Jednorázové úpravy

Jednorázové (okamžité) úpravy:
= bezprostřední reakce na  aktuální (v té chvíli naměřené) glykémie

Dle naměřených hodnot:

1. NÍZKÁ GLYKÉMIE

= glykémie < 4  mmol/l
- postupujeme dle doporučení uvedených v následující kapitole

2. HYPERGLYKÉMIE

-     hyperglykémie by měla trvat co nejkratší dobu
-     cílová hodnota glykémie je individuální (pro každého jiná)
-     dle hodnoty glykémie provádíme úpravu inzulinoterapie
       -  měníme dávky krátce působících prandiálních inzulinů  
       -  jednorázové navýšení by nemělo být o více než 1 - 4 IU
-     pro změnu dávky inzulinu je vhodné znát CITLIVOST NA INZULIN
       -  liší se u jednotlivých pacientů i u konkrétního pacienta v průběhu dne
          (například po podání 1 IU inzulinu poklesne u jednoho člověka glykémie o 3,5 mmol/l u druhého pouze o 2 mmol/l)
      - diabetik by měl znát svou citlivost na inzulin
      - přibližné stanovení je možné podle pravidla 100 (respektive 83) – získáme tak tzv. ISF (faktor citlivosti na inzulin, z anglického Insulin Sensitivity Factor)

Pravidlo 100 (83)

-     vydělíme číslo100 celkovou denní dávkou inzulinu (součtem všech dávek prandiálního a bazálního inzulinu podávaných během 24 h)
-     výsledek odpovídá hodnotě mmol/l, o které sníží 1 IU inzulinu glykémii
-     tato hodnota je pouze orientační a spíše lehce nadhodnocuje doporučenou dávku inzulinu – je třeba při prvním používání postupovat opatrně a dále se řídit vlastní zkušeností
- Podmínkou, aby bylo možné takto správně vypočítat ISF, je mít správnou celkovou dávku inzulínu
-     číslo 100 používáme u velmi rychle působících inzulinových analog, u rychle působících humánních inzulinů je nahrazeno číslem 83

příklad 1. obvyklá inzulinoterapie:  Apidra 10 – 10 – 8 j , Lantus 36 j na noc
100/(10+10+8+36) = 1,56
to znamená: že 1 IU sníží glykémii přibližně o 1,6 mmol/l

příklad 2. obvyklá inzulinoterapie: Actrapid 8 – 6 – 6 j , Insulatard 8 j ve 22 h
83/(8+6+6+8) = 2,96
to znamená: že 1 IU sníží glykémii u tohoto pacienta o přibližně 3 mmol/l
 

A.  Ranní hyperglykémie

B.  Hyperglykémie před jídlem

• dávka inzulinu by měla být zvýšena, když před jídlem naměříme glykémii > 10 mmol/l (u malých dětí > 12 mmol/l )

-  nemusí platit u starších lidí, kdy cílové hodnoty mohou být méně přísné

• při úpravě dávky inzulinu by měla následovat kontrola glykémie za 2 h

- při přetrvávající hyperglykémii je možné další dopíchnutí inzulinu. Při dopichu pozor na sumaci (sčítání) působení obou dávek inzulinu a následný příliš velký pokles glykémie

Příklad úpravy inzulinoterapie:

- diabetik s inzulinoterapií: Apidra 10 – 10 – 8 j , Lantus 36 j ve 22 h
- si naměřil před obědem glykémii 13 mmol/l
- jeho přibližná citlivost na inzulin je 100/(10+10+8+36) = 1,56
- jeho cílová glykémie by byla před jídlem mezi 6 - 8 mmol/l
- glykémii potřebuje proto snížit minimálně o dalších 5 mmol/l (12 – 8 = 5)
- k 10 j, které by si normálně aplikoval k jídlu, přidá 3 j jako korekci (5/1,56 = 3,2)
      = před obědem si píchne 13 j Apidry
- opětovně je nutné zdůraznit, že citlivost na inzulin se u jednotlivých pacientů liší

• ke stanovení korekční dávky inzulinu lze využít bolusový kalkulátor

-  tento software je součásní moderních inzulinových pump, případně jako aplikace do mobilních telefonů
- umí spočítat i prandiální dávku inzulinu při flexibilním inzulinovém režimu (je nutno zadat předpokládané množství sacharidů ve stravě)
-  nevýhodou je, že nedokáže reagovat na nestandartní situace jako je stres, nemoc…

C.   Hyperglykémie před spaním

• vede k celonoční a následné ranní hyperglykémii
• navyšovat bazální inzulin nemá v tuto chvíli smysl pro jeho pomalý nástup
• při glykémii > 14 mmol/l je vhodné dopíchnout rychlý inzulin

-    podáváme malou dávku nejlépe velmi rychle působícího inzulinového analoga (působí rychle a krátkou dobu)
-    citlivost je během první poloviny noci zvýšená, proto volíme nižší korekční dávky
-    je nutná následná kontrola glykémie mezi 24 a 2 h