Poradna
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!
zvýšení váhy po změně inzulínu
Datum vložení dotazu: 05.05.2021
Ptá se: Danuše
Dotaz
Odpověď
Milá Danuše,
o vašem zdravotním stavu vím příliš málo, než abych vám mohl přesněji odpovědět. Spíše vám tedy mohu poslat informace, které se vztahují k přibírání na váze při inzulínové léčbě, a to jen obecně.
Inzulín je tzv. anabolický hormon, který pomáhá správně metabolizovat různé živiny. Ty se pak mohou stát základem stavebních součástí lidského těla, mohou se přeměnit na energii, kterou tělo potřebuje, ale zejména se ukládají v podobě zásobních látek pro pozdější využití. Zdravé tělo si ovšem tvoří inzulínu tak akorát a pouze když lidé příliš jedí a málo se pohybují, tak se jeho sekrece zvyšuje a složky potravy se v těle ukládají v podobě zásobního tuku a částečně také sacharidů. Když u pacientů dostatečná sekrece inzulínu chybí a je nutné inzulín dodávat injekčně, tak záleží na pacientovi, zda si podává inzulínu správné množství ve správný čas, aby mu nestoupala ani příliš neklesala glykémie a aby jeho tělesná hmotnost byla stabilní. Když si podává inzulínu zbytečně mnoho, tak to vyvolává pocit hladu a aby se zabránilo hypoglykémii, musí člověk dostatečně jíst. Nebo, když jí příliš a vidí, že glykémie stoupají, tak si zvyšuje dávky inzulínu, a tím si nejen koriguje glykémii, ale také přispívá ke zvýšenému ukládání zásobních látek. Obojí je tedy špatně. Dávku inzulínu je nutné volit tak akorát, aby byly glykémie vyrovnané a váha byla stabilní.
Po inzulínu lidé přibývají na váze, když si podávají zbytečně velké dávky. Nebo když se jedná o člověka s mizerně vyrovnaným diabetem, který díky tomu hubne a chátrá, tak se po nasazení inzulínu stav postupně upravuje a hmotnost se po určitou dobu zvyšuje. To je ale v tomto případě žádoucí a správné.
Nevím, co vedlo ve vašem případě lékaře k přechodu od Levemiru k Tresibě. Možná to ale bylo špatné vyrovnání diabetu a Tresiba u vás nyní funguje lépe a živiny jsou lépe využity. To může vést k určitému „tloustnutí“. Pokud by tomu bylo tak, je vhodné dávku inzulínu snížit a snížit také příjem potravy. Bez nadměrného jídla rozhodně neztloustnete. Samotný inzulínu tloustnutí vyvolat nemůže.
Doporučuji tedy podrobně se zamyslet nad tím, kolik toho jíte a kolik je to energie a také sacharidů. Svůj kalorický příjem byste měla výrazně snížit a tomu také přizpůsobit dávkování inzulínu, abyste měla dobře vyrovnané glykémie.
Zamyslete se také nad tím, zda váš vzestup váhy nemůže být způsoben zadržováním vody v těle, tedy zejména otoky. V tom případě byste měla také omezit příjem kuchyňské soli, která je v mnoha připravených potravinách „ukryta“, takže o ní nemusíte ani vědět. Pokud ale budete méně jíst, tak díky tomu budete nejspíše přijímat i méně soli, což je žádoucí.
V medicíně je málo věcí, které jsou zcela vyloučené. Může tedy dojít k zadržování tekutin v těle i vlivem inzulínu. Je to ale krajně nepravděpodobné a pravděpodobně by nebyl v tomto ohledu rozdíl mezi Tresibou a Levemirem. Proto bych o této možnosti neuvažoval. Zaměřte se tedy zejména na to, proč jíte víc, než je potřeba a proč kvůli tomu používáte zbytečně velkou dávku inzulínu. Tresiba vzestup hmotnosti nepůsobí, je-li používána správně.
(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)
Další dotazy z kategorie "Obecné"
919 dotazů
-
Zvýšená hladina cukru po jídle
(21.11.2024)
Dotaz
Dobrý den, chtěla by jsem se zeptat . Na cukrovku se neléčím ale teď jsem si u babičky jen tak změřila cukr a měla jsem ani ne hodinu po jídle hodnotu 8,1. Je to ještě v normě nebo ne? Děkuju za odpověďOdpověď
Milá Jano, ano, je to normální. Není to ale závazné rozhodnutí, zda náhodou nemáte poruchu glukózové tolerance či diabetes. K tomu je potřebné vyšetření za standardních podmínek v laboratoři. Orientačně lze ale říci, že u vás je vše v pořádku.
-
V roce 2010 mi byl přiznán částečný invalidní důchod z důvodu diabetu II.
(20.11.2024)
Dotaz
4x denně si aplikují inzulin+ 2x denně metformin 1000mg.
