Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Inzulín, nebo cukr... co je správné v krvi měřit a kdy?

Datum vložení dotazu: 23.08.2023

Ptá se: Jiří

Dotaz

Dobrý den, prosím o vysvětlení proč se v populaci stále klade důraz na měření krevního cukru. Místo hormonu Inzulínu. To je první otázka. Druhá je zda víte o tom, že měřením inzulínu můžete vědět mnoho let dopředu o blížících se zdravotních komplikacích vzniklých dysregulací glukózové homeostázy. Třetí dotaz směřuje na inzulínovou rezistenci. A dotaz samotný je proč není zaveden narativ měření inzulínové rezistence pomocí korelujících hodnot a to konkrétně poměru Triglyceridů a HDL cholesterolu. Děkuji za odpovědi, s pozdravem Jiří

Odpověď

Milý Jirko, kladete dost provokativní otázky a zřejmě máte dojem, že v některých oblastech jste informován lépe, než jak to vídáte u lékařů ve vaší běžné praxi. Takže je dost pravděpodobné, že vás krátkými odpověďmi moc nepřesvědčím.

  1. Diabetes je onemocnění, které je charakterizované zvýšenou glykémií. Dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru má řadu nepříznivých důsledků, které vedou k postupnému poškozování prakticky všech tělních orgánů. Nejvíce to poškozuje cévy a to se projeví nejdříve na očích a ledvinách. Poškozuje to ale také nervy a ty jsou prakticky všude v těle a řídí činnost všech orgánů a také tkání. Zvýšená glykémie působí negativně přímo, ale také je ukazatelem, že metabolismus není v pořádku. Další odchylky v metabolismu pak mohou být zdrojem či spoluzdrojem diabetických komplikací. To se týká např. zmiňované inzulínové rezistence, která má více součástí. Proto zacílení na glykémii, kterou lze snadno sledovat, má příznivý efekt nejen na bezprostřední stav, ale také na rozvoj komplikací diabetu.

Hladina inzulínu není za běžných okolností příliš informativní. Zdravý člověk může mít např. při nižší glykémii hodnoty téměř nulové, po jídle zase hodně vysoké. Jsou zde veliké interindividuální rozdíly. U diabetiků 2. typu může být hladina inzulínu velmi nízká či případně i zvýšená a prakticky nic z toho nelze pro léčbu vyvozovat. Měření hladiny inzulínu je poměrně drahé. Většina metod je založena na použití různým způsobem značených protilátek proti inzulínu. Ty ale mohou kolovat v krvi řady lidí, u osob léčených inzulínem pravidelně. To stanovení velmi komplikuje. Zkrátka: měření hladiny inzulínu se používá jen ve výjimečných případech ke speciálním účelům, anebo k výzkumu.

  1. Nevím o tom, že vyšetření hladiny inzulínu může podat informaci o budoucí poruše glukózové tolerance řadu let dopředu. Respektive, jsem si pochopitelně vědom, že za jistých okolností to může být informativní, nicméně o těchto okolnostech bych se musel široce rozepisovat, a to zde nebudu.
  2. Inzulínová resistence je široký pojem. Označuje se tak komplexní porucha metabolismu, při které inzulín méně působí v určitých oblastech metabolismu. Inzulín obecně snižuje hladiny glykémie komplexními mechanismy, které zahrnují vstup glukózy do buněk a její další zpracování v řadě metabolických procesů. Některé osoby  potřebují hladiny inzulínu nižší, jiné vyšší. Navíc tato citlivost se může měnit vlivem dlouhodobé fyzické aktivity a vlivem stavu výživy. Obecně osoby s obezitou potřebují inzulínu více (což neznamená, že musejí dostat diabetes) a pokud zhubnou, potřeba inzulínu se sníží. Zvýšenou potřebu inzulínu může ale působit i probíhající jiné onemocnění, např. bakteriální či virová infekce nebo třeba úraz.

Inzulín ale také působí na metabolismus tuků a bílkovin. Citlivost na jeho působení zde nekoreluje s působením na hladiny glykémie, alespoň nikoliv přímo. Syndrom inzulínové rezistence je obecně charakterizován nadváhou, zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevních tuků a porušenou účinností působení inzulínu na pokles krevního cukru (což může být ovšem velmi dobře vyrovnáváno jeho zvýšenou produkcí, takže se to nemusí projevit zvýšenou glykémií). Jinak se přidává řada dalších tělesných a metabolických ukazatelů. Samotná zvýšená hladina cholesterolu a triacylglycerolů bývají součástí tohoto syndromu, často se sníženou hladinou tzv. HDL-cholesterolu (kterému se lidově říká „hodný cholesterol“). Příčin zvýšených hladin cholesterolu či nižší hladiny HDL-cholesterolu je ale mnoho a zdaleka nejde jenom o syndrom inzulínové rezistence.

