Cukrovka a léky

Odpověď

Milá Aleno, pro vás je zcela zásadní věcí dieta a případně pohyb. Máte výraznou nadváhu a k tomu diabetes. Já vím, že řešit obezitu je nesmírně těžké, ale kdybyste zásadně zhubla, diabetes by se výrazně zlepšil a fungovalo by to lépe než tablety.

Glucophage je velmi dobrý lék a většinou se dobře snáší. Dávka 2x 500 mg je však pro vás stále nedostatečná. Měla byste brát alespoň 2x 850 mg, nebo raději 2x 1000 mg. Docela je možné, že budete potřebovat ještě něco k tomu do kombinace. Glykovaný hemoglobin se mění pomalu, trvá to nejméně 2 měsíce, spíše ale 3.

Zkuste tedy alespoň po nějakou dobu nízkokalorickou dietu a zvýšit ten Glucophage. Pokud vytrváte, určitě to zabere. Do kombinace by vám váš lékař mohl vybrat jednu variantu z více možností.

Protože je ale nadváha asi váš dlouhodobý problém a hubnout už jste se asi pokoušela již opakovaně, mohla by pro vás být vhodná tzv. bariatrická léčba, při které vám chirurgové trochu zmenší žaludek, takže pak máte menší chuť k jídlu. Protože máte k takovému zákroku vhodný věk, měla byste to uvážit. Nyní již existuje v ČR více pracovišť, kde se to provádí. Mohla byste při tom zhubnout i 20 kg během roku. Je dost možné, že diabetes by se vám pak upravil a nepotřebovala byste tablety.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Heleno, to, že se vám podařilo zhubnout, určitě pomohlo. Tělesná aktivita a přiměřená tělesná hmotnost jsou možná důležitější, než další léky.

Glykémie na lačno 7,8 není úplně v pořádku, ale ujde to. Nejlepší by bylo, kdybyste měla svůj osobní glukometr a občas se měřila i po jídle. Tím byste si ověřila, že vám glykémie během dne nestoupá na příliš vysoké hodnoty.

Vaše pravidelné vyšetření by ale mělo zahrnovat také stanovení glykovaného hemoglobinu, a to minimálně 1x, ale lépe aspoň 2x ročně. Normální hodnota je asi 40 mmol/l. Pokud byste měla hodnotu do 45 – 50 mmol/l, bylo by to možné považovat za velmi dobrý výsledek. Hodnoty nad 60 bych už považoval u vás za příliš vysoké. Glykovaný hemoglobin, a vy byste to měla vědět, je ukazatel dlouhodobý, minimálně 2měsíční, takže odráží všechny vaše hodnoty v tomto období.

I tak by se mohla vaše léčba trochu znintenzivnit. Kromě již vyše uvedeného doporučení by se mohl přidat některý z dalších vhodných léků, např. do kombinace s Glucophage by se hodil léky Synjardy či Xigduo (oba v sobě obsahují také metformin, což je látke obsažená v Glucophage), takže byste měla obě látky v jedné tabletě.

Jinak vás ještě upozorňuji, že léky Tulip a Sortis obsahují oba stejné složky, takže se oba zároveň nepodávají.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Milane, hodně záleží na tom, jakou máte hmotnost a zda máte nyní sklon k obezitě. Když jste se mě ptal minule, vážil jste 85 kg, a to jste zhubl asi ze 105 kg po těžké atace zánětu slinivky břišní.

Máte-li nyní nadváhu, bude dobré, když budete pokračovat s tím Glucophage, já bych nyní doporučoval maximálně 2x 1000 mg. Vy to uvádíte dost nejasně. Tablety 1500 mg podle mého názoru nejsou.

Pokud nejste spokojen se svými glykémiemi (a nejsou opravdu ideální), je možné ještě velmi mírně zvýšit Lantus a trochu ubrat sacharidů v dietě. Jste-li ale nyní již štíhlý, budete možná nyní potřebovat ještě i malé dávky rychle působícího inzulínu před jídly, např. Apidra či Actrapid 4 až 6 j., dále podle glykémií.

