Srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno plnit svou funkci (tj. přečerpávat, „pumpovat“ krev) v množství přiměřeném nárokům organismu. K příčinám se řadí ischemická choroba srdeční, přetěžování srdce (např. chlopenní vady, hypertenze, choroby plic, plicní embolie). Převažuje-li porucha „levého“ srdce, vzniká levostranné selhání, projevující se zejm. hromaděním krve v plicích s dušností. Porucha „pravého“ srdce (pravostranné selhání) se projeví především městnáním krve ve velkém oběhu s otoky zejm. dolních končetin, zvětšením jater, zažívacími obtížemi aj. Srdeční selhání může být akutní nebo chronické. Některé změny se vyvíjejí rychle (např. zrychlený puls - tachykardie), jiné po delší dobu (hromadění tekutin),rozvoj některých trvá
i měsíce (zbytnění a strukturální změny myokardu). V léčbě, kterou by měl řídit kardiolog se v současnosti používají zejm. ACE inhibitory, diuretika, beta-blokátory a další léky. Důležitá je rovněž správná životospráva, omezení  sodíku, dostatek fyzického i psychického odpočinku