Cukrovka a životospráva

Odpověď

Milý Eduarde, jeden můj synovec, když mu byly asi 4 roky, jako je nyní mému vnukovi Edovi, se kdysi přitulil k babičce a povídal: „Babičko, povídej mi o medu“. Na to jsem si vzpomněl, když jsem uviděl váš dotaz. Já se pokusím něco povědět vám, ale nebude to o včeličkách, plástvích ani žihadlech.

Med obsahuje hroznový cukr (glukózu), ovocný cukr (fruktózu) a řepný cukr (sacharózu). Tyto cukry dohromady představují asi 80% hmotnosti medu. V jedné lehce navršené čajové lžičce je asi 10 g medu (jak jsem dnes kvůli vám vyzkoušel), tedy celkem asi 8 g sacharidů. Pro srovnání, jeden běžný rohlík obsahuje asi 20 g - 30 g sacharidů, které se v těle přemění na glukózu.

Pro pacienty s diabetem 2. typu zejména platí, že by neměli být obézní, to znamená, že by neměli jíst příliš kalorickou stravu a měli by se pohybovat. Podle tělesné výšky, věku a tělesné námahy by měli mít v dietě asi 150 – 220 g sacharidů, při nadváze je rozhodně to nižší číslo lepší. Je výhodnější, když se sacharidy požívají ve formě složených cukrů, jak je tomu třeba v chlebu či bramborách, protože z nich se cukr dostává ze střeva pomaleji a nepůsobí rychlý vzestup, jak by tomu bylo, kdybychom se např. živili medem.

V dietě ale platí zásada, že různé druhy potravin se mohou vzájemně nahrazovat, takže se doporučuje jíst jen určité množství sacharidů, ať již ve formě chleba, rýže, brambor či ovoce. Z tohoto hlediska je tedy klidně možné, že část doporučených sacharidů např. ve chlebě nahradíte lžící medu, jenom  toho chleba má být o trošku méně, protože zbytek sacharidů dodá ten med. Jestli si tedy pro chuď dáte lžičku medu a současně asi o 15 g  méně chleba, než byste jinak plánoval, vyjde to skoro nastejno. Je to tedy rozhodně menší prohřešek, než kdybyste jen tak pro nic za nic z hladu snědl dvojnásobné množství suchého chleba.

No a s pivem je to dost podobné. Půl litru plzeňské dvanáctky obsahuje asi 24 g sacharidů, tedy podobně jako jeden rohlík. Optimální dávku piva si neodvažuji navrhnout, protože optimálně byste asi neměl pivo pít. Ale abyste se cítil optimálně, tak ho asi občas pít potřebujete, takže vám ho zakazovat není rozumné, abyste ho nepil jen tajně a s pocitem viny. Jenom není dobré s ním završovat náročný oběd, ale naopak, je potřeba zase jinde sacharidy ubrat, např. nejíst knedlíky, nebo jen jeden a dát si jedno malé, případně velké pivo. U štíhlého pacienta s diabetem 1. typu bych jen doporučil: podejte si o něco větší dávku inzulinu, abyste pokryl těch 24 g sacharidů navíc. Podobně je to se zákusky: nedáte-li jinak, můžete je občas mít. Ale ne na závěr hlavního jídla ale „místo“ hlavního jídla.

Někdy je k dostání tzv. „diapivo“. To se vyznačuje tím, že na rozdíl od běžného piva v něm jsou skoro všechny cukry vykvašeny na alkohol. Cukry tedy téměř neobsahuje, ale pozor: je vněm zase více alkoholu a rychleji stoupá do hlavy.

Suché víno a většina tvrdých alkoholických nápojů sacharidy neobsahují a při požití 200 ml vína nebo jednoho či dvou panáků glykémii nezvyšují. Je na vás a na vaší disciplíně, jak se k tomu postavíte, stejně jako u všech ostatních lidí. Jenom když trochu přeberete, můžete ztratit zábrany i vůči jídlu a to pak jíte sacharidy nesacharidy.

