Cukrovka a životospráva

Odpověď

Milá Iveto, podle vašich údajů vám je 55 let, jste štíhlá, držíte rozumnou dietu. Ještě by mne zajímalo, zda kouříte. Hodnoty glykémií, které udáváte, jsou v normě, hodnota glykovaného hemoglobinu je rovněž téměř v normě. Máte zvýšené hodnoty enzymu GGT, neudáváte, jak mnoho. Tato hodnota bývá zvýšená při mnoha jaterních poruchách, většinou souvisejících s krevními tuky, poruchami odtoku žluči a při požívání alkoholu. Lehké zvýšení lze však považovat za nevýznamné, zvláště když ostatní jaterní ukazatele jsou v normě.

Na základě vaší konstituce bych nepředpokládal ztučnění jater, leda snad byste měla spíše na dědičném podkladě výšené hodnoty krevních tuků a nebo opravdu pila více alkoholu, než jsou tu a tam příležitostné přípitky.

Myslím, že když je něco v normě nebo téměř v normě, tak se to jen stěží může zlepšovat. Proto bych se vašimi hodnotami nyní neznepokojoval a spíše dbal na to, abyste se dostatečně pohybovala, nekouřila a měla v pořádku také krevní tlak a krevní tuky. Proti diabetu nyní více udělat nemůžete a ani nedělejte. Může se stát, že se vám z nějakého důvodu časem nebude dostávat dostatečné sekrece inzulínu. Pak by ale přísnější dieta nepomohla a nebyla by ani správná. Jezte normálně zdravé jídlo které vám chutná a nepřibírejte na váze, maximálně nějaké to kilo. Slinivku musíte také trochu trénovat.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den

Je pravděpodobné, že se citlivost na inzulín zlepšila. Jestli potřebujete vědět, jaká bude glykémie po sladké tyčince, tak Vás test neohrozí.

Počítejte ale s tím, že jednou přítomná porucha citlivosti těla na inzulín se zcela do normy nevrátí. Je tedy velmi pravděpodobné, že po sladkých jídlech pokud bude obsah rychlých cukrů vyšší než 20-30 g se Vám glykémie bude zvyšovat. Je vhodné celoživotně dodržovat racionální stravu. Není nutno mít 50 g cukrů denně.

Ideál je kolem 150 g na den ovšem složeno s potravin, kde je cukr s nízkým glykemickým indexem.

s pozdravem

(odpovídá MUDr. Dagmar Bartášková, Diabetologická a endokrinologická ambulance Praha 4)

Odpověď

Dobrý den Andreji, 

nevidím důvod, proč byste nemohl používat jakékoliv koření v běžném množství při vaření.  Celý balíček (23g ) neobsahuje ani 1 kJ ani 1 g sacharidu. 

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Dobrý den Marku, 

jistě že energetické drinky(ED) zvyšují poměrně hodně cukr v krvi. Jedná se o zdroj rychle působících sacharidů. Jeho nástup je velmi rychlý a glykémie jsou po něm velmi vysoké. Stejně tak jako po jiných slazených nápojích. Proto se využívají při hypoglykémiích. 

Existují ED bez cukru slazené náhradním sladidlem, nicméně, nebyla bych překvapená, pokud by i ty měly nějaký, i když třeba jen malý, efekt na glykémii. ED obsahují, kromě kofeinu, mnoho dalších  povzbudivých složek, které mohou nějakým způsobem ovlivňovat metabolické pochody v těle a třeba i zvýšit glykémii. Nicméně, tuto myšlenku nemám odborně podloženou. 

Velmi důležité je taky množství ED za den. Zkrátka, jako DM1 bych vám konzumaci ED spíše nedoporučila. Myslím, že pokud se budete dostatečně měřit  (nebo dost možná máte senzor), určitě si dokážete efekt ED na glykémii vypozorovat sám. 