Měření inzulínové rezistence je v praxi velmi obtížné. Jednak je možné měřit různé oblasti inzulínové rezistence (metabolismus glukózy, metabolizmus tuků, metabolismus bílkovin), ale především existuje velká variabilita i u zcela zdravých osob. Standardem pro posuzování citlivosti vůči inzulínu v oblasti metabolismu glukózy je tzv. glykemický clamp (čti klemp), tedy tzv. zámek. Myslí se tím to, že se snažíme udržovat (zamknout) glykémii na určité hodnotě, např. 10 mmol/l, při infúzi velmi vysokých dávek inzulínu. Předpokládáme, že tyto velké dávky již vyvolávají maximální efekt. Potom člověku dodáváme v infúzi glukózu tak, aby glykémie byla právě 10 mmol/l. Čím více je třeba glukózy, tím lepší má člověk citlivost vůči působení inzulínu. Vyšetření ale je velmi náročné, trvá několik hodin, musí jej provádět vycvičený tým a má to svoje rizika. Proto se to používá prakticky jen k výzkumným účelům.

Na inzulínovou rezistenci usuzujeme u osob, které mají poruchu glukózové tolerance a zároveň mají vysoké hladiny inzulínu. Je to ale jen velmi hrubý odhad a v praxi nám stačí vědět, že se jedná o poruchu glukózové tolerance a zároveň vylučujeme jiný typ diabetu než typ 2. Prostě u řady lidí si můžeme hned od stolu pomyslet, že mají inzulínovou rezistenci. Ale posoudit to kvantitativně je velmi náročné a hladiny krevních tuků nám k tomu nemohou stačit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

957 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den potřebovala bych spiš trochu uklidnit. V pondělí jsem byla na krvi a mám zvýšené leukocity a bílkovinu v moči. Nic mi není jen jsem měla úraz nohy a mám ji stále ještě oteklou. A dost jsem ve stresu. Dnes jsem byla na odběrech znovu. V pondělí budu mít výsledky. Děkuji vám vřele za odpověď

    Odpověď

    Milá Moniko, vzhledem k tomu, že sama píšete, že vám nic není, tak vás snad mohu uklidnit. Ale jinak z vašeho opravdu stručného líčení nemohu nic usuzovat. Leukocyty mohou být zvýšené jen mírně, a to je docela běžná věc, ale také mohou být zvýšeny 10x i 100x, a to je už vážnější. A podobně je to i s bílkovinou v moči. Ta může být přítomna jen málo a přechodně, nebo jí tam může být moc, a zo už většinou něco znamená. Proto se omlouvám, ale při tak nepřesném dotazu nemohu moc odpovídat. Nejjednodušší bude poradit se o tom s lékařem, který dal ta vyšetření provést. Ten snad toho bude o vás vědět trochu víc.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Hodnota 7,3 mmol z žilniho odběru je indikováno k nasazení tabletek?

    Odpověď

    Dobrý den,

    při nasazení léků na cukrovku se řídíme celkovým stavem pacienta, hladinou aktuální glykémie a také parametrem HbA1C (tzv dlouhý cukr) Toto číslo ukazuje průměrnou hodnotu glykémie cca za 3 měsíce zpětně. On totiž cukr v krvi kolísá a pokud budete mít 1x 7,3 a ostatní hodnoty v normálu, tak léky ještě potřebovat nebudete.

    Pokud je to ale opakovaně, tak již ano.

    Doporučuji Vám tedy zahájit dietu, snažit se hýbat a nechat si udělat kontrolní glykémii cca za 3-4 měsíce včetně HbA1C. Bude-li HbA1C nad 40 mmol/mol nebo glykémie nalačno opět nad 7,0 mmol/l, pak bych již zahájila léčbu léky. Ono totiž včasné zahájení léčby oddaluje zhoršení glykémií do dalších let.

    s pozdravem

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den,mám prediabetes, změnil jsem přístup,dal dolů 10kg váhy,sportuji a držím přísně stravu, pořídil jsem si glukometr za 8 týdnů jsem se dostal na čísla 4,9-5,8 na lačno.... nyní posledních 10 dnů opět zhoršení na lačno cukr mezi 6,4-7,7 přitom jsem stravu neporušil.Mohlo by to být vyšší z nějaké např.virozy? Děkuji za odpověď

