poradit ohledně nadýmání po mléce

Odpověď

Milý Jiří,

možností je více. Pro samotnou úpravu ale nestačí prostý údaj, že máte glykémii 15 mmol/l. Může to být hodnota ráno na lačno nebo také po jídle. Důležité je také vědět, zdá máte někdy také hodnoty pod 4 mmol/l a zda rozpoznáte, kdybyste měl hodnotu příliš nízkou.

I když se obecně snažíme, aby byly glykémie pokud možno blízko normálním hodnotám, u starších osob jsme více opatrní, aby se nevyskytovaly hypoglykémie, které zvláště při současném kardiovaskulárním onemocnění mohou být nebezpečné.

Jako první opatření bych doporučoval mírnou dietní úpravu. Máte nadváhu a omezení množství sacharidů na zhruba maximálně 180 až 200 g denně by prospělo. Dalším krokem by mohlo být zvýšení dávky inzulínu Toujeo. Je to dlouho působící inzulín (déle než 24 hod.), a tak bych při jeho dávkování se neřídil ani tolik momentální glykémií před podáním, jako spíše hodnotami ráno na lačno (ideálně ve vašem případě 5 - 7 mmol/l) a během dne pokud možno do 10 mmol/l. Velmi by prospělo častější měření glykémií, abyste se vyhnul případné hypoglykémii. Spíš na okraj říkám, že velmi by se hodilo používání kontinuálního senzoru hodnot koncentrace glukózy v podkoží, ale ten pojišťovny zatím hradí jen pacientům s 3 a více denními dávkami inzulínu. Cena jednoho senzoru je asi 1 400 Kč na 14 dnů. Ale vidíte svoje hodnoty neustále a vidíte, jak se glykémie chová během celých 24 hod. Toujeo bych navyšoval pomalu, třeba zatím z 20 na 24 j. jednou denně, později byste třeba přidal ještě trochu. Inzulín je to, co vám chybí, takže je to nejpřirozenější léčba. Jedinou nevýhodou může být, že pokud byste se třeba zapomněl najíst, tak by se mohla vyskytnout i hypoglykémie.

V metforminu je dobré pokračovat, zatímco gliclazid bych já osobně vám nedoporučoval, ale na to mohou být názory různé. Gliclazid stimuluje vaši vlastní sekreci inzulínu, ale tu máte zjevně nedostatečnou a glyclazid už moc nefunguje.

Je také možné přidat ještě nějaký další lék v tabletách, např. ze skupiny gliflozinů. To by vám ale musel doporučit váš lékař.

Odpověď

Milá Jano, ano, je to normální. Není to ale závazné rozhodnutí, zda náhodou nemáte poruchu glukózové tolerance či diabetes. K tomu je potřebné vyšetření za standardních podmínek v laboratoři. Orientačně lze ale říci, že u vás je vše v pořádku.

Odpověď

Dobrý den Honzo,

naši lékaři se zabývají především klinickými problémy ve vztahu k onemocnění diabetes mellitus. Nicméně podívejte se na následující odkazy, je tam mnoho užitečných informací a možná i kontaktů...

https://www.cssz.cz/invalidni-duchody-podrobne

https://www.cukrovka.cz/poradna/invalidni-duchod-a-diabetes

https://www.pracomat.cz/poradna/odchod-do-duchodu/1181-cukrovka-invalidni-duchod.html

https://sweetdiabeticday.cz/diabeticke-okenko/invalidni-duchod-u-diabetiku/

s pozdravem

vaše redakce

Odpověď

Milá Jano, jak všeobecně známo, existují 2 nejčastější typy diabetu: U diabetu 1. typu chybí inzulín, protože zanikají buňky, které jej tvoří. Inzulín je životně nezbytný, a tak se musí podávat injekčně. U diabetu typu 2 je ve hře více faktorů. Inzulín špatně účinkuje, ale po čase ho může být také nakonec skutečně málo. Takže léčby hlavně spočívá ve snaze, aby inzulín lépe fungoval a teprve když je ho opravdu málo, tak se někdy musí podávat injekčně.

Ve vašem případě se zjevně jedná o náběh na diabetes 2. typu. Léčba opravdu spočívá hlavně v dietě a pohybu. Když pak glykémie navzdory tomu začíná stoupat, přidávají se léky. Pokud se ale stane, že inzulínu je nakonec málo, i v tomto případě se musí někdy podávat. U vás se postupovalo správně. Jste štíhlá, aktivní. Vaše výsledky jsou dobré, ale onemocnění (pokud se tomu tak dá říkat) vlivem nejspíše věku postoupilo a asi máte určitý nedostatek inzulínu. Pokud by docházelo ke zhoršení, např. by glykémie byly opakovaně ráno vyšší než 7, měla byste mít určitou léčbu. Pro začátek metformin, pak  by se mohl do kombinace přidat další lék. Nic složitého by to nebylo. Pokud by ale později i tak glykémie stoupaly, domníval bych se ve vašem případě, že máte nedostatek inzulínu. Mohla byste pak např. dostávat jednu denní injekci dlouze působícího inzulínu.

