Obecné

Odpověď

Léčba by měla být zahájena co nedříve. Cílem je dosažení glykémie blízké zdravému člověku. Léčby by měla být vedena ve spolupráci s nemocným, který by měl dodržovat základní principy diety a životosprávy obecně. Výběr léků by měl respektovat požadavek na jejich bezpečnost, což splňují všechny moderní léky.

Odpověď

Ano, je jich více. Odkazy najdete na našich stránkách. Vyzdvihnul bych Svaz diabetiků a Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí.

Odpověď

Tento pojem se týká cukrovky 2. typu. Pro pochopení je třeba trochu představivosti. Obvykle je tato situace veřejností vnímána tak, že pacient buď cukrovku má, nebo nemá. Základním příznakem, který určuje, zdali je člověk cukrovkou postižen, je vyšší hladina krevního cukru, tedy zvýšená glykémie. Kdybychom však měřili každoročně glykémii u člověka, který se stane diabetikem v 60ti letech, tak zjistíme, že od středního věku se glykémie pozvolna, každoročně o kousínek zvyšuje z hodnot normálních až k hodnotám, které jsou typické pro toto onemocnění, to je glykémie nalačno 7 a více mmol/l. Složitými výzkumy bylo stanoveno, že horní hranice normálních hodnot glykémie je do 5,6 mmol/l a hodnoty od 7 mmol/l již o cukrovce svědčí. Hodnoty mezi 5,6 - 7 mmol/l jsou obvyklé u osob, které již nemají normální, ale ještě netrpí „diabetickou“ glykémii. Jsou to tedy prediabetici, kterým hrozí v horizontu několika let, že se cukrovka projeví. Lépe řečeno, že se jim glykémie zvýší na hodnoty, které jsou již pro cukrovku typické.

Odpověď

Jistě, dochází ke změnám hladin hormonů, které mohou mít vliv i  na kompenzaci diabetu.

Odpověď

Ve vývoji je jich několik a jsou registrovány k použití, je rovněž velmi pravděpodobné, že v brzké době budou k dispozici i v České republice. Dlouhou dobu byly potíže s dostatečnou přesností měření, ty jsou však již vyřešeny.

Odpověď

Obecně panuje přesvědčení, že to není možné. Je však možné životosprávou a léky nastavit organizmus tak, aby se jevil stejně, jako u zdravého člověka.

Odpověď

Dědí se vlohy. Pro cukrovku 1. typu je možné získat dědičnou náchylnost, nebo také odolnost. Není však v moci pacienta ani medicíny nemoci předejít. Pro cukrovku 2. typu platí, že kdo má vrozené vlohy, může životosprávou ovlivnit věk, ve kterém se cukrovka objeví. Hodně jídla, málo pohybu a nadváha urychlují vznik cukrovky, naopak střídmost a pohyb cukrovku oddalují.

Odpověď

Cukrovka je nemoc, jejímž hlavním a základním příznakem je zvýšená hladina krevního cukru, glykémie. Lehké zvýšení, které je přítomno v úvodní fázi cukrovky 2. typu, není provázeno žádnými příznaky. Je možno jej odhalit pouze vyšetřením z krve. Pokud však cukrovka postupuje, zvýší se glykémie více a vyvinou se typické příznaky – žízeň, sucho v ústech, časté močení, hubnutí. Mohou se objevit infekce. Pokud není stav léčen, ohrožuje pacienta na životě.

Odpověď

Národní diabetologický program vyhlášený ministrstvem zdravotníctví na období 2012 až 2022 obsahuje pět důležitých bodů:

První je obecná prevence. Ta závisí na postoji státu, protože to je věc celoplošná, týká se zdravého způsobu života, životosprávy. Tam si myslíme, že lékaři můžou individuálně doporučovat, ale systémově se má postarat stát.

Druhá věc je v rukou praktických lékařů. A to je rozpoznávání rizikových osob a cílená prevence, hlavně rozpoznání první fáze diabetu 2. typu. Aby bylo jasné, o čem hovořím. Máte předpoklady k tomu mít diabetes melitus 2.typu, které zdědíte. Kdy se objeví diabetes, o tom rozhodne vaše životospráva. Jestli ve čtyřiceti nebo v šedesáti. Ale vznik diabetu se dá se vytipovat jednoduchým způsobem. Rodiče měli diabetes, mám 50 let, trošku bříško, trochu zvětšený obvod pasu, lehce zvýšený tlak a odchylku v hodnotách krevních tuků, to už je riziko pro vznik diabetu. Právě tyto osoby by měly být vyhledávány a zvány na prohlídky praktickými lékaři. Tato tzv. depistáž je jedním z důležitých bodů NDP.

Třetí bod je zdůraznění prevence před pozdními komplikacemi, prosazení toho, co máme v doporučených postupech, které vydala odborná společnost pro léčbu diabetu.

Čtvrtý bod, který je extrémně důležitý, je edukace pacientů. My nemáme zorganizovaný systém edukátorů, kteří by byli k dispozici nejen pacientům v diabetologických ordinacích, ale i mimo ně, např. v dostupných poradnách, kde by si lidé s diabetem mohli doplňovat informace beze stresu z návštěvy lékaře, kterou někteří mají.

Pátý bod je zavedení prvků kontroly do systému získávání dat, jak se celý ten systém péče o pacienty s diabetem chová, kde máme rezervy, a jak je celý systém efektivní.

Odpověď

Zejména proto, že lidé cukrovku podceňují. Mnoho lidí, kteří diabetes mají, o tomto faktu navíc vůbec neví. Přitom život diabetika je kratší v průměru o osm let a riziko, že dostane infarkt nebo mrtvici, je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u zdravého člověka. Ročně v ČR na následky diabetu zemře více než 20 tisíc pacientů. Každých 6 vteřin umírá ve světě jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou, diabetes je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku. Přesto ji lidé stále podceňují.