Cukrovka a komplikace

Odpověď

Milá Anno,

diabetes 2. typu sám o sobě nezpůsobuje žádné bolesti, leda by byl opravdu mimořádně špatně léčený a celé tělo bylo „rozhozené“, nebo by se jednalo o nějaký projev pozdních komplikací pří dlouhém trvání diabetu. Mimo to, slinivka břišní se nachází zejména ve střední čáře, případně spíše vpravo a dosti hluboko v těle. Nepředpokládám tedy, že vaše občasné bodání souvisí se slinivkou či s diabetem. Vlevo se nachází slezina, která někdy bolí těsně po zahájení intenzivní zátěže, napři. na začátku běhu, kdy se slezina reflexně smršťuje, aby se z ní uvolnila zásobní krev a tím se podpořil krevní oběh. Také se v této oblasti nachází tenké i tlusté střevo, a to bývá nejčastějším zdrojem takového bodání. Tedy nejčastěji jde o tzv. „zaražené větry“ a není to významné. Pokud by se ale vaše obtíže opakovaly často, tak byste měla být vyšetřena.

Dosti mě také udivuje, že uvádíte diabetes 2. typu ve vašem mladém věku. Máte nadváhu, tak prosím myslete na prevenci a žádný diabetes 2. typu v sobě zbytečně nepěstujte.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Josefe, pokud jste očekával, že vám pošlu podrobnou odpověď, měl jste toho o sobě říci přeci jenom více. Pocit chladných prstů může mít pochopitelně více příčin. Důležité by bylo vědět, zda kromě diabetu se léčíte také pro jiné poruchy, jaké léky užíváte, „v jakém stavu je váš diabetes“ a jak dlouho trvá, zda kouříte, jaký je váš krevní tlak, atd.

Vyšetřit nebo alespoň zběžné prohlédnout dolní končetiny patří k pravidelným úkonům, které má lékař provést při každé návštěvě u pacienta s déle trvajícím diabetem. Je tak možné zachytit různé otlaky, poranění, otok, zvýšenou či sníženou kožní teplotu, vznikající deformity. Pokročilé změny se vždy léčí velmi obtížně.

Na prvním místě mně ve vašem případě napadá nutnost ověřit u vás průchodnost tepen dolních končetin. Lékař se snaží nahmatat puls tepen v podkolenní jamce, na vnitřním kotníku a na nártu. Pokud končetina bolí a je chladná, případně ještě velmi bledá, mělo by se provést okamžité vyšetření ultrazvukem, kde se průchodnost tepen lépe ověří. Pokud by byl průtok malý, případně by nebyl tímto způsobem měřitelný, lékař by uvažoval o provedení arteriografie, tj. vyšetření rentgenem po podání kontrastní látky do tepny. Výrazné zúžení tepny se dá přitom rovnou ošetřit, např. roztáhnutím tepny ve zúženém místě pomocí balonku či „trubiček“ zavedených do tepny po vodiči.

Pokud se jedná o spíše náhle vzniklou poruchu, málokdy jsou změny teploty na noze oboustranné a lékař se opírá o porovnání s druhou končetinou. Velký rozdíl je rovněž důvodem k okamžitému podrobnějšímu vyšetření. Z vašeho popisů usuzují, že máte potíže na obou stranách. To činí podezření na náhlý uzávěr či částečný uzávěr méně pravděpodobné. I tak si to ale zaslouží včasné vyšetření lékařem. Do té doby byste měl mít nohy v teple (ale nepopálit si je, pokud máte špatnou citlivost!!) a nosit přes měkké ponožky pohodlnou obuv, abyste si nezpůsobil odřeninu či defekt na noze. Špatně prokrvená noha se totiž snáze poraní a hojení bývá problematické.

Doporučuji vám tedy co nejdříve (zítra) navštívit vašeho lékaře a nohy ukázat. Pokud by se mezitím porucha zhoršila, navštivte lékaře ihned. Pokud nepůjde o poruchu průchodnosti tepen, vše ostatní se může pak řešit již pomaleji a v klidu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Jano, pokud bych věřil, že máte smysl pro humor, tak bych se přiznal, že mi váš dotaz vyvolal úsměv na tváři. Mám sto chutí odpovědět, jak krásná vidina je mít před sebou přinejmenším 8 let. Kdo to při dnešní mezinárodní situaci, klimatické krizi a četnosti padajících střešních tašek může říci? Takto odpovědět si však neodvažuji, a tak si to prosím škrtněte. Jenom mi hloubá v duši, kde jste tu pitomost s 8 lety života nalezla?

