Obecné

Odpověď

Milý Radko, prosím, nejprve si přečtěte naši velmi nedávnou odpověď Rudolfovi, který se ptal, podle čeho se pozná cukrovka.

Já ještě připomenu, že jedna věc jsou pro pořádek přesně vymezené hranice a druhá věc je, zda lékař rozpozná určitou poruchu, kterou vzhledem k celkovému stavu pacienta je vhodné již léčit. Použiji k tomu opakovaně tento příklad: Obezita má v lékařské terminologii svoje hranice dané tělesnou hmotností a výškou. Přesto na někom vidíme, že by mu neuškodilo nějaké to kilo ztratit, i když podle tabulek není ještě „obézní“. Podobně je to s diabetem, zejména diabetem 2. typu.

Lékař vám pravděpodobně zjistil vyšší glykémie. Kolik to přesně bylo, nevíme, ale já věřím, že se jednalo o vyšší hodnotu, ať již na lačno či náhodně během dne. Vzhledem k tomu, že máte určitý stupeň nadváhy, doporučil vám vhodný lék. Ať již se jednalo o hodnoty jasně diabetické (viz předchozí odpověď Rudolfovi) nebo o hodnoty hraniční, udělal dobře. Metformin je základním lékem pro léčbu diabetu 2. typu, ale používá se také s úspěchem u tzv. prediabetu, kdy lidé ještě nemají jasné hodnoty svědčící pro diabetes, ale vznik diabetu jasně hrozí. V tomto případě zlepšuje toleranci sacharidů a zpomaluje přechod do diabetu, případně tomu zabrání.

Já ale znovu upozorňuji, že diabetes nebo prediabetes máte vy a vy s tím budete žít. Měl byste tedy sám lépe pochopit, o co se jedná, jak byste si to měl léčit a jaké problémy vám hrozí, pokud bude vyrovnání diabetu špatné. V prvé řadě byste se měl naučit znát složení vaší potravy a měl byste s pomocí např. dietního terapeuta si připravit vzorový jídelníček. Dále byste si měl pořídit osobní glukometr a občas si sám testovat glykémie, na lačno a i po jídle, a podle toho sám pozorovat, zda jsou vaše glykémie v dobrém rozmezí či nikoliv.  Základem je vždy dieta a tělesný pohyb. Vzhledem k tomu, že jste ještě mladý, tak byste určitě měl věnovat pozornost pravidelné fyzické námaze, která hodně pomáhá.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Rudolfe,

o tom, jak se zjišťuje diabetes a jaká jsou kritéria pro určení, zda někdo má či nemá diabetes, byste se mohl dočíst na našich stránkách, viz rubrika Diagnostika.

Asi se vám v tom asi nechce listovat anebo to chcete napsat ještě víc jednoduše a bez zbytečných podrobností. Proto vám vyberu jen to nejjednodušší.

Základním laboratorním ukazatelem pro rozhodnutí, zda někdo má či nemá cukrovku, je hladina krevního cukru, neboli glykémie. Normální hodnota na lačno (to znamená, že nejíte od předchozí večeře a vyšetření se provede ráno), je do 5,6 mmil/l. Hodnota vyšší než 7,1 mmol/l již znamená diabetes. 

Hodnoty mezi jsou zvýšené, ale ještě to není diabetes.

Pokud lékař kdykoliv během dne, tedy na lačno či po jídle, zjistí hodnotu vyšší než 11,1 mmol/, opět vás označí za pacienta s diabetem.

Je také možné provést glukózový toleranční test, kdy musíte najednou vypít sladký čaj (se 75 g cukru). Pokud za 2 hodiny přesáhne glykémie 11,1 mmil/l, jedná se o diabetes.

Je také možné vyšetřit tzv. glykovaný hemoglobin, označovaný také někdy HbA1c. Normální hodnota je do asi 41 mmol/mol. Hodnota nad 47 již také svědčí pro diabetes.

Pokud člověk podstoupí pouze vyšetření glykémie na lačno či po jídle, je potřeba případné zvýšené hodnoty ověřit alespoň jedním dalším vyšetřením, aby se vyloučila náhoda nebo stav, kdy člověk opravdu zkonzumuje před vyšetřením mimořádně velké množství sladkého jídla.

