Obecné

Odpověď

Milá Soňo, váš „dotaz“ je zas jeden takový, ze kterého nepoznám, na co se vlastně ptáte. Nadýmání může mít nepřeberně mnoho příčin. Jednou z nich je také nesnášenlivost laktózy (mléčného cukru).

Je to poměrně častá porucha, kdy je ve střevě nedostatek enzymu, který mléčný cukr štěpí. Doporučuji vám tedy, abyste na zkoušku zcela vynechala mléčné výrobky jakéhokoliv druhu. Pokud se vám uleví, můžete potom ozkoušet v malých dávkách některé kysané produkty z mléka, které mléčného cukru obsahují podstatně méně, protože je v nich přeměněn tím kysáním. Někteří lidé ale netolerují ani kysané produkty, protože v nich stále určité množství mléčného cukru je.

Hodnota IgG, kterou uvádíte, mi bohužel nic neříká. IgG je velmi široká skupina protilátek, jejichž normální koncentrace v krvi je mezi asi 5,5 a 16 g/l. Ve vašem případě se asi jedná a nějakou určitou protilátku ze skupiny IgG. O kterou ale jde, to nevím. Někteří lidé mohou mít špatnou toleranci kravského mléka, která je provázena tvorbou určitých protilátek proti některým složkám mléka, zejména bílkovinám. Pokud jste tedy podstoupila určité vyšetření, musíte si také nechat u příslušného lékaře, který vyšetření indikoval, nechat vysvětlit, co ze zjištěného nálezu plyne.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Poznámka redakce:

Další informace týkající vašeho problému najdete například na tomto odkazu:

https://clanky.drmax.cz/poradna/clanky/zdravi-a-pece/intolerance-neboli-nesnasenlivost-laktozy

Odpověď

Milá Dano, inzulín zejména snižuje glykémii a jinak v podstatě nemá nežádoucí účinky kromě hypoglykémie, pokud někdo opomene jídlo, nebo si dává příliš velkou dávku inzulínu. Průjem na něj tedy nesvádějte a hledejte jiné příčiny. Což takhle nějaké léky?

Možná by bylo vhodné snídani trochu rozložit, tu zeleninu s sýr by mohla mít třeba až později ke svačině. Nebo by nějakou dobu mohla mít jen suchý rohlík a až pomine ta kritická doba, tak si dát to ostatní. Jinak na neinfekční průjem může pomoci lék Imodium, ale pozor zase na zácpu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Markéto,

z vaší série otázek si vybírám dvě, na které se pokusím odpovědět: co vlastně máte za poruchu a jak byste k ní měla přistupovat.

Možná to bude vypadat kuriózně, ale snadnější je odpovědět na otázku druhou. Co s tím? Píšete, že máte nadváhu a máte občas zvýšené glykémie. Do opravdu vysokých hodnot to nikdy nevyšplhá a je vám celkem dobře. Proto vám doporučuji pokračovat v mírně redukční dietě se sníženým obsahem sacharidů, přibližně 120–150 g denně. K tomu byste se měla, pokud možno, dostatečně a pravidelně pohybovat. Protože neberete žádné léky na diabetes, zejména inzulín, nemusíte mít příliš mnoho denních jídel, stačí 2 nebo 3. Jste-li jinak celkem zdravá, nemusí být na škodu ani ty vaše „pročišťovací“ dny, kdy jíte velmi málo. Podle nedávných studií je to prý docela zdravé. Jenom asi není vhodné, abyste si to strádání potom vynahrazovala nějakými hody, to by pak nemělo velký smysl.

A nyní, co vám vlastně je. To úplně s jistotou nevím, protože jste asi prodělala nějaké onemocnění hypofýzy, podstoupila operaci, ale o co se jednalo, to nevím. Také neuvádíte vaše hodnoty z průběhu glykemické křivky, kdy glykémie byly stanovovány v laboratoři. Nevím také, jakou máte hodnotu glykovaného hemoglobinu a ani profil z vašeho senzoru jste nepřiložila.