Diabetická polyneuropatie je totiž v podstatě nejčastější komplikací diabetu. Nervové buňky a jejich vlákna jsou totiž citlivé vůči dlouhodobě zvýšeným hodnotám glykémie. Zvýšená glykémie zhoršuje jejich funkci, vede k poruše jejich ochranných obalů a může vést k jejich zániku.  Velmi záleží na délce trvání diabetu, ale ještě mnohem více na stupni vyrovnání diabetu. Nervových vláken a nervových buněk však máme v těle velmi mnoho. Dokáží se různě v těle zastupovat, takže mírnější poruchy se často nijak neprojevují a žádné skutečné riziko nepředstavují. Navíc, poruchy přičítané diabetické polyneuropatii, jsou často jen funkční (bez závažného postižení nervů) a zlepšují se při dlouhodobě dobrém vyrovnání diabetu.

Pokud se tedy velmi pečlivě zaměříme na diagnostiku diabetické polyneuropatie, u většiny pacientů s nemocí trvající déle než 15 let nějaké změny nalezneme. Může jít např. o zpomalené vedení nervových reakcí vyšetřované pomocí elektromyografie, alespoň v některých nervech (a když jich vyšetříme více, tak možnost nějakého patologického nálezu je o to vyšší). Diabetická autonomní neuropatie se vyšetřuje velmi obtížně a v podstatě jediné testy, které jsou běžně k dispozici, je měření pravidelnosti srdeční akce pomocí elektrokardiografie. Za normálních okolností je srdeční akce i v klidu mírně nepravidelná v závislosti na dýchání nebo na nějakých úkonech, jako je např. zatnutí pěsti či nafukování balonku. Tato přirozená nepravidelnost je při autonomní neuropatii snížená (srdeční akce je více pravidelná).

Reálně projevy diabetické polyneuropatie jsou zejména různé druhy bolestí a brnění v dolních končetinách (prstů, plosky) a poruchy citlivosti na nohách. Potíže mohou být samozřejmě i vážnější, jako třeba poruchy hybnosti, slabost, sklon ke křečím a mnoho dalších variant. Často se ale obtíže zlepší po zavedení dobrého vyrovnání diabetu a pravidelného cvičení. Autonomní neuropatie pak může působit poruchy zažívání, průjmy, poruchy močení a mnoho jiných problémů. Zjistit, že to je ale skutečně způsobeno autonomní neuropatií, není lehké. Rozvinutá diabetická neuropatie může být velmi nepříjemná, ale ohrožení života zpravidla nepředstavuje. Spíš hodně souvisí se špatným vyrovnáním diabetu, a to opravdu s délkou života může souviset.

Pokud nemáte současně nějaké zcela jiné onemocnění než diabetes, tak si odvažuji vám slíbit, že když:

1. Budete mít velmi dobře vyrovnaný diabetes (glykovaný hemoglobin pod 57 mmol/l, ale mnohem raději pod 53 mmol/l
2. Budete si kontrolovat krevní tlak a budete se snažit jej mít v rozmezí 110/70 – 130/90
3. Budete mít díky správné dietě a případně hypolipidemické léčbě hodnoty krevních tuků v doporučeném rozmezí
4. Budete o sebe fyzicky pečovat a alespoň trochu, zato pravidelně, cvičit
5. Vyhnete se padajícím střešním taškám