Tak to máte ve stručnosti odpověď, snad z ní již "budete moudrý".

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Evo, odpověď je pro mě složitá. Podle všeho nemáte přímo diabetes a možná ani poruchu glukózové tolerance. Udáváte hypoglykémie za nějakou dobu po jídle, zvláště po sladkém jídle. Máte pravděpodobně vyrovnanou hypothyreosu. Přibíráte trochu na váze, a to vám vadí.

Hypoglykémie po jídle ve vašem případě asi vzniká tím, že vaše slinivka břišní, respektive buňky, které ve slinivce tvoří inzulín, po stimulaci jídlem trochu přestřelují.

Tzv. postprandiální hypoglykémie (za 1 až 2 hod. po jídle) vznikají nejčastěji za těchto okolností:

- po operacích žaludku, který je potom menší a rychle se vyprazdňuje. Jídlo se dostává příliš rychle do střeva (dvanáctníku), a to způsobuje nadměrnou stimulaci sekrece inzulín

- někdy pří zvýšené funkci štítné žlázy, což urychluje vyprazdňování žaludku a působí to podobně jako v předchozím bodě

- někdy bez jasné příčiny

Hypoglykémie asi působí to, že máte hlad a chuť k jídlu a tím pádem více jíte, i když byste jinak nemusela. To může vést k tloustnutí.

Narůstající hmotnost by mohla být také způsobena malou náhradou hormonů štítné žlázy. Možná byste potřebovala více Euthyroxu, ale to nemohu tvrdit bez přesných znalostí vašich laboratorních hodnot a dalších ukazatelů.

Souhlasím s vaší paní doktorkou, že diabetes můžete nyní pustit z hlavy. Já bych vám doporučoval jíst méně a vyhýbat se zejména tučným a vysloveně sladkým jídlům. Měla byste jíst pomalu a malé dávky, aby to nepůsobilo to přestřelování do hypoglykémie. Pro změnu byste ale mohla jíst častěji, ale opravdu málo.

Člověk tloustne jenom z jídla, i když různé poruchy mohou vést k tomu, že člověk méně spotřebovává a může mu stačit jídla méně, než někomu jinému, kdo jí mnoho a je přesto hubený. Stálo by za to si přesně spočítat kolik toho jíte. Mohla byste si vytvořit modelový jídelníček, např. spolu s dietním terapeutem či dietní sestrou.

Doplňky stravy se selenem či chromem považuji za zbytečné. Tyto prvky jsou v tabletách účinné jen v modelových situacích, kdy pokusnému zvířeti tyto prvky v dietě chybí a pak není divu, že jim chrom či selen v tabletách pomůže. Máte-li mermomocí chuť nějaký doplněk užívat a budete-li opravdu držet přísnější dietu, mohla byste si vybrat např. nějaký multivinatmin, třeba Centrum či jiný a brát jednu tabletu denně či obden.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Jano, aby mohli lékaři pacientům lépe radit, jak si upravovat dietu a jak si dávkovat léčbu, potřebují k tomu určité pokud možno standardní glykémie. Takovým dobrým údajem je glykémie na lačno, tedy po celonočním lačnění ráno. Dalším dobrým údaje je glykémie po jídle. Během jídla a po něm se jídlo vstřebává a glukóza se posupně dostává do krve a zabudovává se do těla nebo se spotřebuje, většinou trochu stoupá a pak by zase měla klesnout. Proto nás zajímá hodnota nejčastěji za 2 hodiny od začátku jídla.

Pro vás je to ale úplně jedno. Vy byste měla vědět, že glykémie nemá být nikdy příliš vysoká. Když to hodně přeženu, je to, jako byste se ptala při čtení instrukcí, jak pracovat s kotoučovou pilou: Mám si chránit prsty, když dřevo zasouvám pod kotouč, nebo teprve až když už řežu, nebo když uříznutá polena vyhazuji zpod točící se pily?