Připomínám, že si musíte pravidelně měřit glykémie během dne. Pokud byste pak užíval více denních dávek inzulínu, mohl by pro vás být vhodný i senzor glykémií, který se vpichuje přes kůži. Vhodný by byl zejména Freestyle Libre. Jeho použití je poměrně jednoduché. Ukazuje hodnoty cukru kdykoliv během dne a podle toho můžete volit dávky jídla i dávky inzulínu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Michale, mně se zdá doporučený postup vašeho lékaře správný. Mohu se pokusit poslat vám k tomu krátký komentář.

Diabetes 2. typu vzniká kombinací dvou poruch, jak se ostatně můžete dočíst i na našich stránkách. První porucha spočívá v porušené účinnosti inzulínu. U některých lidí, zvláště s nadváhou, málo se pohybujících a nedodržujících dietní opatření, je tato porucha velmi výrazná. Druhá porucha spočívá v nedostatečné vlastní produkci inzulínu. Ta nějakou dobu ještě postačuje a je schopná čelit zvýšeným tělesným nárokům  při nedostatečné účinnosti inzulínu. Potom se ale buňky, které mají produkovat inzulín, „unaví“ dlouhodobým bojem, nebo dokonce zanikají.

Vy nemáte, alespoň nyní, výraznější nadváhu a začal jste se více pohybovat a držet dietu. Za těchto okolností se vaše potřeba inzulínu snížila a můžete ještě vystačit se svojí vlastní produkcí. Musíte k tomu ale užívat tablety, držet přísnou dietu – a ještě stále to nestačí, protože vaše vyrovnání diabetu není dostatečné, i když také není vysloveně špatné. Je dost pravděpodobné, že vaše produkce inzulínu se příliš nezlepší a nakonec budete inzulín potřebovat stejně.

Máte tedy možnost dále zpřísnit dietu, nepřestávat cvičit a možná ještě přidat jiný druh tablet, které rovněž snižují glykémii. Mohlo by to takto fungovat, alespoň nějakou dobu. Mohlo by to být také za cenu určitého kompromisu: nebudete si sice muset píchat inzulín, ale budete brát řadu jiných léků a ještě k tomu vaše vyrovnání diabetu stejně nebude dostatečné.

Druhou možnost, a podle mého názoru přirozenější, představuje nasazení inzulínu, který vám evidentně chybí. Pan doktor vám doporučil malé dávky rychle působícího přípravku před jídly a dále jednu dávku dlouze působícího inzulínu. Tento způsob léčby by měl vést k poměrně rychlému zlepšení vašeho diabetu. Neměl byste ale opouštět vaše dietní snažení, aby se dávka inzulínu nemusela postupně zvyšovat a aby vám pak nehrozila obezita. Zjistíte, že podávání inzulínu moderní pery není příliš zatěžující, jen na to člověk musí myslet. Vaše beta buňky ve slinivce břišní si trochu uleví a zotaví se. Možná se potom ukáže, že inzulínu vám bude stačit jen málo, možná bude moci vysadit dávky před jídlem a používat jen ten dlouhý inzulín. Rozhodně tím nic nezkazíte a neohrozíte vaši možná planou naději, že to bez inzulínu půjde dlouhodobě. Kůň, který má táhnout těžký náklad, vydrží déle, když mu trochu pomůžete, a nikoliv když ho budete stále větší silou pobízet a šlehat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Lenko, optimální podmínky pro skladování inzulínu jsou v ledničce při stabilní teplotě mezi 2 – 8 °C. Při této teplotě by měl inzulín vydržet zcela stabilní po celou dobu použitelnosti, která je uvedena na krabičce. Ve skutečnosti vydrží o dost déle, ale za to již výrobce neručí.