Invalidní důchod mi ale nebyl vyplácené jelikoš jsem v posledních 10ti letech neměl odpracovano 5 let. Mezi tím jsem se odstěhoval do Německa a odhlásil pobyt v ČR . V Německu pracuji již 13 let z toho 6 let jsem pendloval. Mohu v ČR zažádat o nový výměr důchodu nebo musím opět zažádat o částečný důchod . Hlavně mě zajímá jestli mužů Zadat v ČR ??? Jan
Odpověď
Dobrý den Honzo,
naši lékaři se zabývají především klinickými problémy ve vztahu k onemocnění diabetes mellitus. Nicméně podívejte se na následující odkazy, je tam mnoho užitečných informací a možná i kontaktů...
https://www.cssz.cz/invalidni-duchody-podrobne
https://www.cukrovka.cz/poradna/invalidni-duchod-a-diabetes
https://www.pracomat.cz/poradna/odchod-do-duchodu/1181-cukrovka-invalidni-duchod.html
https://sweetdiabeticday.cz/diabeticke-okenko/invalidni-duchod-u-diabetiku/
s pozdravem
vaše redakce
-
Kdy začít užívat antidiabetika
(20.11.2024)
Dotaz
Dobrý den, diabetes 2.typu mi byl diagnostikován z oGTT před 15 lety. Od té doby dlouhodobě dodržuji nízkosacharidovou stravu (denní příjem kolem 150g sacharidů) a celou dobu držím glykovaný hemoglobin mezi 37 -42. Poslední měsíce mám obavy, že dieta přestává stačit. Ranní glykemie se pohybují mezi 6 -8. Moje diabetoložka mi ještě nechce předepsat léky, protože glykovaný hemoglobin mám stále v normě. Sama bych také raději vydržela bez léků co nejdéle, ale nejsem si jista, jestli je to tak v pořádku. Na mnoha místech jsem četla, že antidiabetika se mají nasadit okamžitě po stanovení diagnozy, což u mě bylo před 15 lety. Cítím se dobře, zdravotní potíže nemám. Nadváhu jsem nikdy neměla, ale oba moji rodiče byli diabetici. Díky moc za odpověď, JanaOdpověď
Milá Jano, jak všeobecně známo, existují 2 nejčastější typy diabetu: U diabetu 1. typu chybí inzulín, protože zanikají buňky, které jej tvoří. Inzulín je životně nezbytný, a tak se musí podávat injekčně. U diabetu typu 2 je ve hře více faktorů. Inzulín špatně účinkuje, ale po čase ho může být také nakonec skutečně málo. Takže léčby hlavně spočívá ve snaze, aby inzulín lépe fungoval a teprve když je ho opravdu málo, tak se někdy musí podávat injekčně.
Ve vašem případě se zjevně jedná o náběh na diabetes 2. typu. Léčba opravdu spočívá hlavně v dietě a pohybu. Když pak glykémie navzdory tomu začíná stoupat, přidávají se léky. Pokud se ale stane, že inzulínu je nakonec málo, i v tomto případě se musí někdy podávat. U vás se postupovalo správně. Jste štíhlá, aktivní. Vaše výsledky jsou dobré, ale onemocnění (pokud se tomu tak dá říkat) vlivem nejspíše věku postoupilo a asi máte určitý nedostatek inzulínu. Pokud by docházelo ke zhoršení, např. by glykémie byly opakovaně ráno vyšší než 7, měla byste mít určitou léčbu. Pro začátek metformin, pak by se mohl do kombinace přidat další lék. Nic složitého by to nebylo. Pokud by ale později i tak glykémie stoupaly, domníval bych se ve vašem případě, že máte nedostatek inzulínu. Mohla byste pak např. dostávat jednu denní injekci dlouze působícího inzulínu.
Nyní ale není třeba nic podnikat, ale pokud by se to opravdu horšilo, začal bych s tím metforminem.
-
diagnostika DM
(15.11.2024)
Dotaz
Dobrý den, jsem praktcký doktor a vaše stránky rutinně využívám při péči o pacienty s diabetem. Když jsem si procházel , co vše jim zde mohu nabídnout, a není toho málo, narazil jsem na rozpor v tom, co píšete jako diagnostická kriteria po diabetes vy a co máme v doporučených postupech pro praktické lékaře. V postupech se píše (a všude přednáší), že diagnostická je glykemi ze žilní krve opakovaně vyšší než 7,0. Na vašich stránkách píšete: - glykemie nalačno při opakovaném měření v kapilární krvi je větší nebo rovna 7,0 mmol/l, nebo v žilní plazmě 7,8 mmo/l (nutno ověřit 2x). Rozumím něčemu špatně? DíkyOdpověď
Vážený pane doktore,
kritéria pro stanovení diagnózy diabetu podle naměřené glykémie používaná v ČR jsou stanovena Českou diabetologickou společností a jsou stejná, jako současná kritéria platná v USA na základě doporučení ADA (Americké diabetologické společnosti). Jsou to, jak správně uvádíte:
- glykémie na lačno v krevní plazmě (získané ze žilní krve) rovná nebo větší než 7 mmol/l
- glykémie při orálním glukózovém tolerančním testu po podání 75 g glukózy za 2 hodiny po podání rovná nebo větší než 11,1 mmol/l.