Snažte se, abyste glykémii měla co nejvíce času buď v normálním, nebo ve vaším lékařem doporučeném rozmezí. U pacientů léčených intenzivně, zejména u těch, kteří užívají glykemické senzory, se udává tzv. „time in range“, což česky znamená „doba, kdy se glykémie pohybuje v doporučeném rozmezí“. Může se nastavit např. mezi 4 – 10 mmol/l, a výsledkem může být, že během dne strávíte např. 80 % času v tomto rozmezí, což je dobré.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Lenko, podle výsledků, které jste si sama zjistila a podle hodnoty, kterou máte z laboratoře, se momentálně nejedná o nic závažného a určitě to není příčinou vašeho pocitu suchých úst. Glukometr není úplně přesný přístroj a také jste asi ani nedodržovala úplný půst od předchozí večeře. Mohla byste mít to, čemu se říká porušená glykémie na lačno, což je lehčí stupeň porušené glukózové tolerance, ale rozhodně to není diabetes. Protože jste štíhlá, tak vám ani nemohu doporučit přísnější dietu.

Nevím, jestli užíváte nějaké léky, které by k tomu mohly přispívat, např. hormonální antikoncepci nebo nějaká antidepresiva. Jinak současná doba k podobným poruchám přispívá. Lidé se méně pohybují a jsou podráždění. Já vám doporučuji, abyste se více věnovala tělesným aktivitám a glykémii si časem opět změřila po předchozím lačnění od večeře. Jinak bych to ale pustil z hlavy.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Stanislavo, váš dotaz je dost složitý a ne úplně srozumitelný. Měla byste vaši situaci probrat s vaším lékařem, nejspíše endokrinologem. Měl by vám všechno vysvětlit tak, abyste tomu rozuměla.  Asi to dá vám oběma trochu práce, ale bude to potřeba. Váš lékař totiž bude znát podrobnosti, o kterých já nevím a některé věci asi udáváte zmatečně.

Pokud je vám 23 let a máte zvýšený krevní tlak, tak to určitě vyžaduje podrobnější vyšetření. Existuje řada možností, které je nutno vyloučit. Pokud ale máte vyšší hladinu kortizolu, tak existuje podezření na zvýšenou funkci tkáně nadledvin, kde se tento hormon tvoří. Kortizol ve vyšších hladinách působí zvýšený krevní tlak a také může zvyšovat glykémii. Není tedy podezření na sníženou produkci tohoto hormonu v nadledvinkách, ale naopak na zvýšenou produkci.

Letrox je zase lék, který se podává, když méně funguje štítná žláza. Dávku ale berete velmi malou.

Glykémii máte opravdu zvýšenou jen málo, a tak bych to nyní neřešil, tedy alespoň pokud nemáte výraznější nadváhu. Pak bych vám radil zatím alespoň dietu, zejména s omezením kalorií. Co ale asi budete potřebovat, je podrobnější endokrinologické vyšetření. Kortizol se vyšetřuje  nejprve v klidu a na lačno, což je trochu obtížné, pokud musíte za odběrem cestovat. Proto je asi lepší to udělat v nemocnici a případně navázat s dalšími testy po stimulaci. Stejně tak by bylo dobré vědět, co a jak je s tou štítnou žlázou. Navrhuji tedy podrobnější vyšetření a nechat si výsledky srozumitelně vysvětlit. A pak do práce, pokud tedy nemáte nyní home office.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Renato, moc prosím, než nám pošlete dotaz, přečtěte jej po sobě. Je tak nesrozumitelný, že skoro nevím, na co se vlastně ptáte. Pokud vás bolí u srdce a jde to do levé ruky, tak bych doporučoval se hned poradit s obvodním lékařem, aby vás vyšetřil a zjistil, zda vám nehrozí nějaké srdeční potíže. Naopak mravenčení na ploskách a v prstech nohou je dost častý problém a často souvisí s diabetickou neuropatií. Z dlouhodobého pohledu pomůže zlepšit vyrovnání diabetu. Jinak snášet  tyto obtíže dost pomáhají některé léky, např. přípravek Lyrica. Třeba pro začátek 2x 75 mg.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Hano, posíláte na náš portál věnovaný především diabetu dotaz, který s diabetem nemá nic společného. Přesto se pokusím odpovědět, i když mám od vás jen velmi málo informací.