Stručná informace týkající se alkoholu je také v naší ENCYKLOPEDII, poněkud větší výklad naleznete v článku Pít či nepít... alkohol.

Jinak k Vaší naměřené glykémii na testu oGTT jsou odpovědi v rubrice DIAGNOSTIKA

Na závěr ještě jednu poučku: Diabetická dieta je v podstatě taková zdravá dieta, která je vhodná pro všechny, kteří chtějí žít zdravě. Skoro nic není úplně zakázané, jen se to má požívat s mírou. Zatímco zdravý člověk špatnou dietu nebo přejídání alespoň po určitou dobu zvládne, diabetikovi to škodí hned a je to více nápadné, protože mu stoupá gykémie.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Milo, dostávám hodně dotazů ohledně vhodné diety a někdy je to velmi komplikované. Ve vašem případě si ale myslím, že to nebude tak složité. Jenom úvodem musím říci, že nevím, co znamenají pojmy „slabší ledviny“, „trochu vyšší cholesterol“ a „potíže s krvetvorbou“.

Na základě Vašich slov si představuji, že máte určitou nadváhu, pro což svědčí i hodnota Vašeho BMI, cholesterol kolem 6 mmol/l, funkci ledvin výrazně nesníženou a možná méně červených krvinek, ale nikoliv vážnou chudokrevnost.

Moje doporučení tedy je, abyste jedla normální stravu a dbala zejména na to, aby nebyla zbytečně kalorická a obsahovala co nejméně živočišných tuků. Dovolím sei podkázat na část našeho webu Životospráva, který se ještě rodí.

Znejte hladinu svého krevního cukru a provádějte samostatné měření. Podle výsledků si odhadujte množství sacharidů v dietě a tomu odpovídající dávky inzulínu.

Protože máte nadváhu, vezměte si jako vzor např. velmi mírně redukční dietu s 1 700 kcal (7 400 kj), obsahující asi 220 g sacharidů, 60 g tuků a 75 g. bílkovin. Mohl bych vám pochopitelně doporučit radikálnější přístup, ale nevím, zda jste odhodlaná k redukční dietě, a tak si myslím, že pro začátek by toto mohlo vyhovovat. Návrh této diety by vám mohla poskytnout dietní sestra v diabetologické ambulanci, ale můžete ji také najít v mnoha příručkách. Samozřejmě ji můžete podle své chuti obměňovat, jen byste ji neměla překračovat.

Jezte 3x denně z talíře, nic neuždibujte, a snažte se také pohybovat. Doporučuji vám strávit týdně asi 150 min. pohybem, a to takovým, který bude pro vás natolik náročný, že vás při něm přejde chuť si povídat, abyste se příliš nezadýchala. Tedy středně náročný pohyb, např. rychlá chůze alespoň 6 km/hod. či něco, co vás baví, viz naše rubrika Pohyb s dalšími odkazy.

Do jídelníčku zařaďte zeleninu, mohla byste také mít denně jeden multivitamin, kterým bude zajištěn obsah železa, vápníku, vitaminů C, B a D a dalších. Uvádíte také alergii, pochopitelně nevím, na co. Pokud se jedná o potravinu, tak takovou vyškrtněte ze svého jídelníčku.

(v zastoupení odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Petře, souhlasím, že získávat informace o složení potravin přímo v prodejně je velmi obtížné až nemožné. K přečtení údajů na balení nestačí ani lupa v domácím prostředí, natož při nakupování. Dovolím si dát vám několik rad, jak postupovat:

