Obecné

Odpověď

Milá Lenko, váš dost smutný dotaz mi připomíná italský film režiséra Marco Ferreriho z roku 1973 se slavným hereckým obsazením, který se jmenuje v českém překladu Velká žranice.  Několik přátel se rozhodne spáchat sebevraždu tak, že se „užerou k smrti“. Ono se ukáže, že to tak lehké není. Vím, že vaše situace je nyní úplně jiná, protože film má význam spíše umělecký a je určitou provokací, ale když svoje pocity líčíte, tak mě určitá souvislost napadla.

Vám bych jako zcela zásadní věc doporučil probrat vaše velké problémy znovu s dobrým psychiatrem. Věřím, že v mnoha případech deprese lze lidem výrazně pomoci, takže později na svoje strašlivé pocity vzpomínají s nadhledem a jsou rádi, že je s pomocí lékařů překonali.

Komplikace diabetu se rozvíjejí sice vytrvale, ale pomalu. Jejich projevy mohou být velmi nepříjemné a opravdu stojí za to se jim vyhnout. Navíc se dnes dají alespoň jejich bezprostřední důsledky často léčit, takže syndrom diabetické nohy lze chirurgicky ošetřovat, selhání ledvin léčit umělou ledvinou, ucpané srdeční cévy lékaři umějí roztahovat a poruchy zraku, ačkoliv se rovněž dají léčebně mírnit, jsou opravdu velmi nepříjemné. Nakonec i obezita nemusí být jenom určitým důsledkem deprese, ale může depresi sama vyvolávat nebo zhoršovat. Proto vás opravdu nabádám, vezměte rozum do hrsti a odhodlejte se vše projednat se svým lékařem. Já jsem přesvědčen, že vám pomůže a bude vám lépe. Nemáte-li k tomu sama dost síly, mohl by vás k psychiatrovi přivést někdo z rodiny nebo přítel. Opravdu se dá dnes mnoho v léčbě udělat, jenom to chce opravdu zkušeného a vlídného psychiatra. Poruchy navíc často probíhají cyklicky a tak jste třeba zrovna nyní ve své horší fázi. Uvidíte, že na svoje strašlivé pocity, které jsou důsledkem duševní nemoci, budete časem vzpomínat jako na prodělanou hrůzu a budete mít zase elán do života.

Víc vám jako diabetolog poradit nemohu. A vím také, že najít vhodného psychiatra, se kterým si budete rozumět, není lehké. Ale jděte do toho!

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Zdeňku, vy mi kladete otázky, na které, alespoň si myslím, znáte sám odpověď. Jenom snad tak trochu doufáte, že vám odpovím nějak takto: Ano, je to v pořádku, že jste obézní. Ano, bude to v pořádku, když přiberete dalších 10 kg. Vašim kloubům to prospěje a glykémie se upraví sama od sebe.

Jenomže skutečnost je opačná: Dávno jste věděl, že přibíráte na váze a že to není dobře. Měl jste glykémii zvýšenou a ta nyní již dosáhla stádia diabetu. Při glykémii na lačno nad 7 mmol/l se jedná již o diabetes a provádět glukózový toleranční test je zbytečné.

Správný další postup vám mohu klidně rovnou nastínit a nemusíte přitom čekat na paní doktorku: Zapřemýšlejte, zda vám to stojí zato pokusit se být zdravý a předcházet komplikacím diabetu, jako jsou onemocnění ledvin, onemocnění očí, postižení nervů a při nadváze navíc další zhoršování artrózy, kterou už máte. Pokud dospějete k názoru, že vám to stojí za to, musíte se rozhodnout něco s tím sám udělat.

Na prvním místě je nasazení vhodné diety s omezením kalorického příjmu, přiměřeným množstvím sacharidů a s omezením nezdravých živočišných tuků. Pro vás by nyní byla vhodná dieta s obsahem maximálně 200 g sacharidů. Vzorovou dietu byste nalezl na stránkách našeho webu, ale určitě bude stát za to si promluvit s dietní sestrou nebo si pořídit dietní příručku, abyste uměl vhodnou dietu obměňovat. Jsem přesvědčen, že pokud byste takovou dietu opravdu dodržoval, tak se vaše glykémie postupně upraví a pravděpodobně ustoupí i otoky, protože budete současně jíst méně soli v nezdravé stravě.