Jak asi víte, lymeská borelióza je onemocnění způsobené infekcí Borrelia burgdorferi, které přenášejí klíšťata. Za několik dní po zjištění přisátého klíštěte se infekce nejčastěji projeví v místě přisátí kruhovitým zarudnutím (erytema migrans), často v několika soustředných kruzích. Toto svědivé a nápadné zarudnutí je často důvodem k antibiotické léčba, cefuroxim v dostatečné dávce je dobrou volbou.

U některých lidí infekce může přejít do chronického stádia, což může mít nejrůznější neurologické a kloubní projevy. Kousnutí klíštětem je ovšem u nás velmi běžné, stejně jako bolesti kloubů u starších lidí. Proto si mnoho lidí s bolestmi kloubů žádá vyšetření protilátek proti boreliím. Protilátky proti nim jsou ale v populaci poměrně běžné (asi 10% lidí), takže toto vyšetření k průkazu příčiny kloubních potíží rozhodně nestačí.

IgG protilátky jsou dlouhodobého charakteru a tvoří se spíše až po několika týdnech, kdy mohou postupně stoupat, později klesat a nakonec zůstávají dlouhodobě pozitivní. Naproti tomu IgM jsou pouze časné, tvoří se třeba již za týden po nákaze, stoupají tak do 2 měsíců a nakonec většinou mizí.

Existuje více serologických vyšetření, které pomáhají lymeskou boreliózu diagnostikovat. Existuje-li skutečné podezření na závažné onemocnění, specialisté je indikují a vyhodnocují. Ukazuje se ale, že často jsou některé testy, zvláště ty s IgM protilátkami tzv. nespecificky pozitivní. To znamená, že nějaké jiné protilátky, které s borreliemi nesouvisí, vyvolávají falešně pozitivní reakci. Tak to ve vašem případě vyhodnotil i váš lékař. Může se jednat o více příčin, ale z běžnějších jsou to jiné formy kloubních onemocnění, jako třeba revmatoidní artritida či řada autoimunních chorob.

Pokud tedy ve vašem případě není chronická infekce skutečně prokázána, opravdu nemá další antibiotická léčba smysl. Je třeba si uvědomit, že jak zbytečná léčba, tak i složité zbytečné vyšetřování mohou mít i své vedlejší nežádoucí efekty. Budou-li vaše kloubní problémy opravdu závažné, měla byste vyhledat revmatologa, který rozhodne, jak dále postupovat a co by vám mohlo pomoci.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Borisi, pokud informace provázející váš dotaz je správná, je vám nyní 15 let. Jedná se tedy nepochybně o diabetes 1. typu a vy jste téměř jistě léčen inzulínem, odhadl bych, že 4 denními dávkami, což je běžný standard u tohoto typu. Také jste jistě vybaven osobním glukometrem a provádíte si pravidelně měření glykémií, minimálně 4x denně, i když bych doporučoval to provádět častěji. Určitě jste měl být svým lékařem a edukační sestrou poučen, jak si sám upravovat dávky inzulínu podle naměřených glykémií a dostal jste také návody, jak držet dietu. Doufám tedy, že tomu tak je.

První období po zjištění diabetu bývá obtížné a trvá tak 2 – 3 měsíce, než se s onemocněním vyrovnáte a zjistíte, že budete moci žít dál skoro stejně tak, jak jste žil dosud, se stejnými zájmy a možnostmi. Jen to budete mít obtížnější než ostatní lidé. Ale život přináší obtíže, a to nejen vám, a potíže se musejí překonávat.

Za normálních okolností byste nyní měl častěji navštěvovat svého lékaře a radit se s edukační sestrou. Zpočátku se potřeba inzulínové léčby mění, protože zpravidla ještě přetrvává vaše vlastní sekrece inzulínu, ale ta se bude postupně snižovat. Někdy se dokonce sekrece inzulínu přechodně po nasazení léčby zlepší, což může vést k častějším hypoglykémiím. Budete se muset to všechno naučit zvládat a budete k tomu potřebovat prostudovat si nějakou literaturu. Měl byste také být se svým lékařem být v kontaktu přes email a telefon. K tomu budou potřebné záznamy vašich glykémií, což lze zaslat elektronicky.

