Inzulín

Inzulín je hormon bílkovinné povahy složený z 51 aminokyselin uložených ve dvou řetězcích, který se vytváří v beta-buňkách  Langerhansových ostrůvků pankreatu. Jeho hlavní funkcí  je snižování hladiny krevního cukru (glykemie),  ovlivňuje však i další metabolické děje v lidském organizmu. Úplné nebo částečné chybění inzulinu je základní příčinou vzniku diabetu. Proto se jeho dodávání do těla využívá k léčbě obou základních typů cukrovky (diabetu 1. typu  i diabetu 2. typu). Vzhledem k tomu, že se inzulín při podání ústy (perorálně) v zažívacím ústrojí rozkládá, nelze jej užívat ve formě tablet, ale prozatím pouze injekčně (pomocí stříkačky, inzulínového pera nebo inzulínové pumpy).  Po injekční aplikaci, nejčastěji do podkoží (subkutánně) se inzulin dostává do krevního oběhu a má funkci jakéhosi "klíče", který umožňuje glukóze vstoupit do buněk. Po určité době účinek inzulinu odeznívá a je nezbytná jeho další aplikace. Podle délky trvání účinku se inzulín rozděluje na krátkodobý (ultrakrátký) bolusový, působící 2-4 hodiny, středně nebo dlouhodobý bazální, působící 12-24 hodin, nebo směsi inzulinu různé délky působení tzv. premixované inzulíny. Podle struktury molekuly dále rozlišujeme humánní inzulín a tzv. analoga inzulínu.