Obecné

Odpověď

Milý Miroslave,

Přečetl jsem si váš dost špatně srozumitelný dotaz a díky němu jsem se např. dozvěděl, že sibiřská čaga je víceletá dřevokazná houba, která běžně roste na břízách a jiných stromech, a to dokonce i v Čechách. Je prý součástí tradiční medicíny v některých oblastech Ruska a v severských zemích. Obsahuje řadu látek, které případně mohou mít různé účinky, včetně snižování hladiny krevního cukru. A také jsem zjistil, že česky se této houbě říká  „rezavec šikmý„ a finsky „pakurikääpä“.

Efekt na hladinu cukru v krvi nebyl nikdy nikde vědecky potvrzen, alespoň o tom nejsou zvěsti v uznávaných odborných časopisech. Zato internet těmito informacemi oplývá.

Já osobně vám užívání výtažků z této houby nedoporučuji a považuji to za vyhozené peníze. Pokud ale máte chuť na sobě experimentovat, raději než držet doporučená léčebná opatření a především dietu, zkusit to můžete. Různé přípravky s čagou jsou u nás dostupné jako doplňky výživy. Výrobci by měli především doložit, že přípravek není zdraví škodlivý. To se posuzuje podle deklarovaného složení a nikoliv na základě skutečně provedených odborných testů. Léčebnou účinnost dodavatelé nemusejí u výživových doplňků nijak prokazovat. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Dobrý den, máte úctyhodnou nadváhu a to vždy vyvolává podezření na diabetes nebo na prediabetes. Nicméně obě diagnózy mají svá kritéria. Možná, že paní doktorka má více dalších hodnot, ale z jedné hodnoty glykémie 5,2 mmol/l, která je v normě, nelze diagnózu ani jednoho z těchto onemocnění vyslovit. Berte to spíše jako varování a chovejte se, jako byste už měla porušenou glukózovou toleranci. Průkaz diabetika vám určitě v ničem neuškodí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Milane, protože o vašem diabetu toho vím málo, soustředím se jen na vaše otázky.

Onemocnění Covid-19 není častější u pacientů s diabetem 2. typu, ale může mít závažnější průběh. Za riziko se považuje především obezita, vysoký krevní tlak a špatně vyrovnaný diabetes. U těchto pacientů je tedy častější nutnost hospitalizace např. pro dechové obtíže a je také častější závažný průběh, např. nutnost umělé ventilace.

Dobrá léčba diabetu je naopak příznivým faktorem. Metformin je jedním ze základních léků, který se u pacientů s diabetem 2. typu používá a má dobrý efekt. Podle současných poznatků má dobrý efekt i u pacientů, kteří onemocní Covid-19, a představuje spíše pozitivní faktor z hlediska průběhu onemocnění.

Metformin má ovšem svá známá omezení: Nemá se používat u pacientů se závažným plicním onemocněním, které je provázeno nedostatečným okysličování organismu (hypoxie), nemá se používat při pokročilém onemocnění ledvin, jater, srdce. Základním důvodem je, že v takových případech se může v těle hromadit a v extrémním případě zhoršovat zásobení těla kyslíkem. Jedná se ale opravdu o těžké formy těchto poruch. Lékaři si mají být toho vědomi a nepodávat tento lék u takových pacientů.

Protože při onemocnění Covid-19 mohou mít někteří pacienti závažné postižení plicní funkce a mohou mít určitý stupeň hypoxie, neměl by se tento lék u nich během tohoto postižení podávat. Místo toho by se měl podávat např. inzulín, je-li to potřeba.

Jinak ale metformin průběh onemocnění spíše zlepšuje a běžně se nevysazuje. Navíc není známo, že by Covid-19 dlouhodobě zhoršoval diabetes. Diabetes 2. typu se zhoršuje při jakémkoliv závažném onemocnění a není tedy divu, že se u vás glykémie mírně zhoršily, zvláště když se navíc vysadil metformin. Obecně vám tedy nyní doporučuji opět s užíváním metforminu začít, ovšem upozorňuji, že neznám vaše případné další nemoci, např. nevím, zda nemáte závažné onemocnění ledvin apod. Předpokládám ale, že by vás na to lékaři v nemocnici i váš praktický lékař upozornili.

Vyrovnání diabetu se vám pravděpodobně bude zlepšovat, jen samozřejmě musíte dodržovat vhodnou dietu a začít se dostatečně pohybovat.