1. Ještě doma před nákupem si rozmyslete, co vlastně chcete koupit a jaké požadavky to má splňovat. Pokud chcete umělé sladidlo, které neobsahuje žádný cukr, vyberte si nejprve některé, které by vám vyhovovalo. Můžete na to použít třeba příspěvek v našem webu v rubrice Náhradní sladidla. Rozmyslete si, zda to má být tekuté, sypké či v tabletách a zda se to má hodit třeba i k pečení. Takový výrobek potom kupte. V supermarketu, v lékárně či v obchodě s dietními potravinami, kde vám lépe poradí.
2. Pro diabetika nejsou žádné potraviny naprosto zakázané. Některé jsou ale málo vhodné, protože obsahují příliš mnoho cukru a zbytečně zvyšují glykémii. Jedná se třeba o med, sladké ovoce, sladké marmelády apod. Jejich náhražky pro diabetiky většinou obsahují také velké množství sacharidů, ty se jen pomaleji uvolňují. Já je osobně nedoporučuji, protože přidaná sladidla často působí nadýmání či průjem (mluvím o sladidlech, která mají podobný objem jako cukr, protože jejich přítomnost je v potravině nutná pro udržení správné konzistence). Já je osobně nedoporučuji. Nezhubnete po nich a také budou zvyšovat glykémii. Dejte si raději výjimečně jeden normální dortík, odhadněte si jeho obsah sacharidů a dejte si ho třeba místo přílohy.
3. Pokud chcete nějakou sladkost, třeba sušenky bez přidaného řepného cukru, rozmyslete si, kolik sacharidů by jedna porce měla obsahovat. I když se jedná o tzv. „dia“ výrobek, rozhodně to neznamená, že neobsahuje sacharidy. Mouka, škrob, ovoce, to vše obsahuje sacharidy stejně jako obdobné výrobky pro nediabetiky. Výrobek je pouze přislazen něčím jiným než řepným cukrem a o to méně bude obsahovat sacharidů. Je-li ke slazení použit sorbit nebo fruktóza (ovocný cukr), tak tyto látky se stejně nakonec v těle změní na krevní cukr a je nutné s nimi počítat. Obecně takové laskominy příliš nedoporučuji, protože stejně obsahují sacharidy a rozdíl od normálních zákusků či dortíků není velký. Když už na něco takového máte chuť, vezměte běžný výrobek, zjistěte si obsah sacharidů, započítejte si to do jídelníčku a snězte jen malou dávku. Bude to asi chuťově lepší a budete přesně vědět, co jíte. Jen na obsažené sacharidy nesmíte zapomenout: nemůžete si je přidat k běžnému obědu, ale musíte je vyměnit třeba za brambory, rýži, chléb apod., které naopak uberete. A máte-li diabetes 2. typu, tak bych se spíše obával obsahu tuků než sacharidů.
4. V obchodech najdete také diapivo. Normální pivo obsahuje poměrně hodně sacharidů a diabetik s tím musí počítat. Diapivo se při výrobě nechá déle kvasit, takže zbytkové sacharidy z ječmene se dále zkvasí na alkohol. Obsah sacharidů je potom velmi nízký. Ale pozor, takové pivo zase obsahuje více alkoholu! Ten je nejen také kalorický, ale je-li užíván pravidelně, tak je samozřejmě nezdravý, stejně jako u ostatních alkoholických nápojů.
5. Obsah sacharidů v různých výrobcích můžete najít na internetu. Existuje také aplikace pro chytré telefony, např. „Fér potravina“.  Pokud ji v telefonu máte, můžete si pomocí fotoaparátu naskenovat čarový kód. Telefon je potravinu rozpozná a dá vám přehled o složení výrobku. Stejným způsobem funguje také aplikace „Kalorické tabulky“. V prodejně přímo naskenujete čarový kód výrobku a dozvíte se jeho složení v čitelné podobě, mnohem lépe než z obalu.

Nakonec se znovu vracím ke svému hlavnímu doporučení: Při diabetu můžete jíst vlastně všechno. Jde jenom o to kolik a kdy. Pacient s diabetem 1. typu odhadne, kolik inzulínu si musí podat navíc. Pacient s diabetem 2. typu by se měl obávat hlavně nadváhy a neměl by proto jíst sladké a tučné laskominy. Když to ale udělá výjimečně, ať si raději vezme něco, co mu opravdu chutná a míst toho ať ubere něco jiného ve svém jídelníčku.