tak vás čeká přinejmenším dalších 30, ale spíše 40 či více let života, a to i kdybyste měla skutečné projevy diabetické polyneuropatie včetně té autonomní. Moc vám přeju, aby vám těch nastávajících 40 let stálo za to, protože nikdo nevíme, jaké potíže se nám osud chystá postavit do cesty, dokonce ani to, jaké životní obtíže si způsobíme sami.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Adame, vaše dcera má diabetes zjištěný poměrně krátkou dobu. Je docela normální, že za ten poměrně krátký čas jste se jej ještě nenaučili plně zvládat. U tohoto typu diabetu, kdy pacient postupně úplně ztrácí schopnost produkovat inzulín, musíte všechny ty úkoly, které přirozené beta buňky pankreatu vykonávají automaticky, řešit "hlavou". Vycházíte při tom z aktuální glykémie, zjištění, zda glykémie zrovna stoupá, je stabilní či klesá, a také z toho, co se právě chystá jíst a co se chystá dělat. A podle toho musíte zvolit správnou dávku inzulínu. K tomu všemu u takto krátce trvajícího diabetu může ještě vlastní sekrece trochu přetrvávat a někdy fungovat více, jindy méně.

Pokud tedy glykémie kolísá mezi 5 a 13 mmol/l, tak bych vás zatím spíš pochválil. Někdy to opravdu není jednoduché. Naštěstí se to postupem času vaše dcera naučí řídit sama a získá pro to cit. Důležité je, aby měla dostatečnou snahu a vy ani ona se to od začátku nenaučili flákat, protože potom se disciplína už učí mnohem hůř. Další dobrou zprávou je, že se rychle vyvíjejí technické pomůcky, takže vaše dcera bude používat kontinuální senzor hladiny glukózy, tedy pokud jej již nemá. Je to věc moc užitečná a umožní vám sledovat vývoj koncentrace glukózy v podkoží, takže budete moci pokles či vzestup včas předvídat.

Doktorka má pravdu, že sám inzulín za to kolísání glykémie "nemůže". On dělá svou práci, ale když ho dáte málo nebo příliš mnoho, tak prostě glykémii snižuje více nebo méně. A k tomu se musíte trefit do správného množství jídla, tedy zejména sacharidů.

Pokud tedy glykémie po jídle příliš stoupá, je potřeba dávku inzulínu před jídlem trochu zvýšit, nebo snížit množství sacharidů. Ale i tak trefit se do správné glykémie se vždy nepodaří a zatím se nic neděje. Mírná hypoglykémie tak moc sice nevadí, ale je nepříjemná. Když potom dítě kvůli hypoglykémii něco sní navíc, tak zase za chvíli je z toho hyperglykémie, a to se může opakovat. Proto je dobré hypoglykémiím předcházet, a to nejlépe pečlivým sledováním, dnes většinou s pomocí senzorů. Preventivně to pak můžete řešit snížením dávky inzulínu nebo zvýšením jídla, ale trefit se vždy do správného rozmezí se vám stejně vždycky nepodaří. Neměli byste z toho být zbytečně příliš nervózní, ale měli byste se to postupně učit, zlepšení se dostaví. A k dispozici jsou dnes také inzulínové pumpy, které spolupracují se senzory, takže dovedou samy částečně inzulín přidávat či ubírat, i když regulovat glykémii samostatně zatím nedokáží. Lékař by vás také měl naučit správně odhadovat množství potřebného inzulínu. Měli byste vědět, o kolik přibližně snižuje jedna jednotka inzulínu glykémii bez jídla a také kolik inzulínu dítě potřebuje na každých 10 g sacharidů v dietě. Potřebujete postupně nastudovat složení různých potravin a naučit se s tím pracovat. Časem to zvládne vaše dcera a nezabere jí to mnoho času. Vy i ona nyní potřebujete správnou edukaci od lékaře či od sestry. A také si o tom můžete něco přečíst.

Lépe vám poradit nemohu. Měli byste zachovat klid, léčbu neukvapovat v rychlých řešeních a raději dávky inzulínu měnit postupně po menších krocích. Potřeba inzulínu se u dítěte bude určitě měnit a navíc může zpočátku dost kolísat. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Aleno, nejprve o tom, čemu se říká hypoglykémie:

Podle české i mezinárodní klasifikace rozeznáváme 3 stupně hypoglykémie:

1. Hodnota glykémie 3,8 mmol/l – 3 mmol/l. Jedná se o více méně laboratorní definici, protože mnoho lidí při hodnotě 3,4 – 3,8 mmol/l nemá žádné příznaky. Protože ale zejména při léčbě léky snižujícími glykémii může vážnější hypoglykémie snadno vzniknout při dalším poklesu, je nutno tyto hodnoty respektovat a snažit se jim vyhýbat.
2. Glykémie pod 3 mmol/l: to už většina lidí má příznaky hypoglykémie
3. Závažná příhoda charakterizovaná poruchou duševních funkcí, která vyžaduje léčbu a pomoc spojená s nízkou hodnotou glykémie. Zde není hodnota glykémie uvedena v definici, ale protože poruch vědomí může být celá řada, zpravidla se k potvrzení požaduje hodnota nižší než 3,9 mmol/l. Glykémie ovšem často nemusí být vůbec měřena, a tak u osob s diabetem, u kterých výskyt hypoglykémie připadá v úvahu, je nutné i v tomto případě brát hypoglykémii v úvahu.

Kromě toho, řada lidí, kteří často mívají zvýšené hodnoty glykémie, si stěžuje na pocit hypoglykémie i v případech, kdy jim hodnoty klesají z jejich obvyklých vysokých hodnot směrem k normálním hodnotám, ale zdaleka se nejedná o hodnoty pod 3,9 mmol/l. Někteří odborníci se domnívají, že skutečně mohou mít i při hodnotě třeba 5,5 mmol/l příznaky hypoglykémie, protože jsou „nastaveni“ na vysoké hodnoty. Já osobně o tom dost pochybuji, protože důvodů, proč se necítit dobře existuje u špatně vyrovnaného diabetu řada. Dosahovat hodnot blízkých normě je obtížné, a tak se důvod, proč o to usilovat méně usilovně, hodí.

Hypoglykémie u pacientů s diabetem vznikají tehdy, jestliže je v krvi nepřiměřeně mnoho inzulínu, ať již vlastního, nebo podávaného injekčně. U inzulínem léčených pacientů se to stává poměrně často, zejména při diabetu 1. typu. Pacienti s diabetem 2. typu mají většinou sníženou citlivost vůči inzulínu a často mají produkci inzulínu dokonce zvýšenou. Hypoglykémie ale nemívají, protože jsou prostě k inzulínu málo citliví..

Existují však léky, které produkci inzulínu stimulují. Na prvním místě jsou to tzv. deriváty sulfonylmočoviny (v dnešní době glipizid, glimepirid), dále tzv. glinidy (repaglinid, nateglinid). Metformin do této skupiny rozhodně nepatří.

Metformin funguje tak, že zlepšuje citlivost tkání vůči inzulínu a snižuje vlastní produkci glukózy v některých orgánech. Proto metformin hypoglykémii zpravidla nepůsobí. Může k ní ale případně přispívat, pokud pacient např. užívá injekční inzulín nebo již zmíněné deriváty sulfonylmočoviny.

Jako v jiných odpovědích na zapeklité otázky znovu uvádím, že v medicíně se můžeme setkat s lecčím i velmi málo pravděpodobným, neboli, když Pámbů dopustí, i motyka spustí. Ale obecně metformin hypoglykémie nepůsobí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Vážený pane Miloši, přeji dobrý večer,

užívání metforminu nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku, naopak díky příznivému vlivu na tělesnou hmotnost, obvod pasu a zlepšení hladiny krevního cukru může způsobit mírné snížení krevního tlaku. Příčina Vašich potíží tak spíše bude mít jiný původ. Mohlo by se jednat o zvýšený příjem soli. Setkal jsem se také s užíváním lékořice, které způsobilo vzestup krevního tlaku. Nejčastěji je však důvodem užívání analgetik jako je ibuprofen nebo paracetamol, které mohou zvýšit krevní tlak, zejména u pacientů, kteří se léčí pro hypertenzi. Nekdy zvýšení krevního tlaku nemusí mít žádnou zjevnou příčinu. Bylo by tedy vhodné poslat seznam všech užívaných léků a doplňků stravy, aby bylo možné odpovědět na Vaší otázku.