Větší množství ketolátek u pacienta s diabetem se objevuje v moči, když nemá dostatek inzulínu. Je možné, že k udržení nízkých dávek inzulínu jíte velmi málo sacharidů a dáváte si k tomu rovněž málo inzulínu. Na to by mohlo pomoci přidat trochu na dietě a zvýšit trochu dávku bazálního (dlouho působícího) inzulínu. Kdybyste byl již zkušený, zvládl byste to sám, ale pro začátek byste se měl poradit se svým lékařem či edukační sestrou, asi nejlépe telefonicky.

Ketolátky v moči (++ či více na testovacích proužcích) obecně upozorňují na nedostatek inzulínu. Mohou se objevit např. i za situace, kdy vynecháte dávku inzulínu, i když nic nejíte. Vynechat jídlo a současně i rychle působící inzulín zkušený diabetik může, když se mu nechce jíst. Musí si ale určitou hladinu inzulínu zajistit bazálním inzulínem, který působí po celý den. Bez inzulínu člověk být nemůže.

Pokud je vám dobře, samotná pozitivita ketolátek v moči nic moc neznamená, takže z toho nemusíte být nijak neklidný. Po podání inzulínu k určitému množství sacharidů v jídle se to upraví.

V době současné epidemie a nutnosti být většinu času doma vám doporučuji, abyste si problematiku okolo diabetu nastudoval z internetových zdrojů. Bude se vám to moc hodit. Dozvíte se také, že existují různé další pomůcky, jako jsou inzulínové pumpy nebo senzory glykémií v podkoží, a ty život zjednodušují a pomáhají dosahovat dobrých výsledků.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Kristino, pacienti s diabetem 1. typu jsou všichni někde evidovaní, sledovaní a léčení. Jinak by nebylo možné předepisovat inzulín ani další pomůcky, jako jsou zejména proužky pro sledování glykémií.

Já z vašeho emailu tuším, že maminka je asi už starší a není schopna se o sebe dostatečně sama starat. V takové situaci by samozřejmě bylo nejlepší, kdyby žila s dětmi a ty jí v této situaci pomohly. V životě tomu tak bohužel ale často není. Starat se sám o diabetes 1. typu ve vysokém věku, kdy může člověk špatně vidět, špatně slyšet a hůře se pohybuje, bývá obtížné. Někdy se proto vyplatí léčbu pokud možno zjednodušit a lehce slevit ze snahy mít glykémie co nejblíže normální hodnotě, což je jinak velmi žádoucí. Starší lidé žijící sami mohu mít větší riziko hypoglykémií, a ty mohou být nebezpečné.

Kvalifikovanou radu a doporučení by vám však měl dát diabetolog, který se o vaší maminku dlouhodobě stará. Ten by měl spolu s dietní či edukační sestrou vypracovat návrh léčby tak, aby při jeho realizaci mohly pomáhat příbuzné osoby nebo sestry domácí péče. Ty zpravidla zajišťují podávání inzulínu a kontroly glykémií, ale zpravidla to nemohou ze zdravotního pojištění zajistit několikrát denně. Větší stupeň pomoci může být zajištěn z prostředků sociální péče, které pacient může dostávat a použít je k placení dalších již nadstandardních služeb, jako je více denních návštěv či příprava jídel. Organizaci tohoto zajišťuje zpravidla praktický obvodní lékař, který k tomu potřebuje zprávy diabetologa a je v kontaktu se sociálními pracovníky. Je provedeno sociální šetření a organizace nadstandardních služeb v rámci sociální podpory se ujímá sociální pracovník. Konzultaci se sociálním pracovníkem vám již nyní silně doporučuji, vysvětlí vám lépe, jak postupovat. K dalšímu zlepšení péče může pomoci podíl samotného pacienta či jeho příbuzných.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)