I když vás bolí klouby, neměl byste se tím nechat odradit. Nejprve byste je měl šetrně rozhýbat a pak se vydat na vydatnou procházku (aspoň 6 km) ve svižném tempu, jak vám bude stačit dech. Když si najdete hezký okruh (a v pozitivním případě také nějakého parťáka, což by mohl ale být i pes), mohla by to být dokonce zábava.

Pokud se po několika týdnech ukáže, že toto všechno nestačí, mohl byste potřebovat nějaké léky, ale na úvahy o inzulínu je rozhodně brzy. Mohly by vám prospět nějaké léky na diabetes, které usnadňují hubnutí, tedy např. nejprve metformin a k němu buď gliflozin nebo lék ze skupiny tzv. GLP-1 antagonistů, které hubnutí usnadňují. Ale na to je zatím čas. Věřte, že poctivě pojatá dieta funguje nejlépe, i když to není cesta nejsnazší.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

hodnota 5,8 mmol/l je pravděpodobně glykémie (hladina cukru v krvi) -  pokud jste diabetik je tato hodnota nalačno celkem uspokojivá. Pokud byste neměla diabetes mellitus, znamenala by tato hodnota minimálně vyšší lačnou glykémii (tzn. "prediabetes", případně by mohla být známkou diabetu).

45 mmol/mol bude asi hodnota glykovaného hemoglobinu (To je spíše můj předpoklad -  nemáte více uvedené). Glykovaný hemoglobin se používá jako ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Ukazuje, jak vypadaly průměrné hodnoty cukru v krvi za přibližně poslední 3 měsíce. Hodnota 45 mmol/mol je u běžného pacienta s diabetes mellitus dobrá.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Jarko,

ani po vaší doplňující informaci neznám dostatečně zdravotní stav vaší maminky, např. důvod, proč byla v nemocnici. V každém případě má nevyrovnaný diabetes a  to zhoršuje průběh každého dalšího onemocnění. Není obézní, tak bych se nebál, že bude příliš nabírat na váze, ale zároveň vzhledem k diabetu nemůže volně jíst sacharidové pokrmy. S ohledem na její věk, váhu a malou pohyblivost by mělo postačovat 150 g sacharidů za celý den. Pokud bude mít velký hlad, tak maximálně 200 g, ale rozhodně ne již více. Na našich stránkách byste si mohla najít vzorový jídelníček, abyste měla představu, kolik jídla a jakého 150 a 200 g sacharidů představuje.

Bude-li mít maminka hlad, může jíst více bílkovin (libového masa, tvarohu, vajíček, netučných sýrů); u jogurtu musíte počítat s tím, že i bílý jogurt obsahuje sacharidy. Také může volně nesladkou zeleninu, ale ovoce je nutné započítávat, bývá bohaté na sacharidy.

V současné době je určitě nutná léčba inzulínem. Nyní zřejmě má jednu dávku dlouze působícího inzulínu. O tom, kolik inzulínu přibližně potřebuje, se můžete orientovat podle ranních glykémií, které by měly být mezi 5 – 9 mmol/l (pokud možno). V noci by neměly být hypoglykémie. Pokud by přes den řekněme 2 hodiny po jídle měla glykémie vyšší než 10, nejspíš by potřebovala ještě malé dávky rychle působícího inzulínu před jídly, např. z počátku 4 – 6 j. Bude pochopitelně nutné měřit glykémie poměrně často. Pomohl by kontinuální senzor glykémií, který ale pojišťovna hradí zejména pacientům, kteří velmi aktivně spolupracují a určují si podle toho dávky inzulínu pře režimu 4 dávek inzulínu či inzulínové pumpy. Je proto možné, že by se diabetolog zdráhal senzor předepsat, maminka by jej nejspíš sama aktivně nepoužívala. Jeden senzor FreeStyle Libre ale stojí asi 1 400 Kč a slouží 14 dnů. Je to ale vynikající věc a dávkování inzulínu, udržování glykémií a prevenci hypoglykémií by velmi usnadnil. K odečítání glykémií ze senzoru je potřebný vhodný telefon nebo speciální čtečka (asi 1 500 Kč). Pokud tedy s maminkou žijete, asi by to velmi pomohlo a usnadnilo jí i vám život. Pokud by se pak ukázalo, že jeho použití zvládáte, diabetolog by vám dále senzory nejspíše předepisoval.

