Obecné

Odpověď

Milá Sabino, neuvádíte, co váš přimělo měřit si takto glykémie, takže je docela možné, že už delší dobu máte diabetes, jen jste nám to nesdělila.

Pokud je to ale nové zjištění, tak velmi pravděpodobně máte diabetes nebo přinejmenším poruchu glukózové tolerance. Měla byste nyní být vyšetřena za standardních podmínek a s použitím laboratorních metod.

Měla byste mít vyšetřenou glykémii ráno na lačno, a to nejlépe opakovaně. Hodilo by se také vyšetření glykolaného hemoglobinu.

Jste štíhlá osoba, a tak by se klidně mohlo jednat i o pomalu se rozvíjející diabetes 1. typu. Proto vám doporučuji vyšetření neoddalovat. Zatímco na diabetes 2. typu by se daly ještě zkusit nějaké tablety, diabetes 1. typu se léčí inzulínem.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Pacientům, kteří mají diabetickou polyneuropatii a hrozí jim vznik syndromu diabetické nohy, může diabetolog vystavit poukaz na pořízení specializované obuvi vhodné pro pacienty s diabetem. Podmínkou ale je, že se jedná o dobře spolupracujícího pacienta, který plní ostatní doporučení lékaře ohledně prevence vzniku syndromu diabetické nohy. Nejedná se tedy o automatický „nárok“ a lékař musí být přesvědčen, že to pacientovi pomůže, a to zdravotně, nikoliv pouze finančně. Boty jsou zpravidla dražší, je zpravidla nutné doplatit asi 1000 Kč a předpis je možné vystavit maximálně 1x za 2 roky.

Váš otec by tedy měl žádost se svojí lékařkou znovu probrat. Pokud by lékařka nechtěla předpis vystavit, měla by uvést důvod.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Ladislave, odpovědět přesně na vaši otázky pro mě není jednoduché, protože se mi nedaří nalézt kompletní vyhlášku, týkající se zdravotní způsobilosti pro řízení autobusu ve veřejné dopravě. Nedávno jsem zde odpovídal podobný dotaz, který se týkal Českých drah. Pomohla mi k tomu vyhláška o zdravotní způsobilosti řidičů kolejových vozidel, která tam byla uvedena v celém rozsahu. Pro autobusy se mi podařilo najít vyhlášku z roku 2011 (72/2011 Sb.), která ovšem už nemusí být platná ve stejném znění. Zde se uvádí pro řidiče profesionály:

Užívají-li léky, které mohou způsobit hypoglykémii (a to je nejenom inzulín, ale i některá perorální antidiabetika, kterými jsou léčeni pacienti s diabetem 2. typu), je možné jim způsobilost k řízení motorového vozidla přiznat pouze za následujících podmínek: nemají žádné komplikace vzniklé v souvislosti s cukrovkou, v posledních 12 měsících nepřekonali žádnou těžkou hypoglykémii, příznaky hypoglykémie si plně uvědomují a mohou prokázat ošetřujícímu lékaři pravidelné měření glykémie. Lékaři musí též dokázat, že rozumějí rizikům hypoglykémie.  Znamená to tedy, že za jistých okolností by mohla osoba léčená inzulínem řídit autobus.

Vy v každém případě budete muset podstoupit prohlídku závodním lékařem příslušného podniku. Ten bude mít určitě kompletní znalost podmínek zdravotní způsobilosti pro konkrétní pracovní pozici. Vy ve svém dotazu neuvádíte žádné podrobnosti, např. to, jak je váš diabetes (ne)vyrovnaný a jakým způsobem se léčíte. Pokud užíváte inzulín, tak rozhodně já jako lékař nepovažuji povolání řidiče autobusu za vhodné z lékařského hlediska. Ve veřejné dopravě nemáte zpravidla dostatek času, abyste se věnoval svému diabetu, měřil si glykémie (i když dnes jsou k dispozici i kontinuální senzory). Pokud by nastala krizová situace v dopravě (a o ty není nouze), případná i lehčí hypoglykémie by pro vás mohla být velmi nepříjemná a mohla by mít závažné důsledky. Navíc, je to povolání extrémně sedavé. Vy, pokud je váš údaj o hmotnosti správný, jste těžce obézní - a to by se ještě zhoršovalo.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

bojím se, že Váš dotaz svým rozsahem zahrnuje prakticky celou učebnici diabetologie a odpověď na něj rozhodně není možná v rozsahu této rubriky. Následující informace jsou proto velice zjednodušené. Více informací je možné najít jak na přiložených odkazech, tak na celých stránkách cukrovka.cz nebo i v jiných odborných materiálech, případně u Vašeho diabetologa či praktického lékaře.