    Odpověď

    Milý Martine, vlohu ke vzniku diabetu nesporně máte. Každé zdravotní zhoršení, na prvním místě nadváha, mohou poruchu zhoršovat, trvale či přechodně. Diabetes 2. typu je zpravidla postupující onemocnění, takže často může postačovat redukce hmotnosti, snížené množství kalorií a dostatečný pohyb, ale někdy se zejména vaše schopnost produkovat inzulín může přesto snižovat, takže můžete v budoucnu potřebovat léčbu, a nemusí to „být vaše vina“.

    Zatím to ale máte v pořádku. Vydržte tedy dodržovat ten nový režim a zatím nic dalšího nepodnikejte. Nyní je to celkem v pořádku.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dory den,před každem oděru jsem šel na lačno i bez léku a nepit,a tentokrat jsem šel na oděr na cukr po druhé a řekli my že musim myt v sobě leky. Zdeněk

    Odpověď

    Milý Zdeňku, já úplně nerozumím vaší otázce, ale domnívám se, že se divíte, proč vám jednou před kontrolou u lékaře řekli, ať přijdete na lačno a před podáním léků, a podruhé naopak chtěli, abyste si před vyšetřením léky klidně vzal (a nepíšete, zda jste měl být také na lačno, nebo po jídle).

    Cílem léčby cukrovky je, abyste měl glykémie co nejvíce v pořádku, ať již na lačno či po jídle, ať již před léky či po lécích. Při běžných kontrolách je pro lékaře pouze důležité, aby věděl, zda jste už jedl či ještě nikoliv, či zda jste si již vzal léky. Takže obojí je možné, jenom musíte být s lékařem domluveni.

    Trochu jiná situace je, když lékař vyšetřuje nového pacienta a chce vědět, zda tento pacient má či nemá cukrovku. Někdy je to úplně jasné, třeba když zjistí glykémii 20 mmol/l, tak je naprosto jasné, že jde o diabetes, ať už je to na lačno či po jídle. Pokud je ale porucha malá, tak je nutné pacienta vyšetřit za tzv. standardních podmínek a to je: na lačno, případně před podáním léků na diabetes (ostatní léky, např. na krevní tlak, je možné ráno normálně užít). Pro hodnotu glykémie na lačno jsou totiž stanoveny normy, a ty jsou: na lačno nemá být hodnota vyšší než 5,6 mmol/l. Je-li hodnota mezi 5,7 a 7, tak může jít o poruchu glukózové tolerance, a je-li nad 7 mmol/l, jedná se již o diabetes. Takové vyšetření má být provedeno alespoň 2x.

    Někdy se také kontrolují jiné věci než jenom glykémie. Např. když lékař posuzuje hladinu cholesterolu v krvi, musí být pacient na lačno. Pokud je po snídani, zvláště když sní něco tučného, jako je třeba mléko, sýr, máslo, tak hladina krevních tuků v krvi rychle stoupá a lékaře to může zmást.

    Pokud tedy půjdete příště na kontrolu a lékař vás pozve na krevní odběr, tak se předem zeptejte, zda máte být na lačno a zda si máte vzít ráno svoje běžné léky. Pak si to poznamenejte do diáře, abyste na to nezapomněl.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Je to už cukrovka?

    Odpověď

    Dobrý den,

    z této jedné hodnoty nelze jednoznačně říci, že máte diabetes mellitus (cukrovku). Pokud se jednalo o odběr lačné glykémie ze žilní krve (po 8 hodinách bez jídla, za běžné noci -  nebyl jste v práci, nebyl jste nemocný....), tak by odběr měl být alespoň jednou zopakován. Pokud by se i podruhé potvrdila ranní lačná glykémie ≥ 7,0 mmol/l, tak už by se dalo říci, že se jedná o diabetes mellitus. Pokud by druhá glykémie vyšla méně než 7mmol/l, tak by jste měl být poslán na oGTT (https://www.cukrovka.cz/oralni-glukozovy-tolerancni-test-ogtt). Pokud se jednalo jen o odběr glukometrem (např. který má na měření rodinný příslušník), tak byste se měl domluvit s praktickým (obvodním) lékařem na odběru lačné glykémie ze žilní krve a dle výsledku by Vás měl případně poslat na oGTT.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!