Glykovaný hemoglobin opravdu nemá smysl měřit častěji než za 2 měsíce, zpravidla se u aktivně léčených osob měří po 3 měsících, u diabetiků 2. typu bez inzulínové léčby postačuje měření 1x za 6 měsíců. Ke změnám totiž dochází pomalu. Radikální zlepšení či zhoršení se pozná nejdříve za 2 měsíce, lépe za 3 měsíce.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Ľudmilo,

diabetes se má léčit tak, abyste měla pokud možno co nejlépe vyrovnané glykémie, cítila se dobře a pokud nemáte nadváhu, abyste ani nehubla, ani netloustla. Pro nasazení léků je především rozhodující klinický stav a nikoliv hodnoty autoprotilátek nebo C-peptidu. Ty poskytují pomocná kritéria, ale léčbu podle nich přímo neřídíme.

U mladých osob začíná diabetes mellitus 1. typu většinou rychle, objevují se typické příznaky, jako časté močení a hubnutí, někdy ketoacidóza, a to je jasný důvod, proč se nasazuje inzulín, a to bez ohledu na hodnoty C-peptidu. Pokud u dospělé osoby zjistíme diabetes bez výrazných klinických projevů, tak zejména při nadváze se snažíme nemoc ovlivnit dietou a nasazením různých typů tablet. Jedná-li se ale o osobu štíhlou, usuzujeme, že bude mít nedostatek inzulínu, a tak jí nedoporučujeme další omezení sacharidů v dietě a hubnutí a raději nasadíme inzulín. Můžeme stanovit autoprotilátky a ty, pokud jsou jasně pozitivní, tak mohou svědčit pro diabetes 1. typu, který bude pokračovat a sekrece inzulínu bude postupně ubývat. Proto rovněž také zpravidla nasazujeme inzulín. Autoprotilátek existují 3 až 4 typy. Jsou-li pozitivní hned 2, je diagnóza 1. typu diabetu dost jasná. Může se jednat také o podtyp LADA, kde pokles sekrece inzulínu většinou probíhá pomalu. I zde se ale o inzulínové léčbě rozhodujeme podle stavu pacienta a podle jeho glykémií.

Já předpokládám, že když vám byl zjištěn diabetes, musela jste mít glykémie poměrně vysoké a asi jste nebyla obézní, a to vedlo vašeho lékaře k podávání inzulínu. Hodnotu C-peptidu jste ovšem měla poměrně vysokou a hodnotu protilátek anti-GAD zvýšenou jen mírně. To skutečně vypadá na ten typ LADA (je to podtyp diabetu 1. typu u dospělých, který je vyvolán autoimunitním postižením beta buněk pankreatu, které ale zanikají pomalu a často jejich schopnost produkovat inzulín zůstává dlouho částečně zachována). V průběhu let vaše hodnota C-peptidu výrazně klesla, ale stále je pozitivní, což svědčí o tom, že si částečně stále tvoříte svůj vlastní inzulín. Kdybyste tedy měla výraznou nadváhu, doporučil bych vám pokus nasadit pořádnou redukční dietu a případně zkusit inzulín vysadit a nahradit tabletami. Vy ale máte váhu akorát. Velmi pravděpodobně vám inzulín částečně chybí a je dobře, že si ho pícháte.

Jaký přesně máte typ diabetu vám nedokážu říci a není to ani příliš důležité. Snažte se nadále mít glykémie co nejblíže normy, zůstaňte štíhlá a dostatečně se pohybujte. Teprve pokud by vám k velmi dobrému vyrovnání diabetu (glykémie mezi 4 a 10 mmol/l, glykovaný hemoglobin do 48 mmol/mol) a stálé hmotnosti postačovala dávka inzulínu pod asi 16 j. denně, mohla byste za podmínek pravidelných kontrol zkusit dávku dále snižovat a nasadit nějaké tablety.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Jano,

diagnózu diabetu není možné udělat z jediné hodnoty glykémie, zvláště když nevím, za jakých okolností byla naměřena.