Ohledně ED si můžete přečíst důležité a komplexní informace např. zde: 

10_bromova_full.pdf (jcu.cz)

ENERGETICKÉ NÁPOJE: Co říká nutriční terapeut na nápoj Prime? (institutmodernivyzivy.cz)

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá Hedviko, osoba s diabetem, která má vyrovnanou a přiměřenou tělesnou hmotnost, může zpravidla mít normální dietu, kterou jedí zdraví lidé. Jenom se pokud možno nemají jíst přímo sladká jídla, protože rychle zvyšují glykémii. Doporučuje se běžná zdravá strava, kterou by měla jíst většina lidí. Pro diabetika je ale důležité, aby ve stravě sledoval obsah sacharidů. Je-li diabetes dobře vyrovnaný, tak 2 až 3 knedlíky k obědu, odpovídající asi 30 až 40 g sacharidů. Takovou porci byste mohla s klidným svědomím mít. Obecně obsahuje 100 g houskových knedlíků asi 45 g sacharidů.

Ideálním způsobem léčený pacient s diabetem by měl být řádně poučen o diabetu a o složení potravin. Kromě samotného lékaře (praktický lékař nebo diabetolog) by měl být v týmu i nutriční terapeut (nebo edukační sestra). Důležité je, aby pacient navržený způsob léčby dobře pochopil a aby byl motivovaný jej používat. Právě k této motivaci je vhodné, když pacient může být vyšetřen a případně také sledován psychologem, který v komplikovaných případech pomáhá pacienty motivovat. Možná jste tedy spíše než specialistku v psychiatrii měla na mysli psycholožku. Úkolem psycholožky je rozpoznat překážky, které pacientovi brání dodržovat doporučený režim a podpořit jej, by měl o léčbu zájem. Psycholog ale přímo nesestavuje vhodné jídelníčky.

Vy si z toho tedy pamatujte, že byste měla znát základní složení většiny potravin a měla byste vědět, kolik jich v průběhu dne můžete sníst.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý pane Miroslave, z textu vašeho dotazu není úplně jasné, zda má diabetes vaše babička a nebo vy. Ať je to ovšem jak chce, taková houbová omáčka s knedlíkem může být zatraceně dobrá.

Houby sice v sobě nemají žádné sacharidy, které by zvyšovaly hodnotu krevního cukru, ale knedlíky ano. Do samotné omáčky se většinou také přidává mouka a ta rovněž sacharidy obsahuje. Naopak v takovém jídle nemusí být žádné maso ani zelenina – složky, které rovněž téměř neobsahují sacharidy.

Houbová omáčka s knedlíky je tedy jídlo, které určitě osoby s diabetem jíst mohou. Je ale velmi důležité, jaké množství toho snědí. Pokud bych vyšel s údajů o váze a výšce, kterou uvádíte (nevím, zda jde o vás nebo o babičku, ale podle věku spíš o vás), tak k takovému objedu byste měl sníst řekněme asi maximálně 60 g sacharidů. Tomu odpovídá asi 6 menších knedlíků – viz tabulka níže. Protože ale k tomu určitě patří hutná omáčka zahuštěná moukou, tak by to mohlo být tak 4 – 6 knedlíků maximálně. A k tomu už opravdu nic, co obsahuje sacharidy, včetně např. piva, ovoce, dezertu atd.

Tedy na takovou houbovou omáčku od babičky bych řekl s mírnou závistí „dobrou chuť“, ale držte své chutě na uzdě a jezte přiměřeně.

Co všechno obsahuje 10 g sacharidů=1 tzv. „chlebová jednotka“.

1.            20 g pečiva

2.            1 knedlík, brambora (velikosti vejce)

3.            2 lžíce (rýže, bramborové kaše, těstovin)

4.            2 lžíce čočky

5.            3 lžíce fazolí, sóji

6.            1 lžíce mouky

7.            1 malé ovoce (pomeranč, jablko, banán)

8.            1 dcl sladké limonády

9.            ¼ l mléka

10.          jogurt bílý 100 g (nutno číst etikety)

11.          1 lžička marmelády, medu

12.          kopeček zmrzliny (velikost Míša)

Poznámka redakce:

- pro zdravé recepty můžete čerpat inspiraci zde: https://www.cukrovka.cz/recepty-diabetika

- anebo poněkud přísněji, spíše už pro diabetické pacienty, kteří vědí kolik cukru denně si mohou dovolit, zde: https://www.cukrovka.cz/fotojidelnicky

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den Aleno,

rezistetní škrob není žádná novinka. Nutriční hodnota škrobu souvisí se strukturou molekuly a s modifikací upravující biologickou dostupnost – mechanickou, tepelnou nebo chemickou. Podle úrovně stravitelnosti může být škrob rozdělen do tří kategorií: rychle stravitelný škrob (rapidly digestible starch – RDS), pomalu stravitelný škrob (slowly digestible starch – SDS) a rezistentní škrob (resistant starch – RS)7. RDS úzce souvisí s glykemickým indexem, u kterého se předpokládá, že zvyšuje pravděpodobnost vzniku cukrovky a prediabetu, kardiovaskulárních chorob a obezity.

Rezistentní škrob (RS) je definován jako suma škrobu a produktů degradace škrobu, které se neabsorbují v tenkém střevě zdravého jedince, ale mohou být částečně fermentovány mikrobiotou tlustého střeva. Rezistentní škrob tak vykazuje vlastnosti vlákniny a řadíme ho mezi nevyužitelné sacharidy. Průměrný příjem rezistentního škrobu v dietě západního světa se uvádí kolem 5 g (rozmezí hodnot 3,4-9,4 g/d). Většina škrobu je konzumována v tepelně upravených potravinách, kde je škrob plně zmazovatělý a snadno stravitelný. Snížená stravitelnost konzumovaného škrobu je ovlivněna řadou vnitřních a vnějších faktorů (např. typ a složení potraviny, povaha a zdroj škrobu, způsob zpracování potravin, postupy přípravy a servírování pokrmů, fyziologie jednotlivce a další). Obsah RS se může měnit během skladování potravin, např. v horkých vařených bramborách je 5 % RS a ve vychladlých uvařených bramborách až 10 % RS. Záleží na odrůdě brambor a podmínkách přípravy vařených brambor.

Během tepelného zpracování potravin a skladování může docházet ke snížení obsahu RS nebo naopak ke zvýšení obsahu RS. Tepelná úprava (vaření, pečení, restování) a ochlazení banánů, rýže, fazolí a brambor vedlo ke zvýšení obsahu rezistentního škrobu. Po opakovaném ohřátí a ochlazení těchto potravin (banány, brambory, luštěniny) se obsah RS snižoval. Delší doba a nižší teplota pečení chleba a pečiva měla vliv na zvýšení obsahu RS ve světlém pšeničném chlebu.

Více si o rezistetním škrobu můžete nastudovat např. v odborném článku volně přístupném zde:

Zobrazit Rezistentní a pomalu stravitelný škrob (chemicke-listy.cz)

REZISTENTNI_SKROB-2020-4-F.Slukova_et_al_Rezistentni_skrob__final___uprava_MS_bez_tabulek_.pdf (muni.cz)

Ohledně toho, zda zchlazené brambory  opravdu zvyšují cukr v krvi méně nemám žádné podložené informace, na které bych vás mohla odkázat, data uvedená výše to ale předpokládají. 

Nicméně, jednoduché řešení je na dosah ruky. Zkuste si uvařit dvě stejná jídla, stejné množství. Jedno bude obsahovat čerstvě uvařené brambory a druhé brambory zchlazené. Změřte si glykémii před jídlem a po jídle. Snažte se vytvořit podobné vstupní podmínky (stejná denní doba, stejný pitný režim, stejná pohybová aktivita). Podle toho, jak významný bude rozdíl v lačné glykémii a glykémii po jídle si můžete udělat závěr sama.  Poté uvidíte, zda se vám vyplatí si přílohy tímto způsobem chystat = časová náročnost přípravy jídel vs. rozdíl v glykémiích.  