Diabetes mellitus má několik různých typů odvozených od  příčiny jeho vzniku. S čehož nejznámější a nejčastější je diabetes mellitus 2. typu, následovaný diabetem mellitem 1. typu.

Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém, pokud to popíšeme zjednodušeně, vlastní imunita postupně zničí buňky, které tvoří inzulin. Díky tomu se postupně snižuje sekrece inzulinu až plně vymizí. Pacienti s tímto typem diabetu musí být vždy na léčbě inzulinem, protože postupně plně ztratí sekreci svého vlastního inzulinu. Zmiňovaná autoimunitní reakce (a tím i počátek diabetu) může začít v jakémkoliv věku. Často již v dětství, ale může se objevit až v dospělosti.

Diabetes mellitus 2. typu je metabolická porucha, kde dominujícím problémem je inzulinová rezistence =  zhoršená citlivost buněk na inzulin. Při tomto typu diabetu je inzulin tělem stále produkován, na počátku dokonce ve zvýšeném množství, i když po čase se samozřejmě buňky produkující inzulin mohou “ vyčerpat”. Na rezistenci k inzulinu se podílejí výrazně tukové buňky, naopak pohyb citlivost na inzulin zlepšuje -  proto obezita, pohyb a stravování hraje významnou roli v léčbě. Díky zachovalé sekreci inzulinu a celkovému metabolickému charakteru tohoto typu diabetu je možné začít (při včasném záchytu cukrovky) léčbu “tabletami”.  Dnes je na českém trhu hned několik skupin léků, které lze u diabetiků 2. typu podávat. Každá skupina těchto léků má své specifické působení -  některé zlepšují citlivost na inzulin, některé ovlivňují sekreci inzulinu samotného, jiné například zvyšují vylučování cukru močí…. Některé skupiny léků mají dokonce prokázané snížení rizika srdečního selhávání, kardiovaskulárních onemocnění nebo chrání selhávající ledviny. Samozřejmě každý lék může mít i určitý nežádoucí účinek/ky, má přesně stanovená pravidla, kdy může a nemůže být nasazen a dále má předepsány podmínky, kdy je hrazen zdravotní pojišťovnou. Je vhodné probrat účinky léků, které Vám byly nasazeny/nebo mohou být nasazeny s Vaším lékařem, protože rozsah informací o lécích na diabetes mellitus 2. typu je na celou knihu. Přestože máme různé skupiny léků, které lze u diabetes mellitus 2. typu předepsat, někdy ani ony nestačí (po letech se může snížit produkce inzulinu i u diabetiků 2. typu, rezistence na inzulin je tak vysoká, že působení léků není dostatečné nebo jiná onemocnění pacienta nedovolí podávání léku) a poté je nutné přistoupit k léčbě inzulinem i zde.

Kromě 1. a 2. typu diabetes mellitus jsou i další specifické typy -  např. geneticky podmíněné typy -  tzv. MODY, diabetes mellitus při onemocněních slinivky břišní (v které jsou beta-buňky, které tvoří inzulin), diabetes vyvolaný léky (např. při dlouhodobé kortikoterapii), atd.

Základní rozlišení mezi 1. a 2. typem je na základě stanovení sekrece inzulinu a protilátek. Sekrece inzulinu je určena pomocí C-peptidu (nalačno, případně po jídle). C- peptid vzniká při produkci inzulinu jako vedlejší “odštěpek” a protože ho játra hned nerozloží dá se lépe v krvi stanovit než samotný inzulin . Řekne nám zda je u pacienta ještě produkován inzulin nebo ne. Samozřejmě i pacienti s DM 1. typu mohou mít na začátku určitou sekreci inzulinu zachovalou. Dále se stanovují základní autoimunitní protilátky, které u diabetiků 1. typu “ničí” buňky produkující inzulin (Ani zde však nemusí být vždy 100% pozitivita a přesto se může jednat o DM 1. typu).  Napovědět může i vzhled pacienta a další laboratorní výsledky. Při určování typu diabetu nesmí být zapomenuto ani na zmiňované specifické typy diabetes mellitus. . 

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Danielo, jak jste si sama vědoma, autolancety jsou určeny k používání výhradně pro jednu osobu. Výměna samotné lancety nepostačuje. Spíše jste měla dát k použití samotnou lancetu, aby se s ní píchla bez použití v autolancetovém zařízení. 

Riziko přenosu nějaké infekce je vysloveně malé, pokud přítelkyně netrpí nějakou infekcí jako je virová hepatitida nebo AIDS. O tom byste asi věděla a dávala si bývala lepší pozor.

Tedy: riziko je malé, protože je málo pravděpodobné, že by přítelkyně měla nějaké takové onemocnění, aniž by to věděla. Jinak ale použití stejné lancety by k přenosu stačilo. Pokud tedy přítelkyně může podle celkových projevů mít nějaké takové onemocnění, měla by se raději dát testovat a vám sdělit výsledek. Podobně byste měla postupovat, pokud by patřila do rizikové skupiny pro přenost takových onemocnění (sexuální promiskuita, abusus drog).

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Jane, pro osoby s diabetem platí stejné doporučení, jako pro všechny ostatní. Protože však diabetes přináší i další rizika, klade se na jejich dodržování větší důraz. Základní doporučení je 120/80. Dobré hodnoty jsou v rozmezí 110/70 - 130/90. Záleží ale také na přidružených chorobách a trochu na věku. U starších lidí je systolický (horní hodnota) tlak často trochu vyšší, ale diastolický je v normě (dolní hodnota). Když se někdy lékař snaží tento lehce zvýšený tlak snižovat příliš, tak zase někdy příliš klesá i hodnota diastolická, která je pak až příliš nízká (pod 70), což nemusí být dobré. 

Odpověď

Milá Magdaléno, o diabetes se skutečně s největší pravděpodobností nejedná. Pokud by ale vaše dcera měla opakovaně skutečně snížené hodnoty glykémie, mohlo by to její problémy vysvětlit.

Příčin může být více a vždy je nutné na prvním místě dokumentovat hodnoty glykémie.

První, co lze provést, je opakované měření glykémie glukometrem doma. Pokud by byly zaznamenány hodnoty pod 3 mmol/l, bylo by na místě lékařské vyšetření. Bylo by vhodné naměřené hodnoty ukázat a donést také glukometr, na němž bylo měření provedeno. Hodnoty jsou zpravidla v paměti, jen je potřeba správně nastavit datum a čas.

Obecně osobní glukometr ale k průkazu hypoglykémií u nediabetika nepostačuje. Lékař by tedy navrhnul diagnostický postup, jak případné hypoglykémie ověřit. Zpravidla je k tomu nutný krátký pobyt v nemocnici, kdy se glykémie měří s pomocí profesionálního přístroje a vyšetřovaný drží hladovku po dobu 1 – 2 či 3 dnů.

Obtížnější je již zjistit, co je příčinou hypoglykémií.

Ke zvýšené cholesterolu může přispívat kromě vrozené poruchy mimo jiné také snížená funkce štítné žlázy, ale také nevhodná dieta či pití alkoholu. To ostatně také může být příčinou nízkých glykémií. Diagnostika hypoglykémií je poměrně náročná a je nutné postupovat od jednoduchých testů ke složitějším. Na prvním místě je nutné výskyt hypoglykémií potvrdit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Miroslave, snažíme se podle svých schopností odpovědět na každou otázku, pokud to tedy jde. Je-li rok narození 2009 správně, tak je ti 13 let a dovolím si ti proto tykat.

Neuvedl jsi vlastně žádný dotaz. Píšeš, že jsi nemocný, ale neuvádíš, o jakou nemoc jde. O diabetes asi nikoliv, nebo ano?

Diabetem by jsi byl ohrožen, kdybys nyní měl zvýšené hodnoty krevního cukru (glykémii). Jinak také záleží na tom, zda se u tebe diabetes vyskytuje v rodině. Pokud bys měl rodiče či sourozence s diabetem 1. typu, měl bys o něco vyšší riziko vzniku této nemoci, než ostatní zdraví lidé, a to asi 6x, ale to je číslo dost nepřesné. V České republice onemocní diabetem 1. typu asi 4 lidé z tisíce. U příbuzných je tedy tato hodnota čistě statisticky asi 6x vyšší. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Petro,
špatně léčené onemocnění obecně vede k tomu, že se člověk necítí dobře. Někdo to zvládá psychicky lépe, jiný hůř, ale řekl bych, že podráždění je velmi častý příznak. Pokud jde ale o cukrovku, tak ta vyvolává příznaky většinou tehdy, když už je skutečně zjevná, to znamená, že člověk má vyšší hodnoty glykémie než 10 mmol/l, více močí, má žízeň, mnohdy má v těle nedostatek tekutin, někdy dlouhodobě hubne, v závislosti na tom, zda jde o typ 1 či 2.

Také, pokud by neléčená, byť zatím lehká, porucha trvala již dlouho, třeba i několik let, tak by mohla vést i ke vzniku tzv. orgánových komplikací, které podráždění mohou vyvolávat.

Podráždění také může vyvolávat stav, kdy někdo již tuší, že se u něho vyvíjí cukrovka, ale on si to nechce připustit a myslí si, že to buď přejde samo nebo že to zvládne sám. Podrážděný pak může být z toho, že ho zklamala jeho víra v neochvějné zdraví. To ale není správný postup. Lepší je postavit se k tomu čelem. S cukrovkou se dá dobře žít a při správné léčbě její příznaky ustoupí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Tatiano,

Na našich stránkách najdete velmi mnoho rad pro pacienty s diabetem 2. typu a dočtete se také o lécích, které se používají. Seznam doporučení by mohl být jistě velmi široký. Každá rada nemusí být také vhodná pro každého. Ve vašem případě ale předpokládám, že se jedná o diabetes zatím spíše lehčí formy. To znamená, že asi nemáte výrazné klinické příznaky, nehubnete, ale spíše máte nadváhu. Glykémie pravděpodobně alespoň na lačno nepřekračují 10 mmol/l. To tedy znamená, že nepotřebujete žádný rychlý a intenzivní zásah lékaře. Pro takový případ mám pro vás tuto stručnou radu:

Základní opatření spočívá zejména v úpravě životosprávy. Je potřeba omezit kalorický příjem a to, že jíte zdravě, je nutné nějakým způsobem ověřit. Určitě by se hodil pohovor s edukační sestrou nebo s nutričním specialistou. Denně by vám mělo stačit asi 150 g sacharidů, které je ovšem nutné umět správně spočítat, aby člověk nebyl v bláhovém domnění, že jí sacharidů málo, ale ve skutečnosti by to bylo mnohem více. Stačí klidně jíst 2x či 3x denně a hlavní součásti by měla být zelenina s menším obsahem sacharidů a nějaké zdravé bílkoviny, např. v podobě libového masa (nejlépe drůbež, ryby) nebo méně tučného tvarohu. Omezení sacharidů v dietě je základním opatřením a u lehčích forem diabetu zpravidla funguje. Funguje to lépe než řada léků.

Nicméně mnohé osoby správnou dietu dodržovat nedokáží nebo nechtějí, a v tom případě jsou pak nutné léky. První volbou je lék Metformin, tedy i váš Stadamet. Je to lék účinný a bezpečný a nemusíte se ho bát. Nejčastějším nežádoucím účinkem je určitý pocit nevolnosti na počátku léčby, ale to je vlastně efekt žádoucí, který zpravidla časem pomine. Stadamet má dávkování od 500 mg denně až po 3000 mg denně, Vám bych asi doporučoval nyní 2x 500 mg, což je nízká dávka.

Dalším důležitým opatřením je zvýšení fyzické aktivity. Především to zlepšuje celkovou kondici a snižuje to výskyt dlouhodobých komplikací diabetu.

Metformin se často podává i u lehkých forem diabetu, kdy by mohla vystačit i samotná dieta. Zpomaluje přechod tohoto stádia diabetu do těžších forem tím, že zlepšuje citlivost tkání vůči vašemu vlastnímu inzulínu, takže ho postačí méně. Protože je to lék bezpečný a má i další příznivé účinky na komplikace diabetu, používá se často již ve stádiu pre-diabetu.

Ve svém dotazu píšete také o moštu, což je velmi sladká tekutina a je pro diabetiky nevhodná. Rychle zvyšuje glykémii. Rozhodně byste měla pít nesladké nápoje, případně nápoje oslazené uměle.

Ovoce samozřejmě můžete, ale je nutné je započítat do denního příjmu sacharidů. Některé ovoce je z tohoto důvodu nevhodné. Rozhodně jsou lepší méně sladké plody a neměla byste k nim už mít žádné další sacharidy, které jsou např. v chlebu, pečivu, v přílohách. Ale to byste vše měla podrobněji nastudovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)