Výrobce dále uvádí a má ověřeno, že pero či ampulka, které pacient již načal a používá, vydrží při pokojové teplotě (10 až asi 25  °C, ale raději do 22 °C) do spotřebování, zpravidla maximálně jeden měsíc. Jinými slovy, pacient si může načaté pero např.  nosit s sebou nebo je mít doma na polici. Inzulín v peru snese také blízkost lidského těla, tedy např. nošení v kapse či tašce.

Je třeba dbát na 2 důležité věci:

1. Běžné ledničky nemají stabilní teplotu a hodnoty nezaznamenávají. Může se tak stát, že když např. do ní vložíte větší množství nezchlazeného jídla, lednička začne intenzivně pracovat a chladit. Díky tomu může v blízkosti chladících desek docházet k přechlazení a případně i k chvilkovému mrznutí. To by inzulínu mělo vadit. Proto se inzulín má v skladovat horních poličkách, ale nikoliv hned u mrazáku, je-li ještě přítomen u starších typu a člověk nemá mrazák oddělený. Inzulín nesmí zmrznout, a to se týká i pera již používaného, pokud by jej člověk nosil např. v zimě venku a čouhalo by z kapsy.
2. I v pokoji může dojít k nadměrnému vzestupu teploty, např. blízko kamen či v místě, kam náhle začne svítit prudce slunce.

Nejlepší je tedy skladovat načaté pero na bezpečně chladnějším místě v místnosti, např. v pouzdru na nižší poličce. Je ale také možné jej v pouzdru ukládat na noc do lednice, pokud jsme si jisti, že tam opravdu nebude mrznout. Nízká teplota do 1 st. °C načatému inzulínu nevadí. Je to ale někdy málo pohodlné běhat pro něj třeba 4x denně do ledničky.

Pro ochranu inzulínu existují speciální transportní krabičky. Je to ale spíš vhodné pro lidí cestující na hory nebo naopak do horkých krajin. Inzulín může být např. ohrožen zapomenutý v automobilu, pokud na něj pálí slunce. Pak by se ta chladící krabička hodila, ale já bych raději radil vzít ho s sebou, abych měl jistotu, v jaké teplotě se pohyboval.

Já bych z toho v případě vaší matky nedělal problém: Inzulín do horní poličky v ledničce (pokud není hned naproti mrazícímu boxu uvnitř téže ledničky), používané pero nechávat v běžném pouzdru na poličce v místě, kam během dne nemůže pálit slunce. Více netřeba se starat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha

Odpověď

Milý Petře, inzulín se dnes vyrábí biosynteticky a někdy ještě následuje chemická úprava. Biosynteticky znamená v tomto případě, že výrobci si nejprve opatří předlohu inzulínu, který chtějí vyrábět, v podobě genetické informace, DNA. Touto předlohou býval ještě velmi nedávno gen pro lidský inzulín. Tento gen, respektive jeho přesnou kopii, si výrobce nejprve připraví podle lidského genu, ale v současné době často některé součásti úmyslně mění tak, aby se konečná molekula inzulínu trochu lišila, nejčastěji v 1 až ve 3 aminokyselinách z celkového počtu 51. To proto, že taková molekula potom účinkuje rychleji (např. inzulín Novorapid či Humalog), nebo pomaleji (např. Lantus).

Takto připravený gen potom je nutné ještě upravit tak, by se dal vnést do prostředí samotného biologického výrobce inzulínu. Tím jsou nejčastěji některé bakterie (nejčastěji Escherichia coli), nebo kvasinky. Vložený lidský nebo jemu podobný gen se potom stane součástí genetické informace té bakterie nebo kvasinky a ta je potom nucena chtě nechtě vyrábět požadovaný inzulín, v podstatě podobně, jako se to tvoří v beta buňkách člověka. Samozřejmě se jim k tomu musí dát příslušné "krmení" a vše probíhá ve velikých bioreaktorech. Když potom bakterie či kvasinky vytvoří spoustu inzulínu, pěstování těchto bakterií se ukončí, bakterie se usmrtí a z celého obsahu bioreaktoru se potom postupně izoluje inzulín. Musí se samozřejmě čistit od mnoha součástí bakteriálního původu a nakonec se podaří chromatograficky získat téměř zcela čistý inzulín.