Většina takzvaných „diapotravin“ stejně obsahuje sacharidy i tuky a není možné je konzumovat bezstarostně.

A ještě něco: Svou povahou se bezlepková dieta zásadně liší diety diabetické. Osoby s nesnášenlivostí lepku v potravinách většinou nemohou pozřít ani minimální množství lepku, protože i velmi malé množství u nich vyvolává závažné potíže. Lepek je jedna z významných složek mouky, a ta se dnes přidává skoro do všech potravin. Je proto velmi těžké vyhledávat zaručeně bezlepkové potraviny, které si proto opravdu zaslouží být výrazně označeny.

Odpověď

Milá Petro, v prvé řadě je Coca Cola, stejně jako všechny vysoce slazené nápoje, zcela nevhodná pro pacienty s diabetem. Může se hodit k zažehnání hypoglykémie v množství 100 – 200 ml., případně ji lze zcela výjimečně použít jako nouzovou náhradu stravy u pacientů léčených inzulínem, kteří přechodně např. z důvodů těžké nevolnosti, nejsou schopni přijímat jinou stravu.  Pak je třeba ji ale užívat po velmi malých dávkách, poradit se s lékařem, kontrolovat si glykémie a co nejdříve přejít na dietní stravu.

Colu light naopak považuji za vhodný občasný doplněk, který může diabetikovi zpestřit hlavní jídlo nebo zažehnat žízeň. Obsahuje ale řadu látek, které ostatně jako všechno, mohou být ve větším množství zdravotně škodlivé. Jedná se nejen o několik umělých sladidel, ale také o kyselinu fosforečnou a kyselinu citronovou a kofein. Všechny tyto látky je možné považovat za bezpečné, ale i tady platí: všeho s mírou. Častější pití Coca Coly může vést k návyku, a to jednak na kofein, který má stimulační účinek, ale také na samotnou chuť, která pak člověka nutí ji pít nejen jako zpestření a osvěžení, ale jako náhradu normálních tekutin, zejména běžné vody.

Větší obsah kyseliny fosforečné může narušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem v organismu a způsobit nedostatek vápníku a případně i hořčíku. Nedostatek vápníku a hořčíku může vyvolat větší svalovou dřáždivost a únavu, a vést také k úbytku kostní hmoty.

Nepodařilo se mi najít studie, které by bezpečnost nebo naopak škodlivost Coca Coly prokazovaly či vyvracely. Kromě pozitivní reklamy lze ale najít hodně záporných hodnocení, která se ale neopírají o skutečná měření. Podle zdravého rozumu lze pacientovi s diabetem doporučit (když mu to chutná) 1 – 2 lahve Coca Coly light po 0,33 litru denně, maximálně 3, ale to již nikoliv denně. V úvahu je nutné ale vzít i jiné nápoje, které mají podobné složení. Hlavním denním nápojem by ale v každém případě měla být voda, případně čaj a neslazené doma připravené limonády s velmi nízkým obsahem cukru (silně ředěný pomerančový džus, jen pro dobrou chuť). Nevhodné je také pivo, které obsahuje kromě alkoholu také poměrně velké množství sacharidů. Toto množství je pochopitelně nutné započítat do doporučeného denního množství sacharidů.

Odpověď

Milý pane Františku, regulace krevního cukru a zvláště porušená regulace pří diabetu, jsou velmi složité procesy, na kterých se podílí nejen sekrece či podávání inzulínu, ale také produkce řady dalších hormonů a látek, které se v těle tvoří. Nelze tedy počítat s tím, že určitá fyzická zátěž či snědení určitého jídla vyvolá vždy stejný efekt. Ani u zdravých osob tomu tak není, jen se většinou neměří, takže se o tom neví.