Nyní ale není třeba nic podnikat, ale pokud by se to opravdu horšilo, začal bych s tím metforminem.
 

Odpověď

Vážený pane doktore,

kritéria pro stanovení diagnózy diabetu podle naměřené glykémie používaná v ČR jsou stanovena Českou diabetologickou společností a jsou stejná, jako současná kritéria platná v USA na základě doporučení ADA (Americké diabetologické společnosti). Jsou to, jak správně uvádíte:

1. glykémie na lačno v krevní plazmě (získané ze žilní krve) rovná nebo větší než 7 mmol/l
2. glykémie při orálním glukózovém tolerančním testu po podání 75 g glukózy za 2 hodiny po podání rovná nebo větší než 11,1 mmol/l.

V kapilární krvi se glykémie většinou stanovuje pomocí osobních glukometrů. Ty poskytují jen orientační hodnoty a nejsou určené pro stanovení přesné  diagnózy diabetu. Jsou určené pro monitorování glykémie u osob s diabetem. V ambulanci praktického lékaře slouží jako screeningové vyšetření. Pochopitelně lékaře mohou snadno upozornit na to, že pacient má poruchu glukózové tolerance nebo diabetes, ale pro přesnou diagnostiku nejsou určené. V praxi není velký rozdíl mezi hodnotami např. 6,8 a 7,5 na lačno, obojí upozorní, že něco není v pořádku, zvláště při opakovaném měření a z toho může vyplynout doporučení od lékaře. Pro přesnou klasifikaci, např. v klinických studiích, to ovšem nestačí. Chceme-li přesnou (formální) diagnózu, je pacienta nutné pozvat na vyšetření z žilní krve na lačno a vzorek poslat do akreditované laboratoře.

V plné kapilární krvi jsou hodnoty o něco nižší (v závislosti na hematokritu o 10 – 15%) než současně zjišťované v krevní plazmě z krve odebrané ze žíly. Rovněž v arteriální krvi jsou hodnoty zase asi o 10% vyšší vlivem arteriovenózního rozdílu. Důležité je vědět, že současné osobní glukometry jsou však zpravidla (ne vždy) již továrně upraveny tak, aby naměřená hodnota z kapilární krve odpovídala hodnotám v žilní plazmě. Zjistit, jestli tomu tak skutečně je, není u všech značek dostupných glukometrů snadné.

V knize Praktická diabetologie (připravovaná nová edice), jejímž hlavním autorem je prof. Terezie Pelikánová, se doslova v tabulce uvádí:

Screeningové vyšetření je pozitivní, pokud je:

náhodná glykemie (stanovená kdykoli během dne a nezávisle na jídle) v plné kapilární krvi (stanovení na glukometru je možné) ≥ 7,0 mmol/l nebo v žilní plasmě ≥ 7,8 mmol/l

nebo

glykemie na lačno v žilní plasmě stanovená v laboratoři ≥ 5,6 mmol/l

nebo

HbA1c stanovený v laboratoři ≥ 39 mmol/mol

Se screeningovým vyšetřením se můžeme spokojit (a uzavřít, že pacient se má chovat jako diabetik či nemusí), ale pokud chceme stanovit diagnózu přesně, je potřeba se řídit následující tabulkou (platí pro stanovení z žilní plazmy v laboratoři):

Porucha glukózové homeostázy (kategorie zvýšeného rizika diabetu)

a)            glykemie na lačno ≥ 5,6 mmol/l a ≤ 6,9 mmol/l (hraniční glykemie na lačno)

b)           glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 7,8 mmol/l a ≤ 11, 0 mmol/l (porucha tolerance glukózy)

c)            HbA1c ≥ 39 mmol/mol a ≤ 47 mmol/mol

Diabetes mellitus

Diagnózu můžeme potvrdit na základě jednoho z rovnocenných diagnostických kritérií. Pro diabetes svědčí:

a)            přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l

b)           glykemie na lačno ≥ 7,0 mmol/l

Jak jsem sám zjistil, vysvětlení se pěkně zamotává. Doporučuji tedy držet se toho, že pomocí glukometru v kapilární krvi lze dobře provádět screening, se kterým se buď spokojíme (diagnóza se nám zdá jasná), nebo nespokojíme a potom musíme provést stanovení z odběru ze žíly a v laboratoři, často opakovaně nebo v kombinaci s jinými kritérii. Uvedené tabulky berte prosím jako platné, jejich smysl a správnost jsem ověřil u prof. Pelikánové. Zároveň děkujeme za upozornění na nejasnosti na našich stránkách, které upravíme.