodiče.

Diabetes 2.typu: Mnohem vyšší riziko je pro potomky rodičů a prarodičů s cukrovkou 2.typu, mylně zvanou „ stařecká, slabá“. Dědičnost diabetu 2. typu není tak dobře prozkoumána. Je-li postižen jeden rodič, je riziko pro dítě 15 % až 30 %. Při výskytu diabetu 2.typu u obou rodičů, se nebezpečí vzniku této choroby u potomků zvyšuje na 75 %.Situaci lze na rozdíl od diabetu 1. typu významně ovlivnit svým chováním. Člověk s takovýmto rizikem může chorobě předejít, nebo její vznik významně oddálit, pokud si bude udržovat ideální hmotnost, provozovat fyzickou aktivitu a držet racionální dietu s omezením jednoduchých cukrů a živočišných tuků.