Inzulínová pumpa

Inzulínová pumpa je zařízení používané k léčbě diabetu (zejména diabetu 1. typu) pomocí kontinuálního podávání inzulínu do podkoží (angl. CSII - Continuous Subcutaneous Insulin Infusion). Hlavní výhoda léčby inzulínovou pumpou spočívá právě v možnosti regulovaného nepřetržitého dávkování inzulínu a tím maximální přiblížení normální (fyziologické) sekreci inzulínu slinivkou u zdravého člověka. Pomocí inzulinové pumpy se do podkoží dodává bazální dávka 
i bolusová dávka dle potřeb daného pacienta (dávku lze přesně naprogramovat obvykle s přesností 0,1j.). S pacientem je inzulínová pumpa spojena pomocí infuzního setu, který je tvořen koncovkou připojující k pumpě hadičku a hlavici setu s tenkou teflonovou nebo kovovou kanylou – jehličkou, která se zavádí do podkoží. Inzulínové pumpy jsou indikovány zejména pro diabetiky splňující některé z kritérií (viz tabulka). Při léčbě inzulínovou pumpou se používá pouze krátkodobý inzulín. Užívání CSII zmírňuje nepravidelné kolísání glykémie, které se může objevit při používání dlouhodobého inzulínu (zejména NPH) a může být dáno jeho nepravidelným vstřebáváním, střídáním místa vpichu a vytvářením zásobárny (depa) v podkoží,
z nějž se inzulín může náhle uvolnit (např. při cvičení) a vést k neočekávané hypoglykemii. Mezi rizika léčby pomocí inzulínové pumpy patří rychlý vývoj ketoacidózy nejčastěji při ucpání infuzního setu, zalomení kanyly či při poruše samotné pumpy.