Ranní hyperglykémie

Ranní hyperglykémie může mít několik zásadně odlišných příčin, na které je potřeba ze stran pacienta i lékaře rozdílně reagovat.

Co dělat při ranní hyperglykémii:

 -  jednorázově navýšit ranní dávku prandiálního inzulinu
 + následující noc  zkontrolovat glykémii  mezi 2-4h

Dělení dle příčin:

1. NOČNÍ HYPOGLYKÉMIE

• ve 2 h v noci glykémie < 4 mmol/l, ráno zjištěna hyperglykémie
• za vznikem stojí kontra-regulační hormony (tj. opačně působící, jdoucí svým účinkem proti účinku inzulínu) uvolňované jako reakce na noční hypoglykémii. Ty mohou vést ke zvýšení hladiny cukru v krvi až na úroveň ranní hyperglykémie

2. VYSTUPŇOVANÝ DAWN FENOMÉN (fenomén úsvitu)

• glykémie ve 22 h je mezi 5 - 8 mmol/l
• ráno je naměřena hyperglykémie – může být až 15 - 20 mmol/l
• vzniká na podkladě zcela fyziologického (přirozeného) děje, kdy se v brzkých ranních hodinách zvyšuje tvorba některých hormonů (např. růstového...), které zvyšují glykémii
• při užívání humánních inzulinů může být tento efekt potencován (podpořen) nedostatečným, účinkem večerního bazálního inzulinu v ranních hodinách

-     u těchto pacientů je řešením převod na bazální inzulinová analoga

Řešení fenoménu úsvitu: 

-     ideální je inzulinová pumpa, která umožní nastavit vyšší bazální dávku inzulinu v ranních hodinách
-     před érou rozšíření inzulínových pump bylo jediným řešením noční dopich rychle působícího inzulínu

4. NÍZKÁ DÁVKA BAZÁLNÍHO INZULINU

• během nočních i ranních měření je zjištěna hyperglykémie
• je nutno navýšit dávku bazálního inzulinu

-  dávky upravujeme až po 2 - 3 dnech podobných hodnot
-  změny provádíme maximálně o 2 - 4 IU, u diabetiků 1. typu může být významné navýšení i o 1 IU