Pokud na to chcete jít méně vědecky a složitě, stačí vám vědět, že nejvíce rezistentního škrobu obsahují potraviny s vysokým obsahem vlákniny - luštěniny, celozrnné produkty atd. Tyto potraviny všeobecně vyvolávají nižší odezvu glykémie a také mají nižší energetickou hodnotu. Jejich seznam je v článku výše. Prakticky je to totožné s doporučením racionální stravy, která by měla obsahovat potraviny bohaté  na vlákninu. 

Obsah rezistentního škrobu je vysoký zejména v luštěninách a škrobech izolovaných z nich (tab. I z druhého odkazu). Po tepelném zpracování obsah rezistentního škrobu u luštěnin s vysokým obsahem rezistentního škrobu klesá, naopak u luštěnin s nižším obsahem rezistentního škrobu dochází k vysokému nárůstu po tepelné úpravě (např. u fazolu obecného až na 32,3 % suš.)

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá Šárko, váš údaj o nechutenství je přeci jenom trochu v rozporu s vaší nadváhou. U diabetu 2. typu rozhodně není důvod se do jídla nutit. Vaše dieta svým složením není nijak závadná, je ale důležité, abyste nekonzumovala příliš velké množství sacharidů. Vám by mělo stačit dost málo, např. 120, maximálně 150 g sacharidů denně. To se ovšem velmi snadno překročí např. ve sladkém ovoci.

Nevím, jaké užíváte léky na diabetes, ale pro vás by mohly být vhodné takové, které patří mezi tzv. analoga GLP-1, jež mohou výrazně redukovat chuť k jídlu a pomáhají hubnutí. To ale musíte probrat se svým lékařem, protože tyto léky jsou jenom na lékařský předpis a mají svoje preskripční omezení. Vy byste je ale asi splňovala.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Nelo, takové problémy je nejlepší řešit s vaším ošetrujícím dětským diabetologem, abychom neradili každý jinak.

Správně by glykémie po jídle neměla příliš stoupat vůbec, tedy optimálně ne přes 10 mmol/l. Vysoké hodnotě lze předcházet těmito možnostmi:

- podat inzulín o něco dříve před jídlem, pokud tedy není glykémie již před jídlem nízká, např. pod 5 mmol/l)

- lehce snížit množství sacharidů v dietě nebo se lépe vyhnout takovým sacharidům, které se vstřebávají rychle, tedy zejména volným cukrům

- lehce zvýšit dávku inzulínu před jídlem

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

bojím se, že jasná odpověď ode mne nepřijde. 

U vzestupů po jídlech záleží hodně na mnoha faktorech.

Co přesně jste jedla, kolik to mělo sacharidů, tuků, bílkovin, vlákniny. Jaký glykemický index mají snědené potraviny (jak rychle uvolňují cukry). Kolik stravy bylo, jak rychle trávíte, jaká byla předtím aktivita… To vše bohužel ovlivňuje rychlost vstřebávání sacharidů, uvolňování inzulinu ve vašem těle a následné zpracování sacharidů…. U každého to může být hodně individuální (každý má tělo nastaveno jinak) a proto nejsme nikdy schopni odhadnout, jak to u koho bude přesně fungovat a i u jednoho jedince může být jednou reakce odlišná než podruhé, přestože byste řekla, že jste jedla to samé a podmínky byly stejné.

Stran nárůstu ráno, pokud jste bez jídla. 

Stát se to určitě může -  vliv zde může být opět více faktorů -  např. ráno uvolňované hormony jako kortizol a somatotropní hormon, jež zvyšují glykémii Dále vstávání a hlad mohou vyvolávat “stres” a uvolňované stresové hormony mají jako jeden ze svých základních cílů zvýšení hladiny cukru v krvi. Hladovění jako takové může vyvolat  odpověď těla, která vede k uvolňování “zásobního cukru” do oběhu, aby měly buňky z čeho pracovat a “nehladověly” -  to samozřejmě má i souvislost se zmiňovaným stresovými hormony. Samozřejmě na stavu by se mohly podílet i další procesy, protože tělo je neuvěřitelně složitý komplex.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)