Pokud by se jednalo o hodnotu ráno na lačno, stanovenou v laboratoři, tak pak by hodnota 6,4 mmol/l svědčila pro porušenou glukózovou toleranci, ale nikoliv ještě pro diabetes. Ale vyšetření by měla být provedena minimálně 2.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

bohužel odpověď na Váš dotaz rozhodně není jednoduchá. Problém glykovaného hemoglobinu je rozsáhlý a v některých prvcích stále zkoumán.

Zkusíme alespoň několik zjednodušených informací.

Tzv. “dlouhý cukr” je ve skutečnosti glykovaný hemoglobin. Glykovaný hemoglobin není hodnota počítaná, ale přímo stanovená z Vaší krve. Hemoglobin je součást Vašich červených krvinek, která se podílí na přenosu kyslíku. Glukóza v krvi (cukr v krvi)  -  hlavně pokud jsou vysoké hladiny -  postupně chemicky ovlivňuje hemoglobin v krvinkách a mění částečně jeho stavbu. Tímto způsobem vzniká glykovaný hemoglobin. Čím vyšší jsou glykémie (hladiny cukru v krvi) tím vznikne více glykovaného hemoglobinu. Množství tohoto pozměněného glykovaného hemoglobinu jsme schopni stanovit. 

Červené krvinky mají životnost přibližně 3 měsíce. Jak jsem již zmiňovala hemoglobin se nachází právě v nich.  Proto glykovaný hemoglobin ukazuje přibližně, jak mohly glykémie vypadat za poslední 3 měsíce (během niž krvinky žily). 

Tento proces však mohou ovlivnit určité faktory. Například vliv na glykovaný hemoglobin má zmiňovaná životnost červených krvinek. Pokud krvinky žijí delší dobu než by měly, je hodnota glykovaného hemoglobinu vyšší než by byla běžně. U onemocnění se zkrácenou dobou života červené krvinky je zase výsledek nižší.  Proto u pacientů např. s hematologickými onemocněními, opakovanými anemizacemi a jinými nemocemi měnícími životnost krvinek může být hodnota glykovaného hemoglobinu zkreslena. Hodnota může být pozměněna i např. u dialyzovaných pacientů nebo jiných specifických stavů a nemocí.

Současně úroveň glykace (kolik se nám změní hemoglobin v odpověď na hladinu cukru v krvi)  může být u někoho o něco vyšší nebo nižší než u ostatních. Většinou nejsou tyto odchylky výrazné a glykovaný hemoglobin se dá dobře využít ve sledování kompenzace diabetiků. Mohou se však  vyskytnout případy (spíše ojedinělé), kdy se úroveň glykace výrazně liší a  tudíž glykovaný hemoglobin neodpovídá reálným glykémiích (hladinám cukru v krvi). 

Pokud je podezření, že naměřené glykémie a zjištěný glykovaný hemoglobin se hodně rozcházejí ve svých hodnotách, je možné  využít kontinuální monitorace pomocí senzoru. Toto zařízení umožňuje měřit hladiny glukózy (cukru) 24 hodin denně po dobu několika dní a zjistit, zda se někde nevyskytují skryté vysoké glykémie a jaký je vývoj hladin glukózy v průběhu dne. Senzor může jednorázově nechat nasadit pacientovi s diabetes mellitus  diabetolog  -  např. za účelem odhalení popisovaného nesouladu výsledků.

Samozřejmě ani výborná hodnota glykovaného hemoglobinu (i v případě , že nebyl nijak jinak ovlivněn zmiňovanými faktory) nemusí znamenat skvělou kompenzaci diabetu. Důležité je i zhodnotit kolísání hladin cukru - hlavně výrazné kolísání glykémií nahoru a dolu. Glykovaný hemoglobin v těchto případech ukazuje “jakýsi průměr” který může být i relativně v dobrých hodnotách. To ale neznamená, že pacient je dobře kompenzovaný a nepotřebuje zlepšit glykémie.