Protože jste se ale glukometrem už měřila opakovaně a opakovaně jste měla hodnoty glykémie na lačno nad 7 mmol/ a po jídle i nad 11 mmol/l, mohu s klidným svědomím konstatovat, že máte diabetes. Zcela nejspíš se jedná o lehčí formu diabetu 2. typu, kdy hlavní poruchou u vás je nedostatečně utlumené novotvoření glukózy v játrech na lačno, zejména během noci. To se projevuje zejména zvýšenou glykémií na lačno. Pokud by se podobná porucha vyskytovala také u jiných členů rodiny v jiné generaci, mohlo by se také jednat o vzácný dědičný typ diabetu zvaný MODY, typ 2 (píšeme o tom také na našem webu). Tato silně dědičná porucha se vyznačuje tím, že beta buňky pankreatu reagují až na vyšší hodnoty glykémie, ale zároveň pak reagují dostatečně, takže většinou ani není nutná žádná léčba. A konečně, mohla byste také mít nějakou přidruženou hormonální poruchu s nadprodukcí některého hormonu, který glykémii zvyšuje. Protože jste ale po operaci hypofýzy sledovaná, tak byste o tom asi věděla (např. kortizol či růstový hormon). Mohl by k tomu případně přispívat i nějaký hormonální antikoncepční přípravek.

Co vám tedy doporučuji? Žijte zdravě. Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost, jezte málo, ale v podstatě to, co vám chutná. Občas si zkontrolujte glykémii, někdy na lačno, někdy 1 hod. po jídle. Nemusíte to ale přehánět, stačí třeba 2x týdně. Je to jen proto, abyste včas odhalila, pokud by vám glykémie stoupaly a byla by třeba nějaká léčba. Pro jistotu byste také měla podstoupit oční vyšetření (oční pozadí), aby se vyloučily případné počáteční změny postižení sítnice, to jen pro jistotu.

Prvním lékem (kromě diety) při zvýšených glykémiích na lačno je lék metformin. Ten byste nyní klidně již mohla užívat, ale není nutné. Tento lék se nebere ani tak pro kosmetiku glykémií, ale protože zpomaluje přechod do zjevného diabetu 2. typu. Upozorňuji ale, že málo kalorická dieta a pohyb mají efekt ještě lepší.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Vladimíro, u všech léků se nyní uvádějí možnosti nežádoucích účinků. Rozdělují se mimo jiné podle toho, jak často byly pozorovány v kontrolovaných studiích, tedy za situace, kdy se systematicky hlásí všechny nežádoucí jevy v průběhu testování.

Některé se považují za časté, jiné za vzácné (např. u 1 ze 100 léčených) a velmi vzácné. Lékař musí připustit, že se mohou vyskytnout i zcela ojedinělé případy, které nehlásí skoro nikdo, jen třeba jedna osoba.

To, co vy uvádíte, nebylo ovšem po metforminu (Glucophage) hlášeno, alespoň pokud já vím. Je tedy krajně nepravděpodobné, že by vám tento lék způsoboval vaginální suchost.

Mnohem spíš bych uvažoval opačně. Proč vám lékař doporučil lék Glucophage? Asi proto, že máte diabetes, nebo aspoň poruchu glukózové tolerance. A to jsou stavy, kdy se skutečně vaginální suchost může vyskytnout, a to tím spíše, čím je porucha větší. Kromě toho při diabetu, který není dostatečně léčen, se mnohem častěji vyskytují kvasinkové poševní nemoci. Já si mnohem spíše myslím, že je to spíš tento případ a že nasazení Glucophage koliduje s poruchou, která se u vás objevila z jiného důvodu, než působením léku. Glucophage by vám tedy spíše mohl pomocí nebo působit jako prevence, až se stav upraví.

Jinak uvedený stav velmi často souvisí také s hormonálními změnami u žen. Nejedná-li se o kvasinkovou infekci, ale skutečně o tu zmíněnou "suchost", jistě vám poradí gynekolog. Pokud zmíněný stav vadí jen za určitých okolností, mohou pomoci také různé lubrikanty (zvlhčovadla), které můžete dostat bez receptu v lékárně.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Lubomíre, u 14měsíčního batolete se zpravidla neprovádí náhodné měření glykémie, alespoň ne v lékařské ambulanci. Tam se provádějí pravidelné odběry za standardních podmínek.

Z tohoto důvodu mě napadá, že měření jste nejspíše prováděli jen ze zvědavosti sami doma, a to osobním glukometrem. Ptáte-li se tedy, co podivné - jednou příliš nízké, potom zase zvýšené - hodnoty glykémie u batolete mohou nejspíše znamenat, napadá mě zejména, že měření bylo provedeno špatně.

Osobní glukometr je navíc určen pro monitorování glykémií u pacientům s diabetem a nikoliv pro diagnostiku diabetu či prediabetu. Každý přístroj má poměrně široké rozpětí, kdy odchylky měření lze ještě považovat za přijatelné. Např. u testovacího roztoku glukózy s koncentrací glukózy 5 mmol/l  je přijatelné, aby přístroj (záleží na typu přístroje) ukázal hodnotu 4 – 6 mmol/l (pozor, nikoliv nmol/l, jak vy píšete).