S přátelským pozdravem

(odpovídá PharmDr. Josef Suchopár, DrugAgency, a.s., Klokotská 833/1a, 142 00 Praha 4 Libuš)

Odpověď

Milá Marie, je mi líto, že jste si nedala trochu víc práce s kladením svého dotazu. Nenapsala jste vůbec, jak jste na tom s cukrovou a zda na ni berete nějaké léky. Uvádíte také nějaké číslo, ale není vůbec jasné, co jste tím myslela. Očekával bych např., že uvedete svoje hladiny cholesterolu. To ovšem předpokládá, že napíšete správně číslo, je-li potřeba tak desetinnou čárku, samozřejmě jednotky měření a především název laboratorní veličino o kterou se jedná.

Takto musím postupovat čistě intuitivně. Usuzuji tedy takto:

Vaše hodnota tzv. LDL-cholesterolu je 3, 34 mmol/l.

Měla byste ovšem ještě napsat, jakou hodnotu máte celkového cholesterolu a tzv. HDL-cholesterolu a dále tzv. triacylglycerolů. Ještě bych také potřeboval vědět, zda jste při měření těchto hodnot již užívala nějaké léky na léčbu zvýšených hodnot cholesterolu či nikoliv.

Pokud tedy mám pravdu a váš údaj se týká tzv. LDL-cholesterolu (čemuž se někdy lidově říká „zlý cholesterol“ tak:

• Naměřená hodnota je téměř v normě, nebo jen lehce zvýšená (doporučené hranice normy se stále posouvají k nižším hodnotám).
• Pokud již užíváte nějaký lék snižující hladinu cholesterolu, doporučuji v léčbě pokračovat. Po vysazení by totiž hladina jistě znovu stoupla.
• Neužíváte-li dosud žádný lék snižující hladinu cholesterolu, navrhují, abyste nejprve nastudovala pravidla tzv. nízkotučné diety, která zejména má obsahovat co nejméně živočišných tuků. Máte výraznou nadváhu, která kromě diabetu představuje spolu s vysokou hladinou cholesterolu rizikový faktor pro aterosklerózu. Po jednom či dvou měsících diety  by stálo za to vyšetření opakovat. Nedojde-li ke snížení hladiny cholesterolu, nějaký lék byste pravděpodobně měla užívat
• Léčba léky snižujícími hladinu cholesterolu je při správném kontrolování bezpečná. Přitom bylo dostatečně prokázáno, že hladina cholesterolu výrazně souvisí s výskytem aterosklerózy. U pacientů s diabetem, zejména 2. typu, se proto doporučuje dosahovat doporučených hodnot LDL-cholesterolu, které jsou nyní přísné (pod 3 mmol/l, ale zpravidla se doporučují i hodnoty nižší). Bylo dostatečně prokázáno, že tyto léky snižují výskyt aterosklerotických komplikací (srdce, mozek, končetiny) a prodlužují i život.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Kristýno,

příčin sníženého zájmu o sex je celá řada. Samozřejmě se na tom podílí celkový zdravotní stav a věk, to je pochopitelné. Váš přítel je ale celkem ještě mladý a jak uvádíte, má diabetes známý 2 roky. Nevím ale, o jaký typ se u něho jedná. Je pravděpodobně léčen 4 dávkami inzulínu a nebere žádná perorální antidialektika, z čehož usuzuji, že jde spíše o diabetes 1. typu. Také vůbec neuvádíte, jak dobře či špatně je jeho diabetes vyrovnaný.

Je také nutné rozlišovat pojmy "zájem o sex" a "obtíže, při provádění sexuálního styku", tedy u muže nejčastěji problémy s erekcí.

Snížený zájem je celkem normální pro osoby v pokročilém věku nebo osoby výrazně nemocné. Sám diabetes ale zájem většinou nesnižuje. Potíže s erekcí či dokončením sexuálního aktu mohou nastat při přechodném zhoršení zdravotního stavu, tedy např. v době, kdy diabetes ještě není správně léčen a organismus celkově není v pořádku. To by se ale mělo upravit po zahájení správné léčby, i když následně velmi záleží na tom, jak se pacient sám o sebe stará, sleduje glykémie a umí správně volit dávky potravin a inzulínu.

Během let trvání diabetu, většinou po mnoha letech, může se vyvinou tzv. diabetická polyneuropatie, která postihuje nejrůznější orgány v lidském těle, tedy také jinak velmi citlivou urogenitální soustavu. Kromě toho, někdy mohou být postiženy i pánevní cévy, které zásobují pohlavní orgány, a i to se může podílet. To je ale méně častý případ, respektive často hraje menší roli. Polyneuropatie samozřejmě vzniká dříve a je horší u osob se špatně vyrovnaným diabetem.