Následně může být výsledný inzulín ještě modifikován chemicky, např. tak, že se na něj naváže nějaká součást, která potom zpomaluje jeho vstřebávání z podkoží nebo vede k velké vazbě na krevní bílkoviny, což obojí zpomaluje účinek.

Jak vidíte, je to poměrně složitý proces, který je dnes ale značně automatizován. Důležité je získat vhodný "genetický návod" v podobě genu a dalších součástí pro jeho ukotvení v těle bakterie či kvasinky. Tuto část často vyrábějí jiné firmy a dodávají je výrobci inzulínu.

Výroba inzulínu je poměrně náročná a drahá. Vyžaduje to velké zkušenosti výrobce a přesné dodržování technologických postupů. Na druhé straně, jakmile je výroba zvládnuta a zautomatizována, může se celé složité vybavení dodat na kterékoliv místo, takže výrobci mají potom továrny různě po světě. Kde všude se inzulín přesně vyrábí, nevím. V ČR se vyráběl jiným způsobem léta, později jsme spolupracovali s firmou Lilly. Jinak např. firma Novo Nordisk má továrny blízko Kodaně, ale také např. v New Jersey v USA (doufám, že to nepletu, ale mají velké továrny v USA). Sám jsem osobně navštívil továrnu Behringer Manheim, která dnes asi patří firmě Sanofi. Pro různé typy inzulínu zde byly  veliké bioreaktory s obsahem mnoha krychlových metrů. Zde probíhala řízená bakteriální výroba. Dále zde byla řada linek pro postupné čištění, testování, ukládání do ampulek atd. Možná se po letech už pletu, ale areál měl rozměr aspoň 2 hektary. A to byla jen jedna pobočka jedné firmy. 

Není ale zdaleka tak důležité, kde se inzulín přesně vyrábí. Rozhodující je znalost technologického postupu a potom výroba celého výrobního zařízení.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Petře, po vašich doplňujících informacích jsem na tom podobně jako vaše paní doktorka. Mohu pouze konstatovat, že máte naprosto vynikající hodnotu glykovaného hemoglobinu, takže se určitě nic závažného neděje. Většina pacientů s diabetem 1. typu má nulovou nebo téměř nulovou produkci vlastního inzulínu po několika letech trvání nemoci. Udržet velmi dobré hodnoty glykovaného hemoglobinu je pro ně značně obtížné a glykémie jim čas od času vyskočí přinejmenším na 16, někdy i na 20, když se něco nepovede. U vás bych skoro předpokládal, že budete mít ještě zachovanou určitou vlastní sekreci inzulínu. Možná tedy čas od času se tato produkce sníží, nevím. V každém případě nejde o nic příliš závažného. Proto bych během period, kdy opravdu potřebujete inzulínu více, volil vyšší dávky inzulínu tak, jak to již děláte. Případně bych ze sebe ten zvýšený cukr dostal pohybem. Omlouvám se, ale lépe odpovědět takto na dálku neumím.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Pavle, ptáte se dost konkrétně, takže vám mohu odpovědět.

Xultophy je kombinace velmi dlouze působícího inzulínu (déle než 36 h) a léku, který zlepšuje působení inzulínu a zlepšuje jeho vlastní sekreci. Účinek Xultophy se chvíli rozvíjí, protože dlouze působící inzulín se nejprve několik dní v těle kumuluje. Efekt léčby je proto dobré vyhodnocovat vždy až po několika dnech, kdy se hladina inzulínu vyrovná. Je skoro zbytečné si během dne přidávat. Lepší bude, když zvýšíte celkovou dávku v jedné injekci, a to ráno nebo na noc. Pro začátek ale přidejte zatím jen 8 j. a pár dní počkejte. Také si dejte dobrý pozor, co obědváte a večeříte. Omezte množství sacharidů, ať vám glykémie zbytečně nestoupá.