Ideální je poradit se s Vaším diabetologem nebo ošetřujícím praktickým lékařem (pokud jste s diabetes mellitus sledován u něj) a probrat Vaše výsledky přímo s ním.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Jitko, váš syn má diabetes zjištěný teprve po krátkou dobu a vy se budete muset oba toho dost naučit. Chce to, podobně jako všechno ostatní, svůj čas. Váš syn si asi zvykne dříve než vy, ale bude mu ještě chvíli trvat, než bude všechno zvládat samostatně bez vás. Je úplně zásadní dělat všechno hned od začátku pořádně bez kompromisů, protože jakmile byste si zvykli něco "odbývat", mnohem hůře se to učí dělat to pořádně později. Ale uvidíte, že brzy půjde všechno skoro jako dřív.

Paní doktorka má pravdu, že žádný oficiální "průkaz diabetika" neexistuje. Pacientům se někdy vydává kartička, kterou by měla osoba s diabetem nosit stále s sebou, a to pro případ, že by se přihodila nějaká nehoda a osoby kolem by měly vědět, že je člověk např. léčen inzulínem a že v případě hypoglykémie se má podat nějaký cukr, případně volat ošetřujícího diabetologa. Dříve se tam psaly také výsledky základních vyšetření, např. glykovaného hemoglobinu, a také názvy léků, které pacient užívá. Nejedná se ale o v pravém slova smyslu o zdravotnický doklad, který by opravňoval k odběru např. potřeb pro kontrolování diabetu nebo podávání inzulínu. Jde zejména o rychlou informaci lidí v okolí, aby v případě nutnosti mohli lépe pomoci. Méně pořádní pacienti tam mají také zaznamenané datum příští kontroly, případně seznam léků, pokud si to nepamatují.

Takovou kartičku si ve skutečnosti můžete vyrobit sama a případně k ní můžete přidat razítko vašeho zdravotnického zařízení se jménem a telefonem lékaře či pracoviště, kam chodíte na kontroly. Pro dítě by to určitě bylo dobré nějakou takovou trvanlivou kartičku nosit u sebe, pokud byste nebyla s ním. Některé farmaceutické firmy podobné kartičky nabízejí, takže bývají volně k dispozici v ambulancích. Často jsou ale zbytečně popsané reklamními údaji týkající se např. některých léků či glukometrů.

Jinak ale pro výběr receptů a poukazů na zdravotní pomůcky budete nadále potřebovat recepty a žádanky, které pro tyto účely vystavuje lékař. Mají platnost v lékárnách a zdravotnických potřebách a k výběru léků a pomůcek postačují. Pomůcky vám také v některých případech mohou dorazit domů poštou na základě elektronicky vystavené žádanky. O tom, jak postupovat v tomto případě, vás budou informovat edukační sestry při návštěvě u lékaře. Všechno se brzy naučíte.

Pokud jde o význam průkazky jako "ukazatele, jak je určitá osoba léčena", tak to se opravdu hodně změnilo. Děti i dospělí by se měli velmi pečlivě samostatně kontrolovat a vést o tom záznamy, a k tomu jednoduchá průkazka nepostačuje. Záznamy jsou ale často téměř automatické, např. v paměti osobního glukometru nebo v  příslušenství senzoru glykémií, takže je to oproti minulosti pro pacienta spíš jednodušší.

Pro jednání s "úřady" či se zdravotní pojišťovnou (např, pokud byste čerpala nějaké benefity pojišťovny mimo běžné pomůcky a inzulín, tak k tomu budete potřebovat klasickou lékařskou zprávu. Tu by měl lékař vystavit při každé návštěvě vašeho syna a napsat tam nejen výsledky vyšetření, ale také potřebná doporučení.

Pro některé úřady nemusíte předkládat podrobnou lékařskou zprávu (zejména pokud nechcete, aby tam byly pro určitý účel zbytečné údaje, o kterých nechcete informovat nezdravotnické osoby). Lékař potom vystaví krátkou zprávu speciálně pro určitý účel. Může to být např. potvrzení a doporučení pro pobyt na škole v přírodě apod.

Pro "školní" účely bude nejlepší, když vy sama učitele ve škole budete informovat. Pokud nemají zkušenosti s dětskými diabetiky, tak je potřeba jim vysvětlit, že např. dítě si potřebuje kontrolovat glykémie, že může mít hypoglykémii a pak bude potřebovat sníst něco sladkého, nebo v některých případech je nutné dohlídnout na jeho aplikaci inzulínu apod. Stejně tak byste měla informovat ve škole, že dítě musí mít stále při sobě něco k jídlu a něco pro případ hypoglykémie a je nutné na to dohlížet zvláště při vycházkách nebo při hodinách tělocviku. Uvidíte ale, že se vše váš syn brzy naučí sám a bude v tom učit jiné. Ale přece jen může někdy zapomenout nosit s sebou potřebné věci a učitel by na to měl dohlídnout.