Měl byste také znát svůj nález na očním pozadí. Tam by se daly vidět případné změny odpovídající diabetické retinopatii. Pokud tam nebudou závažné změny, tak bych samozřejmě pokračoval v dobré léčbě diabetu, ale neobával bych se výraznějšího zhoršení kvůli diabetu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Hano, glykémie na lačno 5,2 mmol/l je zcela v normě. Horní hranice je stanovena na 5,6 mmol/l. U těhotných žen se nyní s ohledem na vývoj plodu klade dolní hranice na 5,1 mmol/l. Obavy mít nemusíte, ale stejně je vždycky dobře, když zůstanete štíhlá a fyzicky aktivní, což je hlavní metoda prevence diabetu a nejen této nemoci.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Miroslave, vy jste určitě sledovaný v transplantační ambulanci, a tam vás znají, vědí jaké berete léky, jak vám funguje transplantovaný orgán (asi ledvina, ale vy o tom nepíšete) a jaké berete léky. Pokud se vám dělají červené boule, mohou být malé nebo velké atd., to nemohu na dálku vědět.

Těžko vám mohu něco doporučit na dálku, snad zatím mazejte např. Heparoidem, který působí mírně protisrážlivě. Především je nutné vyloučit, že se nejedná o infekci zkratu mezi žílou a tepnou, protože to by mohlo být velmi závažné a vyžadovalo by to okamžitou léčbu antibiotiky a možná i chirurgické ošetření, aby se případný zánět nešířil. Proto se okamžitě poraďte se svým lékařem, který vás sleduje po transplantaci.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Vladislave, diabetes vzniká, když tzv. beta buňky v Langerhansových ostrůvcích zanikají nebo nestačí produkovat dostatek inzulínu. O tom byste se mohl dočíst na více místech na našem webu.

Stejně tak byste se tam dočetl, že Langerhansovy ostrůvky netvoří jen inzulín. Alfa buňky tvoří glukagon, delta buňky somatostatin, epsilon buňky ghrelin. Vhodné heslo do vyhledávače je tedy "Langerhansovy ostrůvky".

Při diabetu 1. typu beta buňky úplně či téměř úplně zanikají. U diabetu 2. typu tyto buňky nestačí čelit malé citlivosti tkání na inzulín, kterého je v tomto případě nedostatek pouze relativní, alespoň zpočátku. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Valentýno, zánět slinivky břišní je velmi závažné onemocnění, které někdy vyžaduje i chirurgickou léčbu. Část slinivky břišní nebo i celý orgán může být zánětem výrazně poškozen, což se týká také Langerhansových ostrůvků, které jsou ve slinivce rozptýlené. V Langerhansových ostrůvcích se, jak známo, tvoří inzulín. Diabetes je v takovém případě způsoben chyběním dostatečné sekrece inzulínu, takže se často musí nahrazovat injekčně. Pokud zůstane podstatná část slinivky zachována, mohou se zbylé ostrůvky postupně adaptovat a případně je pak možné inzulín vysadit. K tomu je potřeba dodržovat nejen dietu zaměřenou na prevenci dalšího zánětu slinivky (úplná abstinence alkoholu, omezení tuků a smažených pokrmů apod.), ale také určité omezení sacharidů. Pokud je ale pacient štíhlý, potřebuje pořádně jíst a jeho vlastní inzulín mu nestačí, je dobré v inzulínové léčbě pokračovat. Postupem doby se může stát, že inzulín nebude nutný, ale pokud jsou glykémie zvýšené, inzulínová léčba by se neměla ukončovat. V každém případě je dobré  porozumět doporučené dietě a měřit si pravidelně glykémie.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Ivano, máte pravdu. Asi je to tím, že rady, jak tomu zabránit, spadají především pod diabetologii, zatímco léčba místních problémů po vpiších inzulínu je spíše problém pro dermatologa. Protože mě samotného také nic nenapadá, opravdu vám doporučím konzultovat dermatologa. Musí také vaše afekce v místě vpichu vidět na vlastní oči.

Protože jsem ale dialektolog, tak si stejně neodpustím nějaké rady. Předpokládám, že mluvíte o zatvrdlinách po vpichu tenkými jehlami k inzulínovému  peru a nikoliv o následcích používání podkožních kanyl, které se užívají při léčbě inzulínovou pumpou.

Reakce vzniká častěji po složce inzulínu, která se do ampulek přidává pro jeho stabilizaci a také prevenci infikování při opakovaném použití. Proto stojí za to vyzkoušet také jiný přípravek inzulínu, protože ten může obsahovat jiné přídavné složky. Doporučuji také vyzkoušet injekce s použitím sice tenké, ale delší jehly. Někdo si píchá inzulín velmi mělko, a to pak také někdy vyvolává reakci.