Kromě toho glukometry ani přístroje v nemocnicích nejsou absolutně přesné přístroje a občas díky náhodným jevům (třeba délka skladování vzorku před vyšetřením) nemusejí vždy ukazovat úplně přesné výsledky.

Důležité je, že nemají významné odchylky, a ty u osobních glukometrů nemají při normálních hodnotách krevního cukru překročit asi 1 – 1,2  mmol/mol nahoru či dolů. Lze si pro jejich kontrolu zakoupit v lékárně kontrolní roztoky.

Neočekávejte od svých měření absolutní přesnost, není to ani potřebné. Spolehlivě poznáte, zda míváte hodnoty kolem normy, lehce zvýšené či hodně zvýšené. To je potřebné pro vaše zdraví, abyste věděl, zda máte svůj režim zpřísnit, či zda je vyhovující. Velmi vám také pomůže znalost vašeho glykovaného hemoglobinu.

Podle toho, co píšete, je zřejmě kontrola vašeho diabetu dobrá. Žádná z hodnot vaší glykémie nebyla doslova špatná. V den, kdy jste byl u lékaře, jste také vynechal ranní Metformin. To se mohlo podílet na tom, že vám glykémie neklesala ani po tělesné námaze.

Jinak vězte, že glukóza se v těle aktivně tvoří. U diabetiků 2. typu dokonce nadměrně. Tělo glukózu neustále potřebuje, zejména mozek. Proto i když nejíte, tak se určité množství do krve uvolňuje ze zásob glykogenu a částečně se glukóza nově tvoří z jiných látek. Nadměrnou tvorbu glukózy u diabetiků právě mírně tlumí metformin.

Při delší tělesné námaze glykémie u pacientů s diabetem 2. typu většinou klesá. Záleží na intenzitě a délce námahy, ale většinou by to mělo být aspoň 1 hodina lehčí námahy, jako je výlet normální chůzí. Kromě toho pravidelná fyzická zátěž (denně alespoň 45 minut námahy, která vede k zadýchání) dlouhodobě zlepšuje účinek inzulínu a zlepšuje vyrovnání diabetu. Proto se velmi doporučuje.

Moje doporučení pro vás je následující:

Snažte se udržovat hodnoty glykémie blízko normy, tj., do 5,6 mmol/l na lačno a do 7 mmol/l hodinu po jídle. Pokud se ale vyskytnou občas hodnoty do 10 mmol/l a bude to spíš výjimečně, nedejte se tím rozladit. Pokud by vyšší hodnoty byly opakovaně či většinou, uvažujte o zintenzivnění léčby. Používejte svůj glukometr k tomu, abyste se ujistil, kde se přibližně vaše glykémie pohybují (norma, lehké zvýšení, závažnější zvýšení) a nečekejte od glukometru naprostou přesnost. I když se změříte 2x po sobě, nedostanete stejné hodnoty. Snažte se přiměřeně svým možnostem pravidelně a po delší dobu pohybovat, protože to bude mít dlouhodobě příznivý efekt. Očekávejte, že při delším pohybu vám bude glykémie spíše klesat, a když ne, může jít o náhodu nebo o důsledek něčeho jiného – třeba větší jídlo dlouho před tím, vynechání léků nebo nějakou jinou probíhající nemoc.

(v zastoupení odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Dagmaro, předpokládám, že ve vašem případě se jedná o diabetes 2. typu. K tomuto onemocnění má řada lidí vrozené vlohy a porucha se rozvíjí postupně s přibývajícími léty a kilogramy a pohodlnějším způsobem života. Protože léta člověk neshodí, je třeba se soustředit na ty kilogramy a pomáhat tomu tělesným pohybem, samozřejmě v rámci možností. I tak ale může onemocnění postupovat, citlivost vůči vlastnímu inzulínu se nemusí výrazně zlepšovat a sekrece inzulínu ve vašem těle se může postupně snižovat. To všechno je ale dlouhodobá porucha. V mnoha případech má tělo v sobě zásoby energie v podobě podkožního a nitrobřišního tuku na velmi dlouhou dobu a jeden zákusek navíc se v tom snadno ztratí.

