Krevní tlak (TK)

Je to tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Jeho měření tlakoměrem se používá k posouzení aktuálního stavu kardiovaskulárního systému. Důležité je použít manžetu adekvátní šíře pro daného pacienta  (dle obvodu paže). Standardně se měří TK vsedě po předchozím 5-10 minutovém uklidnění, v klidné místnosti s optimální teplotou. Při měření TK vyšetřovaná osoba nesmí mluvit (při hovoru se TK zvyšuje). Při prvním vyšetření se měří na obou pažích a při dalších kontrolách pak vždy na té paži, kde byl naměřen vyšší TK. Optimálně opakujeme měření třikrát po sobě, interval mezi jednotlivými měřeními dodržujeme 1–2 minuty. První naměřená hodnota bývá nejvyšší, další dvě jsou nižší a navzájem se liší již velmi málo. Výslednou hodnotou je průměr z druhého
a třetího měření. TK se udává v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Zvýšené hodnoty krevního tlaku se označují jako hypertenze. U diabetiků jsou za ideální hodnoty systolického  (vrchního) tlaku nižší nebo rovné 130 mmHg a hodnoty diastolického (spodního) tlaku nižší nebo rovné 80 mmHg (<130/80 mmHg). TK je možné měřit v ordinaci lékaře, samostatně pacientem (self-monitoring) nebo pomoci holteru TK (ABPM).