Po jídle či sladkém pití (i mléka) navíc může glykémie rychle stoupat. Glykémie může také mírně stoupnout při běžné nemoci při teplotě a nebo zcela náhodně.

Samozřejmě připouštím, že by zmíněné batole mohlo mít zcela počínající fázi diabetu či nějakou ze vzácných forem dědičného diabetu. Je to ale velmi nepravděpodobné.

Z těchto i dalších důvodů doporučuji: netrapte svoje dítě zbytečným měřením. Pokud se domníváte, že je nemocné, vezměte je k dětskému lékaři. Ten provede za standardních podmínek vyšetření a použije k tomu standardní metodu v centrální laboratoři. Takto se jenom znepokojujete a nejspíše se nejedná o žádnou poruchu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Markéto, hledal jsem hledal, ale málo ...

Nemusela jste totiž chodit příliš daleko. Stačilo se podívat na náš web do rubriky Dědičnost diabetu, a tam jsme všechno hezky vysvětlili.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Arny, situace vaší paní není zase tak neobvyklá, setkáváme se s tím. Samozřejmě je vždy dobré vyloučit nějakou málo obvyklou příčinu nebo spoluúčast některých léků, zejména kortikosteroidů. Zpravidla se ale jedná o velkou inzulínovou rezistenci, tedy necitlivost organismu k působení inzulínu. Inzulínová rezistence je hlavní příčinou diabetu 2. typu, ale jako diabetes se projeví teprve tehdy, když tělo už nedokáže čelit sníženému účinku inzulínu tím, že ho tvoří stále více.

V současné době existuje již více léků, které citlivost vůči inzulínu zlepšují, ale jejich zvyšující se dávky vaše žena asi už vyčerpala a nyní nezbývá, než přistoupit k léčbě inzulínem. Je-li rezistence velká, mohou být potřebné i velmi velké dávky.

Uvedu situaci, která bývá typická, ale možná je to u vaší paní trochu jinak. Pacienti většinou mívají zadváhu, někdy jsou obézní a někdy dokonce výrazně obézní. Za známku obezity považujeme hodnotu BMI nad 30 kg/m2, vy asi víte, že tato hodnota se počítá podle tělesné hmotnosti a výšky postavy. Osoby s nadváhou mívají sníženou citlivost vůči inzulínu, vyloveně obézní osoby často mají opravdu inzulínovou rezistenci. Kromě toho citlivost vůči inzulínu snižuje malá tělesná aktivita.

Já bych tedy doporučoval tento postup:

1. Prostudovat dietu se sníženým kalorickým obsahem a s výrazně sníženým obsahem sacharidů, např. 120 g sacharidů denně nebo i 100. Téměř všichni pacienti udávají, že jedí málo, ale zdání čato klame. Pokud tedy vaše paní vysloveně rychle nehubne (případ diabetu 1. typu), je výrazné snížení kalorického příjmu tím nejlepším přístupem, i když asi i nejtěžším.

2. Inzulín podávat spíše v malých dávkách, přednost bych dal rychle působícím inzulínům, nyní 3x denně před malými porcemi jídla, na noc déle působící inzulín, rovněž nikoliv v nadměrné dávce. Jako počáteční příklad uvádím rychle působící inzulín 3x 10 j., na noc dlouze působící inzulín 16 j. (Je to skutečně jen příklad, situaci vaší paní nemohu znát). Dávky se mohou případně lehce zvyšovat, ale já nejsem zastáncem velkých dávek v takovém případě. Jen to potence rezistenci a obezitu.

3. Pokračoval bych v lécích, které mohou zlepšovat účinnosti inzulínu. Jedná se zejména o metformin, a to v dávce 2x 1000 mg (pokud není zdravotní důvod, proč by se metformin nehodil). Existují i další léky, které je možné kombinovat.

4. Pokud nebudou glykémie extrémní (nad 20), raději bych spíše než stupňoval postupně dávky inzulínu, tak důsledně dbal na snížený kalorický příjem. Efekt se nemusí dostavit hned, může to trvat třeba i 3 týdny, jen je nutné vydržet s dietou, i když je to těžké. Náhradou je možné konzumovat nesladkou zeleninu v podobě chutných salátů.

5. Velmi důležitý je tělesný pohyb. Samozřejmě nevím, jaké má vaše paní fyzické možnosti, ale moc bych doporučoval např. 2x denně hodinové procházky.

6. Dokud se glykémie neupraví, je dobré dostatečně pít.

S tou dietou se to má tak, že když inzulín nefunguje, stejně se větší porce v těle dostatečně nevyužijí, jen v těle stoupá glykémie a hladina krevních tuků, případně se ty tuky ukládají tam, kam by neměly.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Radmilo, předpokládám, že diagnózu prediabetu vám stanovil lékař a že jste podstoupila měření glykémie na lačno také ve standardní laboratoři.

Hodnoty, které uvádíte, odpovídají poruše glukózové tolerance, které se říká zvýšená, či “porušená glykémie na lačno” a lze ji označit jako ukazatel hrozícího vzniku diabetu.

Vy ovšem nemáte nadváhu, dostatečně se pohybujete a žijete zdravě. Děláte tedy v tomto směru pro sebe dost. Ne všechno, co se týká zdraví, je plně v našich rukách. Diabetes se rozvíjí i u osob, které žijí zcela zdravě a není pravda, že za rozvoj diabetu si člověk může vždycky sám. Ostatně úplně nepravdivé to je u diabetu 1. Typu a také u některých případů geneticky podmíněného diabetu.

Vaše porucha je ale celkem lehká, takže se myslím, že by se měla zatím jen sledovat. Měla byste se seznámit s obsahem sacharidů v potravinách a za den byste měla mít v dietě si 150 g sacharidů.  Možná by se pro vás hodil lék metformin, který právě zabraňuje té zvýšené glykémii na lačno. Není to ale zatím nutné.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Michaelo, hypoglykémie mohou mít různé příčiny. Zdaleka nejčastěji se vyskytují u pacientů s diabetem, kteří jsou léčeni inzulínem. Tam je hlavním problémem jejich včasné zjištění, aby jim mohl pacient předcházet.

U nediabetiků je ale situace úplně jiná. Prvním problémem je především ověřit, že se jedná o hypoglykémie. K průkazu hypoglykémie samozřejmě nepostačují obtíže pacienta, ale především je nutné přesným měřením prokázat nízké hladiny krevního cukru. Teprve potom má smysl se pouštět do vyšetřování. U vás ale jakýkoliv údaj o nízké hodnotě glykémie chybí a že se jedná o hypoglykémie je dost nepravděpodobné. Přinejmenším byste měla být vybavena osobním glukometrem a při obtížích se změřit. Nízké hodnoty by měly být zachyceny opakovaně.

Pokud se necítíte dobře, měla byste skutečně podstoupit lékařské vyšetření, což se ale možná už stalo. Vaše pocity jsou případně slučitelné se zvýšenou funkcí štítné žlázy. K příznakům ale patře také zrychlená srdeční akce (nad 90/min) v klidu, špatná tolerance tepla, hubnutí. Orientační vyšetření funkce štítné žlázy je celkem jednoduché, tak byste jej mohla podstoupit.

Vaše pocity může klidně vysvětlovat neklid a bolesti zad. Možná jste kvůli těm bolestem užívala i více léků na bolest, které vám také mohly působit žaludeční problémy. Neklid a užívání léků na bolest mohou dost často působit to, čemu se laicky říká “žaludeční nervozita” nebo podrážděný žaludek. Kromě toho, že byste měla najít způsob, jak se zklidnit, je vhodné pravidelné lehčí jídlo a léky proti “kyselosti” žaludku. 

Více vám takto na dálku nemohu poradit. Uvažovat o hypoglykémiích bez jejich laboratorního ověření nemá ale smysl. Také nic ve smyslu diabetu vaše obtíže nenaznačují.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Stefane, za svou letitou praxi jsem si zvykl na to, že v medicíně je možné všechno. Ale také na to, že obvykle se dějí věci obvyklé a že věci velmi nepravděpodobné jsou skutečně vzácné.

Díval jsem se i do literatury a snížení tlaku po podání inzulínu Fiasp jsem nikde nenalezl. Nedává to ani logiku. Fiasp může ale rychle snižovat glykémii a to může vyvolávat pocit nízkého krevního tlaku.

Kromě toho má v sobě každý inzulínový přípravek nějaké pomocné látky, které např. udržují jeho stabilitu v ampuli, či brání růstu bakterií v ampulce. Všechny tyto látky mohou v principu u senzibilizovaných osob vyvolat neobvyklou reakci, a to i v malé dávce. Většinou to ale vypadá jinak a zhoršuje se to s opakovaným podáváním. Navíc Fiasp obsahuje v ampuli látku, která roztahuje krevní cévy, aby se inzulín v místě vpichu rychle vstřebával. Tato látka by skutečně mohla snižovat krevní tlak, ale použitá dávka je tak malá, že to prakticky není možné, aby působila v celém těle.

Osobně doporučuji hledat jinou příčinu poklesu tlaku, případně se znovu přesvědčit, zda se skutečně jedná o pokles krevního tlaku.

Teprve když to ověříte a nenajdete jinou příčinu, zkuste lék Fiasp nahradit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)