Moc vám oběma držím palce. Uvidíte, že za další 3 měsíce vám bude mnoho věcích jasných a že vám bude lépe.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Libuško,

já v podstatě nevím, na co se ptáte. Stručně konstatujete, že máte cukrovku a že vám naměřili glykémie 10,0 mmol/l. Může to být také jenom povzdechnutí a nyní čekáte, co já na to. Ano, je to mrzuté, cukrovku nejspíš opravdu máte, ale není jasné, zda o tom víte už déle, nebo teprve nyní vám oznámili, že vaše glykémie je příliš vysoká.

Pokud by to bylo vaše první zjištění, tak lze ještě doufat, že jedna glykémie cukrovku ještě nedělá. Je potřeba vědět, zda měření bylo na lačno, či po jídle. Pokud by šlo o ten první případ, pak by to již opravdu jasně značilo diabetes, nicméně pro pořádek je vždy nutné měření na lačno jednou nebo vícekrát opakovat, a pak se teprve vyjádřit.

Jednalo-li se o výsledek během dne, kdy jste možná před tím již něco jedla, nemuselo by být ještě tak zle, protože po jídle mluvíme o diabetu teprve když výsledek překročí hodnotu 11. A i potom je potřeba vyšetření ověřit nejméně jedním dalším měřením.

Pokud tedy je to pro vás novina, tak byste se určitě měla zamyslet nad tím, co s tím uděláte. Jste ještě mladá a zvládnout by se dalo ledasco. Vaše váha je opravdu na vaši postavu vysoká. První tedy, co byste měla udělat, je promyslet si, zda máte sílu a ochotu se do toho boje pustit a udělat si pořádek v jídle. Je to velmi namáhavé a je potřeba k tomu získat přesvědčení, že vám to opravdu stojí za to. Měla byste navštívit dietní sestru a nechat si vysvětlit hlavní principy.  Měla byste si najít vzorový jídelníček, třeba i na našich stránkách. Pro vás by nyní byla vhodná dieta s omezením množství sacharidů tak na 150 g denně nebo dokonce jen 120. Neměla byste k tomu jíst tučná a nezdravá jídla, ale zeleninu můžete hojně. Také byste si měla sama kontrolovat glykémie a snažit se, aby vám hodnoty po jídle nestoupaly nad 10.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Dano, pořádně jste nepopsala, čím se projevoval u vás zánět slinivky. Obecně je to onemocnění velmi vážné a má někdy velmi prudký průběh. Kromě vrozených vloh a alkoholu bývají nejčastější příčinou kameny ve žlučovém systému, které se mohou dostat do míst, kde současně odtéká jak žluč tak zažívací šťáva ze slinivky. Vlohy pro kameny ve žlučových cestách představuje obezita a příliš kalorická a tučná strava. Vzhledem k tomu, že uvádíte "zhoršené jaterní testy", tak se domnívám, že můžete mít také ztučnění jater, což je další rizikový faktor pro ty kameny.

Zánět slinivky ale může také vzácně vyvolat lék liraglutid, který jste zřejmě brala na diabetes a na podporu hubnutí. V tomto případě bych ale neočekával ty špatné jaterní testy.

Na jedné straně je skvělé, že jste zhubla (a potřebovala byste zhubnout ještě více), ale na druhé straně to nemusí být vaše zásluha. Při zánětu slinivky většina lidí ztratí chuť k jídlu a často je jim tak zle, že dokonce potřebují infúze. V tomto případě je pak hubnutí obrazem těžkého onemocnění.

Já vám rozhodně doporučuju, abyste dietu brala vážně, protože to vás může uchránit před opakováním zánětu slinivky. Samozřejmě by se také měla vyloučit přítomnost žlučových kamenů, protože ty by se znovu mohly dát do pohybu a zánět slinivky vyvolat. O vlivu diety na váš diabetes netřeba mluvit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)