Aby se vaše výsledky zlepšily, je potřebná dlouhodobá snaha a změna životosprávy. Když se člověku podaří skutečně zhubnout a začne se pravidelně pohybovat, citlivost vůči inzulínu se většinou zlepší a tělu může postačovat jeho vlastní inzulín, který si vytváří. Taková změna se ale nepodaří hned. Trvá to měsíce i roky a člověk musí odolat, aby se ke svým dřívějším zvykům nevrátil. Pak se ale zlepší jeho celková kondice a vznikají předpoklady, aby se nerozvíjely komplikace diabetu. Člověk z toho má pak radost a vidí, že jeho námaha za něco stála.

Cukr, který vám koluje v krvi, zdaleka nepochází jen z potravy. Glukóza se v těle vytváří ze zásobních látek a inzulín působí tak, že toto uvolňování glukózy tlumí. Jednou z poruch při diabetu 2. typu právě spočívá v tom, že zejména játra nejsou dostatečně tlumena inzulínem a proto ze svých energetických zásob uvolňují glukózu, a to třeba i když nic nejíte. Tomu lze předcházet některými léky nebo injekčním inzulínem, ale dlouhodobé zlepšení přinese omezení kalorického příjmu a zařazení pravidelného a déle trvajícího pohybu do vašeho denního programu.

Rozdíl mezi hodnotami glykémie 6, 8 nebo 10 mmol/l není zásadní, zvláště když se jedná o hodnoty zjištěné jenom během několika dnů. Může se jednat o náhodné kolísání. Jestliže vydržíte dodržovat dietu, efekt se určitě dostaví. A vy to pak zjistíte po 2 – 3 měsících zejména na hodnotě glykovaného hemoglobinu. Jeho hodnotu byste rovněž měla znát. Proto vám doporučuji: vydržte ve svém úsilí a nenechte se rozladit občasným kolísáním hodnot. Pojídání sladkostí není hřích. Jsou to ale kalorie navíc, jsou zbytečné a vaši poruchu zhoršují. A zamyslete se do minulosti. To jistě není jeden zákusek nebo jeden chleba navíc. Většinou je to zákusků více a moho jiných zbytečných potravin, které se vám nyní mstí.

(v zastoupení odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Poznámka redakce:
další informace o glykovaném hemoglobinu naleznete v odpovědi pana profesora zde: dlouhý cukr

Odpověď

Pokud máte diabetes, neznamená to nutně, že je pro Vás alkohol tabu. Mírná konzumace alkoholu může dokonce snížit riziko srdečních a ledvinových komplikací. Podrobnější informace naleznete na našich stránkách v rubrice Jídelníček diabetika.

Odpověď

Není žádný seriózní vědecký důkaz o škodlivost aspartamu. Na našich stránkách můžete najít podrobnější pojednání o této problematice v rubrice Diabetologické fámy.

Odpověď

Minimálně třikrát. Počet jídel se odvíjí od předepsané diety a léčby. Druhá večeře je obvykle nezbytná u těch pacientů, kteří se léčí inzulínem, jinak není nutná.

Odpověď

Jistě. Nedorozumění však vzniká tím, že ne vše, co označujeme v běžném životě jako stres, je skutečným stresem pro váš organismus.
V medicínském slova smyslu je stres reakcí organismu, která jej zachraňuje v kritické situaci (infekce, úraz, extrémní vyčerpání, popálení a podobně). Hormony, které tuto záchranu zabezpečují, zvyšují glykémii. Proto i při relativně banální infekci může mít pacient výrazně zvýšenou glykémii.
Stresem ale asi není nedorozumění na poště, úřadě, to že nepřijel autobus včas a podobně. Tak tyhle příhody u normálníhočlověka glykémii nezvyšují.