Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Inzulín pro zdravého člověka

Datum vložení dotazu: 20.02.2022

Ptá se: Alexandra

Dotaz

Dobrý den, velmi by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby si zdravý člověk aplikoval inzulín po menších dávkách. Abych rozvedla myšlenku. Kdyby si aplikoval každý den dejme tomu 1j bazálu a před hlavními jídly 1-2j bolusoveho inzulínu, do hypoglykémie by se možná občas dostal, ale nic, co by kousek sladkého nespravilo. Co by se ale stalo se slinivkou a tělem celkově? Když by dostávalo exogenní inzulín, nevyrábělo by tolik vlastního? Klesl by c-peptid ? Myslím, kdyby se inzulín pravidelně aplikoval. Mě by opravdu zajímalo, co by se s tou slinivkou dělo. Jestli by takhle bylo možné postupem navyšování z mini dávek docílit toho, že tělo by si natolik zvyklo na přísun exogenního inzulínu, že by po dobu jeho aplikace svůj vlastní tolik nebo skoro vůbec nevyrábělo. A kdyby se najednou exogenní inzulín přestal podávat, zda by zase svůj inzulín po chvíli začalo vyrábět? Já nevím totiž, zda když by se před jídlem ten bolus inzulínu podal, jestli by to tělo stejně vyrobilo inzulín na celé to jídlo a tu malou dávku vykrylo zásobou glukagonu, nebo by člověk měl cukr nižší... A nebo by tělo vědělo, že v něm už inzulín je a ta slinivka by ho nevyrobila tolik, jako normálně, kdyby se inzulín nepodal. Já se omlouvám za svou poněkud zvláštní otázku, já jsem z diabetické rodiny, sama diabetik 1. typ a s touto otázkou přišel kamarád mého syna, který je také diabetik. Ptal se, co by se stalo, kdyby si inzulín píchl i on? Já mu řekla, že by se třásl a vysvětlila jsem mu, že by měl hypoglykémii, jako má občas můj syn a já . Samozřejmě otázku tolik nerozvedl, ale já nad tím začala přemýšlet a už mi to nedá spát. Zkusit to je hloupé a kdo by to dělal, ale na druhou stranu, je to možné? Nad věcmi občas přemýšlím až moc, ale tohle potřebují vědět. Děkuji za Váš čas a omlouvám se za tak vyčerpávající a podivnou otázku. Alexandra
věk: 42 let výška: 178 cm váha: 69 kg

Odpověď

Milá Alexandro, tak vy po mně chcete, abych spekuloval, co by se stalo, kdyby …… A zároveň dodáváte, že takovou hloupost by asi sotva někdo dělal, leda že by byl blázen. Já se nerad pouštím na pole spekulování o něčem, co nevím a zároveň vím, že to nikdo odborným způsobem nezkoušel. Můj bratr biolog mi vždycky na takové otázky odpovídá velmi dobře známým a hezkým českým rčením: „Kdyby byly ryby v ….., nemuseli by bejt rybníky“. Ony tam prostě nejsou a nebudou, tak je ta spekulace dost bezpředmětná.

Vracím se ale zpět k tomu „leda že by byl blázen“. A víte, že takových bláznů jsem během své praxe potkal docela dost? Píchali si tajně inzulín a nechali nás spekulovat, čím to je, že mají hypoglykémie. Někteří se kvůli tomu nechali operovat, protože se předpokládalo, že mají nepoznaný malý nádor ve slinivce, který produkuje inzulín. Takže tady vidíte příklad, co se stalo, když si někdo zdravý píchal inzulín. No, oni většinou úplně zdraví nebyli, většinou měli nějaký psychický problém a ten se musel řešit. Na nás by se ale většinou smrtelně urazili, když jsme jim ten inzulín objevili.

Když si to ale tolik přejete (a navíc pan redaktor označuje váš dotaz za velmi kultivovaný), tak se pokusím přece jenom trochu spekulovat.

Především, kontrola sekrece inzulínu u zdravého člověka je poměrně složitá. Často začíná už jenom pomyšlením na určité jídlo a pokračuje potom tím, že skutečně začínáme jíst. Aktivují se další pomocné hormony, které řídí pohyblivost žaludku a střev a působí také na beta buňky pankreatu (jsou to tzv. inkretiny). Když se začne glukóza vstřebávat ze střeva do krve, aktivuje nejen samotné beta buňky pankreatu, ale také centrální senzory glykémie v mozku, které dále vysílají signály do pankreatu.

Měla byste také vědět, že vstřebaná glukóza putuje střevními žilami do vrátnicové žíly a tak se dostává do jater. Do jater putuje také inzulín, který se uvolňuje z beta buněk pankreatu. V játrech pak inzulín vykoná asi polovinu své práce a zajistí, aby se velká část vstřebaných živin (tedy i glukózy) hned v játrech zpracovala. Jenom asi polovina inzulínu pak putuje dále do těla a dostává se i do ostatních tkání. A to je velký rozdíl od inzulínu, který se píchá do podkoží. Protože ten nejde do střevní žilní krve a tudy do jater, ale dostává se hned do celého těla.

Takže: když si někdo píchá malé dávky inzulínu do podkoží, projeví se to především že má lepší chuť k jídlu, jí více a postupně tloustne. Ostatně, dokonce se toho někdy využívá při výživě velmi štíhlých lidí. Stejně tak se přidává inzulín do infuzních roztoků s glukózou, aby se zbytečně příliš nenamáhaly beta buňky. V přiměřené dávce (asi 10 jednotek na 50 g glukózy) glykémii u zdravého člověka příliš nezvedá a nedochází ani k hypoglykémii.

Když glykémie klesá, a to i jen mírně, reagují beta buňky pankreatu tím, že omezují uvolňování inzulínu. Dokonce může klesnout sekrece skoro až na nulu, takže v té chvíli může být hladina C-peptidu v krvi velmi nízká a hladina (vlastního) inzulínu téměř nulová. Proto si myslím, že pokud by si někdo dlouhodobě zbytečně dával malé dávky inzulínu, jeho vlastní sekrece by výrazně klesla. Protože by ale po jídle určitě docházelo ke stimulaci, tak by navíc měl hypoglykémie a postupně by nabýval na váze. Pokud by to trvalo déle, tělo by se bránilo vznikem tzv. inzulínové rezistence. Jednak by byly zvýšené hladiny kontraregulačních hormonů, ale také metabolismus ve tkáních by se adaptoval a byl by méně citlivý na inzulín. Jak známo, to není nic zdravého, je to jeden z faktorů vzniku aterosklerózy, ale také ztučnění jater atd. Co by to časem udělalo s beta buňkami pankreatu, to opravdu nevím. Ale zřejmě jako všechno v těle, co se málo používá, by asi zlenivěly a určitě by jim to nedělalo dobře.

Dost možná víte, že u diabetu 2. typu je jednou z hlavních poruch právě inzulínová rezistence. Osoby s inzulínovou rezistencí mají většinou hladinu inzulínu zvýšenou, a to i když nejedí. Tedy alespoň do té doby, než se z toho beta buňky unaví a nejsou dále schopné nadměrné množství inzulínu vyrábět. A pak se někdy vyčerpají, a v té chvíli člověk již potřebuje léčbu, dost často i inzulínem.

Tak. Naštěstí česká krajina celkem oplývá rybníky, takže můžeme naše spekulace ukončit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

919 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, chtěla by jsem se zeptat . Na cukrovku se neléčím ale teď jsem si u babičky jen tak změřila cukr a měla jsem ani ne hodinu po jídle hodnotu 8,1. Je to ještě v normě nebo ne? Děkuju za odpověď

    Odpověď

    Milá Jano, ano, je to normální. Není to ale závazné rozhodnutí, zda náhodou nemáte poruchu glukózové tolerance či diabetes. K tomu je potřebné vyšetření za standardních podmínek v laboratoři. Orientačně lze ale říci, že u vás je vše v pořádku.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    4x denně si aplikují inzulin+ 2x denně metformin 1000mg.

    Invalidní důchod mi ale nebyl vyplácené jelikoš jsem v posledních 10ti letech neměl odpracovano 5 let. Mezi tím jsem se odstěhoval do Německa a odhlásil pobyt v ČR . V Německu pracuji již 13 let z toho 6 let jsem pendloval. Mohu v ČR zažádat o nový výměr důchodu nebo musím opět zažádat o částečný důchod . Hlavně mě zajímá jestli mužů Zadat v ČR ??? Jan

    Odpověď

    Dobrý den Honzo,

    naši lékaři se zabývají především klinickými problémy ve vztahu k onemocnění diabetes mellitus. Nicméně podívejte se na následující odkazy, je tam mnoho užitečných informací a možná i kontaktů...

    https://www.cssz.cz/invalidni-duchody-podrobne

    https://www.cukrovka.cz/poradna/invalidni-duchod-a-diabetes

    https://www.pracomat.cz/poradna/odchod-do-duchodu/1181-cukrovka-invalidni-duchod.html

    https://sweetdiabeticday.cz/diabeticke-okenko/invalidni-duchod-u-diabetiku/

    s pozdravem

    vaše redakce

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, diabetes 2.typu mi byl diagnostikován z oGTT před 15 lety. Od té doby dlouhodobě dodržuji nízkosacharidovou stravu (denní příjem kolem 150g sacharidů) a celou dobu držím glykovaný hemoglobin mezi 37 -42. Poslední měsíce mám obavy, že dieta přestává stačit. Ranní glykemie se pohybují mezi 6 -8. Moje diabetoložka mi ještě nechce předepsat léky, protože glykovaný hemoglobin mám stále v normě. Sama bych také raději vydržela bez léků co nejdéle, ale nejsem si jista, jestli je to tak v pořádku. Na mnoha místech jsem četla, že antidiabetika se mají nasadit okamžitě po stanovení diagnozy, což u mě bylo před 15 lety. Cítím se dobře, zdravotní potíže nemám. Nadváhu jsem nikdy neměla, ale oba moji rodiče byli diabetici. Díky moc za odpověď, Jana

    Odpověď

    Milá Jano, jak všeobecně známo, existují 2 nejčastější typy diabetu: U diabetu 1. typu chybí inzulín, protože zanikají buňky, které jej tvoří. Inzulín je životně nezbytný, a tak se musí podávat injekčně. U diabetu typu 2 je ve hře více faktorů. Inzulín špatně účinkuje, ale po čase ho může být také nakonec skutečně málo. Takže léčby hlavně spočívá ve snaze, aby inzulín lépe fungoval a teprve když je ho opravdu málo, tak se někdy musí podávat injekčně.

    Ve vašem případě se zjevně jedná o náběh na diabetes 2. typu. Léčba opravdu spočívá hlavně v dietě a pohybu. Když pak glykémie navzdory tomu začíná stoupat, přidávají se léky. Pokud se ale stane, že inzulínu je nakonec málo, i v tomto případě se musí někdy podávat. U vás se postupovalo správně. Jste štíhlá, aktivní. Vaše výsledky jsou dobré, ale onemocnění (pokud se tomu tak dá říkat) vlivem nejspíše věku postoupilo a asi máte určitý nedostatek inzulínu. Pokud by docházelo ke zhoršení, např. by glykémie byly opakovaně ráno vyšší než 7, měla byste mít určitou léčbu. Pro začátek metformin, pak  by se mohl do kombinace přidat další lék. Nic složitého by to nebylo. Pokud by ale později i tak glykémie stoupaly, domníval bych se ve vašem případě, že máte nedostatek inzulínu. Mohla byste pak např. dostávat jednu denní injekci dlouze působícího inzulínu.

    Nyní ale není třeba nic podnikat, ale pokud by se to opravdu horšilo, začal bych s tím metforminem.
     

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, jsem praktcký doktor a vaše stránky rutinně využívám při péči o pacienty s diabetem. Když jsem si procházel , co vše jim zde mohu nabídnout, a není toho málo, narazil jsem na rozpor v tom, co píšete jako diagnostická kriteria po diabetes vy a co máme v doporučených postupech pro praktické lékaře. V postupech se píše (a všude přednáší), že diagnostická je glykemi ze žilní krve opakovaně vyšší než 7,0. Na vašich stránkách píšete: - glykemie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi je větší nebo rovna 7,0 mmol/l, nebo v žilní plazmě 7,8 mmo/l (nutno ověřit 2x). Rozumím něčemu špatně? Díky

    Odpověď

    Vážený pane doktore,

    kritéria pro stanovení diagnózy diabetu podle naměřené glykémie používaná v ČR jsou stanovena Českou diabetologickou společností a jsou stejná, jako současná kritéria platná v USA na základě doporučení ADA (Americké diabetologické společnosti). Jsou to, jak správně uvádíte:

    1. glykémie na lačno v krevní plazmě (získané ze žilní krve) rovná nebo větší než 7 mmol/l
    2. glykémie při orálním glukózovém tolerančním testu po podání 75 g glukózy za 2 hodiny po podání rovná nebo větší než 11,1 mmol/l.

    V kapilární krvi se glykémie většinou stanovuje pomocí osobních glukometrů. Ty poskytují jen orientační hodnoty a nejsou určené pro stanovení přesné  diagnózy diabetu. Jsou určené pro monitorování glykémie u osob s diabetem. V ambulanci praktického lékaře slouží jako screeningové vyšetření. Pochopitelně lékaře mohou snadno upozornit na to, že pacient má poruchu glukózové tolerance nebo diabetes, ale pro přesnou diagnostiku nejsou určené. V praxi není velký rozdíl mezi hodnotami např. 6,8 a 7,5 na lačno, obojí upozorní, že něco není v pořádku, zvláště při opakovaném měření a z toho může vyplynout doporučení od lékaře. Pro přesnou klasifikaci, např. v klinických studiích, to ovšem nestačí. Chceme-li přesnou (formální) diagnózu, je pacienta nutné pozvat na vyšetření z žilní krve na lačno a vzorek poslat do akreditované laboratoře.

    V plné kapilární krvi jsou hodnoty o něco nižší (v závislosti na hematokritu o 10 – 15%) než současně zjišťované v krevní plazmě z krve odebrané ze žíly. Rovněž v arteriální krvi jsou hodnoty zase asi o 10% vyšší vlivem arteriovenózního rozdílu. Důležité je vědět, že současné osobní glukometry jsou však zpravidla (ne vždy) již továrně upraveny tak, aby naměřená hodnota z kapilární krve odpovídala hodnotám v žilní plazmě. Zjistit, jestli tomu tak skutečně je, není u všech značek dostupných glukometrů snadné.

    V knize Praktická diabetologie (připravovaná nová edice), jejímž hlavním autorem je prof. Terezie Pelikánová, se doslova v tabulce uvádí:

    Screeningové vyšetření je pozitivní, pokud je:

    náhodná glykemie (stanovená kdykoli během dne a nezávisle na jídle) v plné kapilární krvi (stanovení na glukometru je možné) ≥ 7,0 mmol/l nebo v žilní plasmě ≥ 7,8 mmol/l

    nebo

    glykemie na lačno v žilní plasmě stanovená v laboratoři ≥ 5,6 mmol/l

    nebo

    HbA1c stanovený v laboratoři ≥ 39 mmol/mol

    Se screeningovým vyšetřením se můžeme spokojit (a uzavřít, že pacient se má chovat jako diabetik či nemusí), ale pokud chceme stanovit diagnózu přesně, je potřeba se řídit následující tabulkou (platí pro stanovení z žilní plazmy v laboratoři):

    Porucha glukózové homeostázy (kategorie zvýšeného rizika diabetu)

    a)            glykemie na lačno ≥ 5,6 mmol/l a ≤ 6,9 mmol/l (hraniční glykemie na lačno)

    b)           glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 7,8 mmol/l a ≤ 11, 0 mmol/l (porucha tolerance glukózy)

    c)            HbA1c ≥ 39 mmol/mol a ≤ 47 mmol/mol

    Diabetes mellitus

    Diagnózu můžeme potvrdit na základě jednoho z rovnocenných diagnostických kritérií. Pro diabetes svědčí:

    a)            přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l

    b)           glykemie na lačno ≥ 7,0 mmol/l

    Jak jsem sám zjistil, vysvětlení se pěkně zamotává. Doporučuji tedy držet se toho, že pomocí glukometru v kapilární krvi lze dobře provádět screening, se kterým se buď spokojíme (diagnóza se nám zdá jasná), nebo nespokojíme a potom musíme provést stanovení z odběru ze žíly a v laboratoři, často opakovaně nebo v kombinaci s jinými kritérii. Uvedené tabulky berte prosím jako platné, jejich smysl a správnost jsem ověřil u prof. Pelikánové. Zároveň děkujeme za upozornění na nejasnosti na našich stránkách, které upravíme.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý deň, prosím ,mám intoleranciu na laktózu a po ročnom užívaní gliclazidu mám veľké zdravotné problémy, mimo normy červené, biele krvinky, fialové prsty, tŕpnutie oboch rúk, anémiu.......Už rok chodím po vyšetreniach a nič závažné sa nenašlo, crp po preliečení kleslo na 16, ruky sú stále drevené hlavne ráno po spánku.Prosím, mohol zápal v tele spustiť gliclazide keď mám intoleranciu na laktózu? Ďakujem pekne a pozdravujem Vás. Mária

    Odpověď

    Milá Mária,

    je velmi nepravděpodobné, že by vám právě gliclazid působil uvedené obtíže. Potřebujete interní vyšetření a pátrat, zda nemáte kromě diabetu nějaké další onemocnění. Je také nutné dbát o dobré vyrovnání diabetu. O tom nic nepíšete.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!