V kapilární krvi se glykémie většinou stanovuje pomocí osobních glukometrů. Ty poskytují jen orientační hodnoty a nejsou určené pro stanovení přesné diagnózy diabetu. Jsou určené pro monitorování glykémie u osob s diabetem. V ambulanci praktického lékaře slouží jako screeningové vyšetření. Pochopitelně lékaře mohou snadno upozornit na to, že pacient má poruchu glukózové tolerance nebo diabetes, ale pro přesnou diagnostiku nejsou určené. V praxi není velký rozdíl mezi hodnotami např. 6,8 a 7,5 na lačno, obojí upozorní, že něco není v pořádku, zvláště při opakovaném měření a z toho může vyplynout doporučení od lékaře. Pro přesnou klasifikaci, např. v klinických studiích, to ovšem nestačí. Chceme-li přesnou (formální) diagnózu, je pacienta nutné pozvat na vyšetření z žilní krve na lačno a vzorek poslat do akreditované laboratoře.
V plné kapilární krvi jsou hodnoty o něco nižší (v závislosti na hematokritu o 10 – 15%) než současně zjišťované v krevní plazmě z krve odebrané ze žíly. Rovněž v arteriální krvi jsou hodnoty zase asi o 10% vyšší vlivem arteriovenózního rozdílu. Důležité je vědět, že současné osobní glukometry jsou však zpravidla (ne vždy) již továrně upraveny tak, aby naměřená hodnota z kapilární krve odpovídala hodnotám v žilní plazmě. Zjistit, jestli tomu tak skutečně je, není u všech značek dostupných glukometrů snadné.
V knize Praktická diabetologie (připravovaná nová edice), jejímž hlavním autorem je prof. Terezie Pelikánová, se doslova v tabulce uvádí:
Screeningové vyšetření je pozitivní, pokud je:
náhodná glykemie (stanovená kdykoli během dne a nezávisle na jídle) v plné kapilární krvi (stanovení na glukometru je možné) ≥ 7,0 mmol/l nebo v žilní plasmě ≥ 7,8 mmol/l
nebo
glykemie na lačno v žilní plasmě stanovená v laboratoři ≥ 5,6 mmol/l
nebo
HbA1c stanovený v laboratoři ≥ 39 mmol/mol
Se screeningovým vyšetřením se můžeme spokojit (a uzavřít, že pacient se má chovat jako diabetik či nemusí), ale pokud chceme stanovit diagnózu přesně, je potřeba se řídit následující tabulkou (platí pro stanovení z žilní plazmy v laboratoři):
Porucha glukózové homeostázy (kategorie zvýšeného rizika diabetu)
a) glykemie na lačno ≥ 5,6 mmol/l a ≤ 6,9 mmol/l (hraniční glykemie na lačno)
b) glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 7,8 mmol/l a ≤ 11, 0 mmol/l (porucha tolerance glukózy)
c) HbA1c ≥ 39 mmol/mol a ≤ 47 mmol/mol
Diabetes mellitus
Diagnózu můžeme potvrdit na základě jednoho z rovnocenných diagnostických kritérií. Pro diabetes svědčí:
a) přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
b) glykemie na lačno ≥ 7,0 mmol/l
Jak jsem sám zjistil, vysvětlení se pěkně zamotává. Doporučuji tedy držet se toho, že pomocí glukometru v kapilární krvi lze dobře provádět screening, se kterým se buď spokojíme (diagnóza se nám zdá jasná), nebo nespokojíme a potom musíme provést stanovení z odběru ze žíly a v laboratoři, často opakovaně nebo v kombinaci s jinými kritérii. Uvedené tabulky berte prosím jako platné, jejich smysl a správnost jsem ověřil u prof. Pelikánové. Zároveň děkujeme za upozornění na nejasnosti na našich stránkách, které upravíme.
-
Intolerancia na laktózu a lieky
(15.11.2024)
Dotaz
Dobrý deň, prosím ,mám intoleranciu na laktózu a po ročnom užívaní gliclazidu mám veľké zdravotné problémy, mimo normy červené, biele krvinky, fialové prsty, tŕpnutie oboch rúk, anémiu.......Už rok chodím po vyšetreniach a nič závažné sa nenašlo, crp po preliečení kleslo na 16, ruky sú stále drevené hlavne ráno po spánku.Prosím, mohol zápal v tele spustiť gliclazide keď mám intoleranciu na laktózu? Ďakujem pekne a pozdravujem Vás. MáriaOdpověď
Milá Mária,
je velmi nepravděpodobné, že by vám právě gliclazid působil uvedené obtíže. Potřebujete interní vyšetření a pátrat, zda nemáte kromě diabetu nějaké další onemocnění. Je také nutné dbát o dobré vyrovnání diabetu. O tom nic nepíšete.
Napsat dotaz
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!