Zvýšená a kolísající glykemie, velký hlad, žízeň a úzkost

Odpověď

Milý Josefe, nevím přesně, co všechno se může skrývat po pojmem elektroléčba, ale v podstatě si neumím představit, že by to mohlo zvyšovat hladinu krevního cukru. Existují různé formy pohybové elektrostimulace a ty by mohly naopak hladinu cukru snižovat, a to vlivem svalového pohybu a větší spotřeby energie ve svalu.

Jinak se různě testovaly také různé formy magnetické i elektrické stimulace sekrece inzulínu přes kůži, ale efekt to prokazatelný nemělo.
 

Odpověď

Milý Martine,

poslal jste na naše stránky ofocený papír s několika laboratorními hodnotami. Nic o sobě neuvádíte, např. proč bylo vyšetření provedeno, tělesnou konzistenci, kolik vám je let apod.,

jen stručně připisujete: „Je to v pořádku?“.

Na to mám, s prominutím, dvojí odpověď:

1. Hodnota glykémie je v pořádku. Máte mírně sníženou funkci ledvin, soudě podle mírně zvýšené hladiny kreatininu. Čili, je to celkem v pořádku, ale nikoliv úplně. Je potřeba zjistit, proč je hodnota glomerulární filtrace nižší.
2. Není to v pořádku. Přece jenom jsme tady, abychom odpovídali na dotazy osob s diabetem, na které nenalézají snadno odpověď, nebo jim pořádně nerozuměli, když jim to jejich lékař vysvětloval. Předhodit kus papíru bez jakýchkoliv dalších údajů, abychom vám jej vyhodnotili, místo abyste se poradil se svým lékařem, který ví, proč vyšetření dělal a zná váš zdravotní stav, to v pořádku není.

Poznámka redakce:

U  zdravého člověka mají být hodnoty HbA1c mezi 28–40 mmol/mol.

Pro diagnostiku diabetu doporučujeme nahlédnout zde https://www.cukrovka.cz/diagnostika 

Pro komplexní pohled na hodnocení glykovaného hemoglobinu u pacientů s diabetem pak zde https://www.cukrovka.cz/glykovany-hemoglobin-cilove-hodnoty

Odpověď

Milý Petře,

monitorace glykémií z kapilární krve u osob s prediabetem či diabetem má velký význam pro sledování vývoje onemocnění. Má to význam především pro pacienta samotného, protože vidí, jak mnoho a za jakých okolností se glykémie mění a může podle výsledků upravovat svoji dietu i léčbu tabletami nebo inzulínem. U osob intenzivně léčených inzulínem se stále více uplatňuje používání kontinuálních senzorů hladiny glukózy v podkoží. Tento způsob ale vyžaduje splnění preskripčních podmínek pro tyto senzory, což jsou zejména intenzifikovaná inzulínová léčba (3 a více dávek inzulínu či inzulínová pumpa), zaučení pacienta s motivace. Podmínkou je také skutečné sledování hodnot nejméně 10x denně. Tyto podmínky ale většiny pacientů s diabetem (převážně 2. typu) nesplňuje. Zde potom monitorování glykémií hraje velmi důležitou úlohu. Podle výsledků se řídí zejména pacient sám, ale je to také důležitá informace pro lékaře.

Pro samotné stanovení diagnózy diabetu či pre-diabetu je již takovéto monitorování méně vhodné, zejména jedná-li se o jednorázové vyšetření. Pak je důležité mít „přesnou“ diagnózu stanovenou za standardních podmínek, a tou je vyšetření žilní krve v akreditované laboratoři, a to za standardních podmínek, např. ráno na lačno či při orálním glukózovém tolerančním testu na lačno a za 120 min. po podání glukózy. K přesnému stanovení, zda se např. jedná o poruchu glukózové tolerance při hodnotách blízko normě, nejsou osobní glukometry určené. Jejich přesnost nemusí být dostatečná a často se udává rozpětí až plus minus 1 mmol/l jako dostatečné.

Je-li ale již diagnóza stanovena a nebo není-li přesné rozhodnutí nutné (např. lékař z domácích záznamů z glukometru jasně vidí, že jde o diabetes nebo že o diabetes nejde), není podle mého názoru nutné posílat krev do laboratoře. Lékař může poradit podle zaznamenaných výsledků, jen musí sám posoudit jejich věrohodnost. Pro samotného pacienta je důležité sledovat průběh onemocnění, tedy zda se stav zlepšuje či zhoršuje. Z klinického hlediska jsou rozdíly v hodnotách např. po jídle nad 11,1 mmol/l (zjevný diabetes) či třeba 10 mmol/l málo důležité.

Kromě toho je vhodné sledovat také glykovaný hemoglobin, který ukáže, jak závažná je porucha z hlediska dlouhodobého.

Odpověď

Milá Hano, je prakticky nemožné dát vám doporučení, pokud případ vašeho syna podrobněji neznám. Navíc nevím, zda demografické údaje se týkají syna (to by znamenalo, že je dospělý) anebo vás jako matky, což zas není příliš informativní.

Je opravdu nezbytné poradit se s ošetřujícím lékařem, který to s vámi podrobně probere. U každé hypoglykémie je potřeba posoudit, proč k ní došlo a jak jí bylo možné zabránit. Kromě toho je nutné zjistit, zda se hypoglykémie opakují přibližné v podobných časových obdobích. Cílem totiž není jen „zaléčit“ aktuální hypoglykémii, ale především poučit se a předejít jejímu opakovaná ní, ať již úpravou dávek inzulínu nebo zařazením nějakého jídla či zvýšení dávky sacharidů v určité denní době.

V každém případě je velmi přínosné užívat senzor glykémií, který syna a případně i vás může včas upozornit, že hypoglykémie hrozí, a to ještě v době, kdy jí lze zabránit. Nevím, zda váš syn senzor užívá, ale rozhodně by měl.

Stává se velmi často, že po hypoglykémii dostane člověk velký hlad a spořádá více sacharidů, než by stačilo na úpravu glykémie. Většinou by stačilo jen malé množství sacharidů, např. 20 g v podobě sladkého nápoje. Když se vezme více, často následuje hyperglykémie. Tu se pak člověk snaží zkorigovat a může se tak dostat znovu do hypoglykémie a vše se opakuje dokola. Tomu je třeba předejít.

Má-li syn tedy hypoglykémie častěji, je pravděpodobné upravit dávku inzulínu, která hypoglykémii předcházela. Pokud k tomu dochází brzy k ránu, asi je příliš vysoká dávka nočního inzulínu. To ale opravdu musíte bod po bodu probrat s vaším lékařem a teď opravdu nevím, zda s dětským diabetologem či diabetologem pro dospělé.

Kromě toho je dobré si pro případ hypoglykémie připravit malou dávku rychle působících sacharidů, např. 200 ml džusu. Po vypití je třeba chvíli počkat, až se hodnoty upraví a teprve pokud k tomu opravdu nedochází ani po 20 minutách, tak přidat další.

Odpověď

dobrý den

hladinu inzulínu nalačno i hladiny glykémie máte v normě. O inzulínovou resistenci ani o cukrovku se podle těchto testů nejedná

s pozdravem