Pan Kulička zjišťuje, že diabetes není jenom zvýšená glykémie.

     Až v době, kdy se zhoršila natolik, že měl spoustu potíží (měl stále neuhasitelnou žízeň, mnoho močil, hubnul, zeslábl, celkově mu nebylo dobře), vyhledal lékaře, který u pana Kuličky rozpoznal a posléze potvrdil diabetes mellitus. Za prvního pobytu v nemocnici se o diabetu, jeho příčinách a podstatě mnoho nejen dozvěděl, ale i naučil. To proto, že jej vzdělávali (edukovali) na slovo vzatí odborníci.    

     Ale krátce po zavedení léčby se celkový stav našeho pana Kuličky zlepšil. Dokonce nejen rodina, ale i vzdálenější příbuzní a blízcí známí to rozpoznali. Pan Kulička byl zřetelně výkonnější, měl také lepší náladu. I když se snažil řídit podle rad, které dostal od odborníků  a byl odhodlán se dále u nich vzdělávat, chtě nechtě se mu začalo dostávat nepřeberných poučení ohledně léčby. A nejen to, podle naturelu diskutujících buďto se zasmušilým výrazem či s rádoby optimismem, který nedovedl zakrýt jistou škodolibost z neštěstí druhého, se panu Kuličkovi začalo dostávat informací o tom, co jej čeká.

     Náš novopečený pacient byl poučen o tom, že sice doktorům může odsouhlasit vše, ale stejně si může jíst víceméně cokoliv, ale v přiměřené míře. A aby se to nepoznalo, musí před kontrolním odběrem krve jíst hojně kyselého zelí, pít mnoho černé kávy s citrónem, popřípadě si dát frťana. Pouze tak si sníží glykémii (koncentraci krevního cukru) na normální hodnoty. Jo, a když ho bude sestra vážit, ať jí šoupne jedno kafe, aby mu odečetla 5 kilo na šaty a boty. A kdyby náhodou opatření selhala, tak si z toho nic nemá dělat, vždyť má pouze vyšší cukr, a to ještě nikoho nezabilo.

     Stran budoucnosti se častokráte dozvěděl, že si hlavně nemá nechat předepsat inzulín, neboť, když ho dostane, pak brzo zemře (to se stalo našemu dědovi, sousedovi….. a bůhvíkomu ještě). Když bude málo jíst, zeslábnou mu nohy, a pak mu je doktoři uříznou. Nedejbože, aby začal hubnout, to by vypadal špatně, a každý by na něm viděl, že si zubatá už brousí kosu.

     Pana Kuličku stálo hodně úsilí, aby se ve všech radách vyznal. Naštěstí při něm stála jeho manželka. Jak známo, ženy v kritických situacích vydrží více než muži, a tato dobrá žena, která svého muže stále milovala, brzo rozpoznala, že její muž začíná ztrácet odhodlání k dodržení všech rad a předsevzetí, které se rozhodl respektovat po edukaci. Drže se známého přísloví o jednom zajíci a více psech a s vírou v současnou medicínu přesvědčila svého manžela, aby se vydali na mimořádnou kontrolu za svým diabetologem. Dopředu se domluvila, aby byl čas vše probrat a zodpovědět otázky její i manželovy vyčerpávajícím způsobem.

Co se dozvěděla?

Malá škola cukrovky.cz

Před kontrolou se obvykle vyšetřuje nejen glykémie ale také tzv. glykohemoglobin (glykovaný, nebo také glykosylovaný hemoglobin). Toto vyšetření ukáže, jaká byla průměrná glykémie 1 – 3 měsíce před vyšetřením. Je jakoby otiskem všech glykémií za uvedené období, a proto je naprosto nesmyslné myslet si, že jakýmkoliv způsobem upravená glykémie před odběrem krve zamezí rozpoznat lékaři, jak na tom byl pacient po celé měsíce. Představa, že pomůže něco kyselého zřejmě pochází z pocitu, že sladké je protivenstvím kyselého. Všechny takovéto rady jsou proto naprosto hloupé.

Diabetes rozpoznáváme na základy zvýšené glykémie, ale, bohužel, k diabetu 2. typu patří typicky celá řada dalších odchylek, které je, jak nyní dobře víme, nutno léčit. Jsou typickým nálezem a mají s diabetem 2. typu společný původ vzniku – inzulínorezistenci, tj. na zděděném základě se rozvíjející sníženou reakci tkání na inzulín. Většina pacientů s diabetem 2. typu má odchylky v tukovém spektru (zvýšenou koncentraci triacylglycerolů, sníženou koncentraci HDL cholesterolu). Skoro každý z nich má zvýšený krevní tlak – hypertenzi, stejně jako tendenci ke zvýšenému srážení krve. Diabetes tedy ani zdaleka není „jenom zvýšený cukr“. Odchylek v organizmu je více, a všechny, jedna vedle druhé, zkracují život. Naštěstí o nich víme, dovedeme je rozpoznat a také, což je nejdůležitější, léčit. Proto jsou nutné kontroly u lékaře, který podle situace doporučuje léčbu tak, aby došlo nejen ke snížení glykémie, ale aby i ostatní tzv. rizikové faktory byly ovlivněny v kladném smyslu. Pouze takto můžeme účinně předcházet hrozícím komplikacím.

V současnost může být i u diabetiků 2. typu lékem volby inzulín v poměrně časné fázi vývoje onemocnění. Jeho aplikace je bezbolestná, jednoduchá, sám inzulín je bezpečný. Pokud jej lékař doporučí, není čeho se obávat. Stejně tak je základem léčby redukce tělesné váhy, tedy tolik „populární“ hubnutí, protože většina osob trpících diabetem 2. typu trpí nadváhou či obezitou. Po významném snížení tělesné váhy dochází pravidelně ke zlepšení všech ukazatelů vyrovnanosti látkové výměny. Nejúčinnějším prostředkem je úprava životosprávy, dieta a pohyb. A jak se pan Kulička vypořádával s nástrahami dodržování diabetické diety, o tom si povíme příště.