Ketoacidóza

Ketoacidóza (diabetická ketoacidóza) patří mezi akutní komplikace diabetu. Postihuje zejména osoby s diabetem 1. typu, na rozdíl od hyperosmolárního hyperglykemického stavu objevujícího se spíše u lidí s diabetem 2. typu. Ketoacidóza vzniká v důsledku úplného nebo částečného nedostatku inzulinu a nadbytku glukagonu a projevuje se nadměrnou tvorbou ketolátek v játrech, které vedou k poruchám vnitřního prostředí organizmu a narušují rovnováhu kyselin a zásad (acidobazickou rovnováhu). Ketoacidóza se často projevuje při prvním záchytu dosud nepoznaného a neléčeného diabetu 1. typu, mezi další obvyklé příčiny patří infekce a komplikace léčby inzulínovou pumpou. Mezi symptomy ketoacidózy patří zrychlené hluboké (tzv. Kussmaulovo) dýchání a zápach acetonu v dechu, bolesti břicha,  v těžkých případech hrozí porucha vědomí až kóma. Diagnózu ketoacidózy lze kromě zmíněných příznaků stanovit na základě laboratorního vyšetření, které prokáže hyperglykemii (obvykle kolem 15-20 mmol/l), pokles pH krve (známka překyselení – acidózy) a zvýšené hladiny ketolátek v krvi (ketonemie) nebo v moči (ketonurie). Ketoacidóza vždy vyžaduje intenzivní léčbu za hospitalizace, spočívající
v hydrataci pomocí infuzí, podávání inzulínu a draslíku a péči o vnitřní prostředí).  Vzhledem k závažnosti tohoto stavu by měli diabetici 1. typu v případě zvýšeného rizika vzniku ketoacidózy (infekce, zvracení, průjem, změny denního režimu) provádět intenzivnější self-monitoring glykemií, a v případě zvýšených hodnot změřit množství ketolátek v moči, případně v krvi. Po zvládnutí diabetické ketoacidózy, je třeba se zamyslet nad její příčinou
a provést opětovnou edukaci, případně upravit dávky inzulínu, aby se zabránilo jejímu opětovnému vzniku.