Pokud by zpřísnění diety a zvýšení dávky nepostačovalo, bylo by vhodné přidat injekci inzulínu před jídly. K tomu by se ale hodil mnohem lépe krátce působící inzulín, např. Novorapid nebo Fiasp (abyste měl přípravky od jednoho výrobce), jinak je možností více.

Myslím ale, že první opatření bude zatím vhodnější.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Petře, ani já vám nemohu poradit řešení, které spolehlivě povede ke zlepšení. Mohu dát pár obecných rad. Pokud by se vám podařilo je poslechnout, alespoň částečně, určitě by to vyrovnání vašeho diabetu přinejmenším zlepšilo. Nevím ale, jaké je vaše „průměrné“ vyrovnání, např. podle denních profilů či podle hodnoty glykovaného hemoglobinu, nevím také, zda užíváte další léky na diabetes, případně na jiná onemocnění.

Máte evidentně diabetes 2. typu s obezitou a zřejmě výraznou inzulínovou rezistenci (to znamená, že inzulín u vás málo účinkuje).

Základem léčby diabetu 2. typu, prakticky všech forem, je omezení kalorického příjmu. Druhým důležitým faktorem je tělesný pohyb. Jsou to 2 základní věci, které, pokud byste je bral opravdu vážně, by účinkovaly lépe, než inzulín i jiné léky na diabetes.

Proto vám doporučuji následující:

1. Naučte se rozumět tomu, co jíte. Najděte si v tabulkách, kolik potraviny, které jíte, obsahují sacharidů, tuků a jak moc jsou kalorické. Bylo by nejlepší, kdybyste si pořídil nějakou srozumitelnou knihu, kde to všechno najdete, ale velice by pomohlo, kdybyste navštívil nutričního terapeuta nebo dietní sestru, kteří by si s vámi dali práci a proškolili by vás. Měl byste si vybrat rozumnou dietu, kterou jste ochoten a schopen zvládnout, a potom ji důsledně dodržovat. Navrhuji, abyste měl dietu s omezením sacharidů, např. na 120 g denně, což je na jedné straně málo, ale s ohledem na nadváhu je to až až. Určitě by stačilo, kdybyste jedl jen 3x denně, je možné jíst ale také jen 2x denně. Jen tomu musíte přizpůsobit inzulín. Celkem volně můžete jíst pouze téměř nekalorickou zeleninu, např. hlávkový salát, okurky, rajčata, ředkvičky apod. Já vím, že se to snadno řekne, ale je to řešení. Když sníte víc, tělo to nemá kam ukládat. Snaží se to zabudovat alespoň do tělesného tuku, ale k tomu je potřebný inzulín. Jenže inzulín funguje nedostatečně, takže se ten přebytečný „cukr“, ale i tukové složky potravy, převalují v krvi a ještě k tomu se ukládají do cév.
2. Ověřte si své tělesné možnosti a více se pohybujte, a to pravidelně. Doporučuje se minimálně 30 min. denně skutečné námahy, ale já doporučuji více. Může se jednat o náročnou procházku, asi takovou, že nemáte vůbec náladu si s někým při tom povídat, protože byste to neudýchal. To vede nejen k určitému hubnutí, ale zejména to zlepšuje účinnost inzulínu a spotřebuje to ten nadbytek cukru a tuků v krvi. Když budete body 1 a 2 dodržovat aspoň týden, už se dostaví určité zlepšení. Pokud to vydržíte měsíc, jasně se to projeví.
3. Zvýšené glykémie pacienta nutí, aby si podával větší dávky inzulínu. U pacienta s diabetem 1. typu to funguje celkem spolehlivě, ale u typu 2 nemusí. Jak se dávky zvyšují, tak se citlivost vůči inzulínu může ještě více zhoršovat. Body 1 a 2 fungují lépe. Možná ale by se pro vás hodily některé jiné léky, které účinnost inzulínu zlepšují nebo fungují úplně jinak. Pravděpodobně již užíváte lék metformin (Glucophage, Stadamet, Metformin či např. Siofor). Pro většinu lidí je vhodná dávka 2x 1000 mg. Nabízí se k tomu ale ještě další, např. tzv. analoga GLP-1, která se dávají injekčně, 1x denně nebo také 1x týdně. Existuje i varianta s inzulínem Lantus v jedné injekci (přípravek Suliqua). V tabletách existují tzv. glifloziny, které zvyšují vylučování nadbytečného cukru močí, to by se také mohlo hodit. Tyto možnosti ale musíte projednat s vaším diabetologem.
4. Je také dobré projednat vaši ostatní léčbu. Za zmínku stojí zejména různé obstřiky bolavých kloubů. K tomu se nejčastěji používají kortikoidy, které účinnost inzulínu snižují a zhoršují vyrovnání diabetu. Jejich používání je potřeba u diabetiků pečlivě zdůvodnit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Poznámka redakce:

pokud by Vás zaujaly níže uvedené rubriky a jejich podrubriky na našem webu, potěší nás to:

ŽIVOTOSPRÁVA

Pohyb

Fyzická aktivita a selfmonitoring aneb na co dávat pozor

Nízkosacharidová dieta - LOWCARB

Náhradní sladidla

Odpověď

Milá Danuše, oba inzulíny patří mezi tzv. dlouze působící přípravky, oba jsou odvozeny od lidského inzulínu, avšak jsou úmyslně pozměněné, aby působily dlouhou dobu. Trvání účinku Levemiru se uvádí až 24 hodin, a může se tedy aplikovat 1x denně. U některých pacientů však tak dlouho spolehlivě nepůsobí, a proto jej užívají 2x denně (doporučená denní dávka se rozdělí do dvou dílčích dávek). Inzulín Tresiba má obzvlášť dlouhé působení, je to 26 hodin nebo i déle. Podle provedených studií s velkým počtem osob prokazovala Tresiba vyrovnanější působení s menším rizikem hypoglykémií. Protože Tresiba působí velmi dlouho, nepočítal bych ani s tím, že hypoglykémie budou těžší. Myslím spíš, že vy na hypoglykémii reagujete příliš pozdě, takže se u vás rozvinou projevy hladu, které přetrvávají ještě poté, co už je glykémie v normě a začíná stoupat. To vede k tomu, že ve snaze zvládnout hypoglykémii toho nakonec sníte moc.

Asi by bylo nejlepší, kdybyste měla připravený nějaký sladký nápoj, třeba s 20 g cukru, například Coca-Colu. Vypila byste asi 200 ml a chvíli vleže čekala, až se hypoglykémie upraví, a dále nejedla.

Napadá mě ale jedna příčina vašich hypoglykémií: Podle mých zkušeností je účinek Levemiru (ať se na mě někdo zlobí nebo ne) ve srovnání s Tresibou o něco méně spolehlivý, nejen kratší. Proto se někdy jeho dávka zvyšuje. Při přechodu na Tresibu v poměru 1:1 je ale nutno s tímto počítat. Pokud se při změně inzulínu použije stejná dávka Tresiby, jako byla dosud užívaná dávka Levemiru, může být pro Tresibu vlastně příliš vysoká. Protože navíc Tresiba působí déle než jeden den, inzulín se při podávání 1x denně v těle trochu hromadí a vyrovnaná hladina nastane teprve asi po 4 dnech. Správně se tedy má dát nejprve trochu nižší dávka Tresiby a má se čekat 4 dny, jak se tato dávka osvědčí. Pokud se zdá příliš nízká, je možné ji  trochu zvýšit, ale je nutné opět čekat 4 dny, než se hladina vyrovná. Já bych ve vašem případě tedy dávku Tresiby trochu snížil a čekal 4 dny, jak se to osvědčí. Záleží na celkové dávce. Pokud si třeba dáváte 24 jednotek, tak bych to snížil na 20 a vyzkoušel to.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)