OGTT, stres, hodnoty

Odpověď

Milá Jiřino, zřejmě není správné "vychovávat" naše čtenáře a je lepší raději jen suše odpovědět. Pokud bych byl stejně stručný jako vy, napsal bych vám jako odpověď: "Zvýšený", a tím bych mohl skončit.

Pro posouzení je totiž nutné vědět, zda byla glykémie měřena na lačno, během dne, či po jídle, zda to bylo měřeno glukometrem nebo v laboratoři, zda se jedná o jednu hodnotu, či o opakované měření. Normální hodnota glykémie ráno na lačno v kapilární krvi, měřená v laboratoři, je do 5,6 mmol/l. Při hodnotě nad 7 mmol/l již mluvíme o diabetu, ale vyšetření je nutná alespoň ještě jednou zopakovat.

Odpověď

Milý Jaroslave, k desinfekci je možné nejsnáze použít tzv. lihobenzin, tedy asi 70% alkohol, ke kterém pro znemožnění používat jej jako alkoholický nápoj přidává nepatrné množství benzinu nebo podobné látky. Dá se koupit v lékárně, není drahý a 200 ml vydrží velmi dlouho. Alternativně je možné zakoupit jednorázové individuálně balené alkoholem napuštěné tamponky (proužky), např. Alcohol Pads. Je to asi nejpohodlnější.

Řada lidí ovšem nepoužívá k desinfekci nic. Podmínkou je, aby pokožka i vaše ruce byly čisté a podání probíhalo v čistém prostředí. Je také možné si místo před vpichem omýt a utřít čistým ručníkem (vaším vlastním).

Odpověď

Milá Radko, o tom, zda je vhodné podávat inzulín, rozhoduje vždy lékař, který vás zná a zná vaše glykémie. Pokud máte glykémie takové, jak uvádíte, není inzulín bezprostředně nutný. Je ale opravdu nutné se podrobně poradit s lékařem a získat poučení o diabetu, třeba hned na našich stránkách.

U obézních pacientů s diabetem 2. typu někdy léčbu inzulínem oddalujeme a snažíme se, aby pacient dosáhnul zlepšení dietou a pohybem. U diabetiků 1. typu je inzulín nutný vždy, a to i když jsou glykémie v normě (díky léčbě).

Protože máte asi diabetes 2. typu, měřte si zatím glykémie a dodržujte dietu (i když jste štíhlá). Pokud byste ale dále hubla, měla velký hlad a případně vám glykémie stoupaly po jídle nad 10 mmol/l, pravděpodobně byste inzulín potřebovala.

Odpověď

dobrý den

příčinou vyšší cukru po snídani může být horší citlivost na inzulín v ranním období. U některých pacientů toto pozorujeme. Důvodem je fyziologické (tedy normální) zvýšení hormonů, které snižují účinek inzulínu. Snídani máte v pořádku. Můžete zkusit zvýšit dávku metforminu na maximum, což jsou 2 g na den. Ovšem za předpokladu, že máte normální laboratorní výsledky. Což nevím, nemohu tedy přesně posoudit. Existují i léky, které pomáhají snížit hladinu cukru po jídle.

Toto je ovšem nutno konzultovat s vaším lékařem.

s pozdravem

Odpověď

Výše a podmínky úhrady léků stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je pověřen rozhodováním o cenách a úhradách léčivých přípravků v procesu správního řízení. Tyto podmínky úhrady mohou zahrnovat preskripční a indikační omezení pro předepsání léků. To znamená, že úhrada léčivého přípravku ze zdravotního pojištění může být v některých případech omezena, a to z důvodu zajištění správné, účelné klinické praxe a hospodárného nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění. V případě, že nejsou dodrženy požadavky omezení, není lék z veřejného zdravotního pojištění hrazen.

Co je to preskripční omezení?

Preskripční omezení znamená, že některé léky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, pokud je předepsal lékař s odpovídající specializací, například kardiolog, neurolog nebo onkolog. V určitých případech může jiný lékař předepsat takový lék rovněž, ale pouze na základě zmocnění specialistou. Pokud není předepisující lékař specialistou zmocněn a daný lék pacientovi přesto předepíše, musí si lék pacient uhradit sám.

Z hlediska odbornosti a specializované péče závisí preskripční omezení na odbornosti lékaře a na typu diagnózy pacienta. To znamená, že lékař s odpovídající specializací má vyšší náklady na péči, protože musí zajistit komplexní diagnostiku pacienta, odborné vyšetření a další potřebné úkony. Například u složitějších případů může být nutné provést specializované laboratorní testy, využít různé zobrazovací metody nebo konzultovat zdravotní stav pacienta s dalšími specialisty, to vše v rámci jednoho vykázaného výkonu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění.

Preskripční omezení, která závisí na specializaci lékaře, jsou podle vyhlášky č. 376/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, definována takto:

• Preskripční omezení „E“: lék lze předepsat s úhradou ze zdravotního pojištění pouze odborným lékařem uvedeným v preskripčním omezení, který má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou na poskytování dané odborné péče. Tuto preskripci nelze delegovat na jiného lékaře. Preskripční omezení se uplatňuje zejména u léků, které vyžadují úzkou odbornou kontrolu kvůli možným specifickým účinkům nebo rizikům.
• Preskripční omezení „L“: lék mohou s úhradou ze zdravotního pojištění předepisovat odborní lékaři uvedení v preskripčním omezení, kteří mají se zdravotní pojišťovnou smlouvu pro danou odbornost. V případě pověření může přípravek předepsat i jiný lékař na základě písemného zmocnění. Od 1. 7. 2024 mohou tyto léky předepisovat také všeobecní praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost, není-li to explicitně zakázáno v souhrnu údajů o daném léčivém přípravku (SPC) či v rozhodnutí o registraci.

Co je to indikační omezení úhrady (symbol P)?

Indikační omezení úhrady je jednou z možných podmínek úhrady, které stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) u některých léčivých přípravků. Léky s tímto omezením jsou označeny symbolem „P“. Takový lék může lékař předepsat jen tehdy, pokud pacient splňuje níže uvedené podmínky. Toto omezení znamená, že některé léky hrazené ze zdravotního pojištění může dostat pacient za splnění přesně stanovených podmínek.

Podmínky mohou zahrnovat:

• přesně uvedenou indikaci včetně zahájení a ukončení léčby, popřípadě blíže určenou klinickým stavem pacienta; pokud nelze zahájení a ukončení léčby přesně vymezit, stanoví se pravidelný interval přehodnocení účinnosti léčby,
• použití pro vyjmenované skupiny pacientů, charakterizované konkrétním onemocněním nebo klinickým stavem, nebo,
• selháním, kontraindikací nebo nedostatečnou účinností předchozí linie terapie.

Mgr. Viktorie Plívová

tisková mluvčí

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR