nasazení léků bez řádného testu

Odpověď

Dobrý den,

při nasazení léků na cukrovku se řídíme celkovým stavem pacienta, hladinou aktuální glykémie a také parametrem HbA1C (tzv dlouhý cukr) Toto číslo ukazuje průměrnou hodnotu glykémie cca za 3 měsíce zpětně. On totiž cukr v krvi kolísá a pokud budete mít 1x 7,3 a ostatní hodnoty v normálu, tak léky ještě potřebovat nebudete.

Pokud je to ale opakovaně, tak již ano.

Doporučuji Vám tedy zahájit dietu, snažit se hýbat a nechat si udělat kontrolní glykémii cca za 3-4 měsíce včetně HbA1C. Bude-li HbA1C nad 40 mmol/mol nebo glykémie nalačno opět nad 7,0 mmol/l, pak bych již zahájila léčbu léky. Ono totiž včasné zahájení léčby oddaluje zhoršení glykémií do dalších let.

s pozdravem

Odpověď

Milý Martine, vlohu ke vzniku diabetu nesporně máte. Každé zdravotní zhoršení, na prvním místě nadváha, mohou poruchu zhoršovat, trvale či přechodně. Diabetes 2. typu je zpravidla postupující onemocnění, takže často může postačovat redukce hmotnosti, snížené množství kalorií a dostatečný pohyb, ale někdy se zejména vaše schopnost produkovat inzulín může přesto snižovat, takže můžete v budoucnu potřebovat léčbu, a nemusí to „být vaše vina“.

Zatím to ale máte v pořádku. Vydržte tedy dodržovat ten nový režim a zatím nic dalšího nepodnikejte. Nyní je to celkem v pořádku.

Odpověď

Milý Zdeňku, já úplně nerozumím vaší otázce, ale domnívám se, že se divíte, proč vám jednou před kontrolou u lékaře řekli, ať přijdete na lačno a před podáním léků, a podruhé naopak chtěli, abyste si před vyšetřením léky klidně vzal (a nepíšete, zda jste měl být také na lačno, nebo po jídle).

Cílem léčby cukrovky je, abyste měl glykémie co nejvíce v pořádku, ať již na lačno či po jídle, ať již před léky či po lécích. Při běžných kontrolách je pro lékaře pouze důležité, aby věděl, zda jste už jedl či ještě nikoliv, či zda jste si již vzal léky. Takže obojí je možné, jenom musíte být s lékařem domluveni.

Trochu jiná situace je, když lékař vyšetřuje nového pacienta a chce vědět, zda tento pacient má či nemá cukrovku. Někdy je to úplně jasné, třeba když zjistí glykémii 20 mmol/l, tak je naprosto jasné, že jde o diabetes, ať už je to na lačno či po jídle. Pokud je ale porucha malá, tak je nutné pacienta vyšetřit za tzv. standardních podmínek a to je: na lačno, případně před podáním léků na diabetes (ostatní léky, např. na krevní tlak, je možné ráno normálně užít). Pro hodnotu glykémie na lačno jsou totiž stanoveny normy, a ty jsou: na lačno nemá být hodnota vyšší než 5,6 mmol/l. Je-li hodnota mezi 5,7 a 7, tak může jít o poruchu glukózové tolerance, a je-li nad 7 mmol/l, jedná se již o diabetes. Takové vyšetření má být provedeno alespoň 2x.

Někdy se také kontrolují jiné věci než jenom glykémie. Např. když lékař posuzuje hladinu cholesterolu v krvi, musí být pacient na lačno. Pokud je po snídani, zvláště když sní něco tučného, jako je třeba mléko, sýr, máslo, tak hladina krevních tuků v krvi rychle stoupá a lékaře to může zmást.

Pokud tedy půjdete příště na kontrolu a lékař vás pozve na krevní odběr, tak se předem zeptejte, zda máte být na lačno a zda si máte vzít ráno svoje běžné léky. Pak si to poznamenejte do diáře, abyste na to nezapomněl.

Odpověď

Dobrý den,

z této jedné hodnoty nelze jednoznačně říci, že máte diabetes mellitus (cukrovku). Pokud se jednalo o odběr lačné glykémie ze žilní krve (po 8 hodinách bez jídla, za běžné noci -  nebyl jste v práci, nebyl jste nemocný....), tak by odběr měl být alespoň jednou zopakován. Pokud by se i podruhé potvrdila ranní lačná glykémie ≥ 7,0 mmol/l, tak už by se dalo říci, že se jedná o diabetes mellitus. Pokud by druhá glykémie vyšla méně než 7mmol/l, tak by jste měl být poslán na oGTT (https://www.cukrovka.cz/oralni-glukozovy-tolerancni-test-ogtt). Pokud se jednalo jen o odběr glukometrem (např. který má na měření rodinný příslušník), tak byste se měl domluvit s praktickým (obvodním) lékařem na odběru lačné glykémie ze žilní krve a dle výsledku by Vás měl případně poslat na oGTT.

Odpověď

Milá Kristýno, pokud se zvýšená glykémie vyskytuje opakovaně, je opravdu nejpravděpodobnější diagnóza diabetes 1. typu. Většinou se diagnóza potvrdí pozitivitou tzv. autoprotilátek, vyšetřují se zpravidla 4 typy. Výjimečně mohou být i u diabetu 1. typu negativní, ale zpravidla je alespoň jedna z nich pozitivní.

V úvahu ještě přicházejí jiné typy diabetu, např. silně geneticky vázané. To může být u dětí, které mají v rodině, často ve 2 či 3 generacích, tento typ diabetu a časti se i tom ví. Většinou pak bývá v rodině i někdo, kdo to má zjištěné již od dětství. Existuje dnes asi 10 známých typů a zjišťují se poměrně déle trvajícím genetickým vyšetřením. Genetická porucha může ale vzniknout nejen dědičným přenosem, ale jako nově vzniklý genetický „defekt“ – tedy i v rodině, kde to dosud nikdo neměl, i když je to vzácné.

Důležité je, že léčba se provádí podle toho, co je potřeba k vyrovnání diabetu – tedy u dětí většinou inzulín. Jen výjimečně u některých zmíněných silně dědičných typů je možné vyzkoušet i perorální antidiabetikum ze skupiny sulfonylmočoviny.

Senzor rozhodně doporučuji dlouhodobě.

Zvýšená glykémie se může vyskytnout také v průběhu některých těžších infekcí, či jiných onemocnění, nebo při podávání některých léků, nejčastěji kortikoidů ve vyšší dávce. Po odeznění onemocnění se mohou glykémie upravit. To je v podstatě také snad jediný případ, kdy by se nejednalo přímo o diabetes. Pokud zvýšené hodnoty glykémie trvají, o diabetes se jedná. Nejpravděpodobnější je typ 1., možné jsou ale i ty zmíněné genetické typy (tzv. MODY) či další vzácné případy.

Asi jsem vás moc nepotěšil, ale lepší bude se s tím co nejdříve vyrovnat a dělat všechno co nejlépe, aby byl diabetes dobře vyrovnaný.