Pokud by se jednalo o následky použití kanyl k inzulínové pumpě, pak zásadní roli hraje častá výměna kanyl. Běžné se používají 3 dny, jsou i lidé, kteří je mají na 4 dny. To už ale většinou vyvolává ty zatvrdliny. Nejlepší je měnit kanylu každé 2 dny, jenom spotřeba kanyl je potom větší. Příčinou zatvrdlin při použití kanyl je většinou infekce u konce kanyly. To se vyhojí jen vytažením kanyly, ale stejně to pak trvá ještě několik dní. Tím ale myslím jen opravdu malá zatvrdnutí, protože skutečná infekce vede někdy ke hnisání a musí se to někdy léčit i antibiotiky či chirurgicky. Jinak příčinou může být i malé krvácení po vpichu.

Od drobných "zatvrdlin" v místě vpichu jehly je nutné odlišit celkové zatvrdnutí, otok či celkové zesílení podkoží v místech, kam si inzulín často podáváte. To pak může být důsledkem hypertrofie, která vzniká ve výjimečných případech jako účinek inzulínu. Ve vašem případě jde asi o něco jiného. Drobné zatvrdliny v podkoží mohou vznikat také, když dojde k malému podkožnímu krvácení. To se pak musí vstřebat samo a trvá to několik dní. Těžko to lze nějak urychlit.

Tak se omlouvám, že jsem vám moc neporadil, až na toho dermatologa. To stojí za vyzkoušení.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Kamilo, vaše dcera téměř jistě diabetes nemá. Diabetes u dítěte probíhá většinou prudce (začátek) a glykémie bývají vysoké. Mírně zvýšená glykémie ale žádné příznaky nevyvolává. Pokud v moči není cukr, znamená to, že glykémie v posledních hodinách nebyla nad 10 mmol/l, což jinak není moc vysoká hodnota. Ketony se objevují u dětí i při krátkodobém hladovění, záleží na tom, jak moc jsou pozitivní. Jeden křížek ještě nic neznamená. V průběhu horečnatých onemocnění často děti méně jedí nebo zvracejí, a tak se v moči mohou objevit ketolátky. Ani jednorázově mírně zvýšená glykémie ještě není důvod k poplachu, to by musela být zvýšená opakovaně nebo zvýšená hodně. Pro klid v duši zkontrolujte přítomnost cukru v moči opakovaně. Také se snažte, aby dcera i v průběhu onemocnění jedla.  

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Silvie, týden je příliš krátká doba na to, abyste se vaše dcera a vy s novou nemocí smířily. Je to velká změna v životě, která zpočátku přináší mnoho obtíží, ale časem se ukáže, že i tak lze žít normální život a užívat si radostí. Pro vás to bude asi těžší než pro dceru. Dost brzy poznáte, že to „píchání“ není zas tak obtížné a spíše je obtížné udržovat glykémie v požadovaném rozmezí, což člověk dělá zejména s ohledem na budoucnost. Děti s diabetem jsou pak většinou mnohem odolnější vůči těžkostem, které život přináší. Umějí se o sebe lépe postarat, protože vědí, že v životě nejdou věci správně jen tak samy od sebe, a to z nich dělá schopné a aktivní lidi. Brzy zjistíte, že české přísloví „Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří“ prostě platí.

Vy byste se měla snažit získat informace od lékařů a sestřiček a zakoupit si nějakou dobrou knihu o diabetu. Doporučuji vám zejména knihu Jan Lebl a kolektiv: Abeceda diabetu. Nakladatelství Maxdorf, Praha. Tam najdete poučení i o jídle a o všech současných možnostech. Knih ale existuje více.

Pro léčbu diabetu dnes naštěstí existují skvělé pomůcky a přístroje, které život usnadňují a pomáhají předcházet komplikacím diabetu. Žádná metoda ale není zázračná, diabetes 1. typu zatím vyléčit nelze. Provádějí se sice transplantace pankreatu nebo izolovaných Langerhansových ostrůvků , ale tyto metody se zatím nepoužívají pro děti, ale jen u vybraných a velmi komplikovaných pacientů. Z počátku budete muset dcerce hodně pomáhat, ale ona se brzy všechno naučí dělat sama, čím dříve, tím lépe.

Dnes je důvod také doufat, že v dohledné budoucnosti se objeví metody nové, ať již s pomocí moderní technologie nebo transplantací, které nahradí v těle chybějící inzulín a zajistí trvale dobrou hladinu krevního cukru. Zatím tomu tak ale ještě není.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)