Konečně, během stárnutí se snižuje sekrece pohlavních hormonů (u mužů testosteronu), což je celkem normální proces, ale může to mít vliv na sexuální apetenci. U některých osob k tomu může docházet dříve a částečně k tomu přispívá i dlouho trvající diabetes.

Pokud není celkový zdravotní stav vašeho přítele nějak výrazně narušen a diabetes je alespoň "uspokojivě" vyrovnaný, tak si myslím, že opravdu mohou být ve hře faktory psychologické. Může třeba jít o to, že si v něčem úplně nerozumíte, nebo má váš přítel z něčeho obavy, případně se přímo bojí, že bude při sexuálním aktu neúspěšný, a tak se mu raději vyhýbá. Pokud by ale o sex měl zájem, měli byste o tom spolu mluvit. Vy byste mu sama mohla v mnohém vyjít vstříc, nějak mu pomoci a dodat mu sebedůvěru. Pomoci by mohly i léky, které jsou nyní dostupné a zlepšují erekci, případně nějaké pomůcky.

Já zejména doporučuji, abyste se o tom spolu dohodli. Pokud bude přítel souhlasit, bylo by nejlepší, kdyby se objednal do sexuální poradny (třeba i s vámi, pokud byste to dokázali). S sebou by ale měl mít výsledky vyšetření od svého diabetologa nebo internisty, který by popsal jeho zdravotní stav a kvalitu vyrovnání diabetu, aby sexuolog mohl vyloučit poruchu v této oblasti.

Sexuolog by posoudil, do jaké míry se na problému podílejí faktory psychologické nebo jiné a dovedl by poradit a pomoci. Mohl by také vyšetřit hladinu testosteronu a v případě potřeby doporučit jeho podávání v léčebném přípravku. Kromě běžných léků typu viagra ale by mohl postupně navrhnout i jinou léčbu, která je dnes dostupná.

Když se ale s přítelem nedokážete o tom dohodnout, tak to bude trochu problém. Mohla byste sama vyzkoušet svoji vstřícnost a pochopení, ale pokud by to nešlo a dál nefungovalo, tak byste se musela rozhodnout, jak to budete dál snášet.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Michaelo, zcela nejpravděpodobnější je prosté vysvětlení, že váš syn hodně pije ve večerních hodinách a potom v noci musí chodit čůrat. Zda náhodou nemá během noci vysoké glykémie by ukázalo měření kontinuálním senzorem (který pokud nemá, tak by jej časem měl mít) nebo jen prosté vyšetření ranní moči na přítomnost cukru.

Velké močení se ale vyskytuje až při glykémiích hodně zvýšených, rozhodně nad 10, ale spíše nad 15 mmol/l.

Samozřejmě existují i jiné příčiny, jako např. močová infekce. Já si ale myslím, že pokud ho to příliš neobtěžuje, ať s tím nedělá nic, či případně omezí pití po 7 hodině večer.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

na tuto otázku musím odpovědět obecně. Důležitá je dobrá kompenzace diabetu. Záleží na délce trvání diabetu, na typu diabetu, na kompenzaci diabetu před rokem, nebo před 2 lety, na dodržování dietního a léčebného režimu a celé řadě dalších rizikových faktorů. Přesněji Vám odpoví Váš diabetolog/praktický lékař, který dokáže posoudit jak „dobře“ jste kompenzován. Optimální je vycházet z hodnot získaných ze sensoru nebo inzulínové pumpy.
Rozvoj diabetické retinopatie, která v krajních případech může vyústit ve slepotu, trvá několik let. Důležité jsou oční preventivní prohlídky s cílem zachytit již časná stádia diabetické retinopatie a při přechodu do pokročilých stádií, zahájit včasnou léčbu.
Poznámka redakce: další informace naleznete v podobném dotazu, na který jsme již odpovídali viz https://www.cukrovka.cz/poradna/diabeticka-retinopatie
 

(odpovídá MUDr. Marie Česká Burdová, Oční klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol)