Cukrovka a životospráva

Odpověď

Milý pane Jaroslave, z vašeho dotazu vyrozumívám, že zřejmě trpíte chronickým onemocněním ledvin se sníženou funkcí. Máte zřejmě zvýšenou hladinu kreatininu. Kreatinin vzniká ve svalech a je to konečný produkt tzv. kreatinu. Rychlost vzniku kreatininu z kreatininu je poměrně stabilní a závisí především na množství svalové hmoty. Čím více má člověk svalstva, tím více produkuje kreatininu.

Kreatinin se již dále v těle nemetabolizuje a vylučuje se z těla téměř výlučně ledvinami, a to zejména tzv. glomerulární filtrací. Glomerulární filtrace či základní funkce ledvin. V mikroskopických ledvinných klubíčkách se „filtruje“ krevní plazma a látky, které je třeba z těla vyloučit, se tak dostávají do moči. Když se při onemocnění ledvin jejich funkce snižuje, klesá celková rychlost filtrace a látky, které mají být z těla vyloučeny, se v těle hromadí a jejich hladina stoupá.

To je důvod, proč se při onemocněních ledvin zvyšuje hladina kreatininu. Je to odraz snížené glomerulární filtrace (GFR). Hodnota GFR je základním ukazatelem funkce ledvin a pravidelně se vyšetřuje. Když je GFR nízká, hladina kreatininu stoupá.

Základními faktory, na kterých závisí hladina kreatininu jsou:

1. Celkové množství svalstva
2. Funkce ledvin, potažmo hodnota GFR

Kreatinin není látka pro organizmus výrazně toxická a jeho zvýšené hodnoty samy o sobě příliš nevadí. Podobně jako kreatinin se ale do moči vylučuje celá řada dalších produktů tělesného metabolismu a mnohé z nich již různou měrou toxické jsou. Kreatinin se tedy s výhodou používá jako ukazatel, jak fungují ledviny. Tedy především, jaká je přibližně hodnota glomerulární filtrace (GFR). Cílem léčebných opatření tedy není snižovat hladinu kreatininu, ale zachovávat (či případně zlepšit) hodnotu GFR.

Hodnota GFR se může přechodně zhoršovat při různých závažných tělesných poruchách, jako jsou např. velmi těžké infekční onemocnění, selhávání srdce, šok aj. Jinak ale hodnota záleží zejména na funkci ledvin. Při chronických chorobách ledvin, mezi něž patří i diabetické onemocnění ledvin, se hodnota různou rychlostí snižuje. Proto je nutné včas předcházet onemocnění ledvin a pokud již existuje, snažit se vývoj co nejvíce zpomalit.

Napíšu nyní pár slov o diabetickém onemocnění ledvin, protože náš web cukrovka.cz se zabývá především diabetem. Mezi základní opatření, jak zachovat dobrou funkci ledvin, či zpomalit její pokles jsou:

1. Co nejlepší vyrovnání diabetu dlouhodobě (to působí ale především preventivně, v rozvinutých případech je efekt již jen částečný)
2. Udržovat krevní tlak co nejblíže normálním hodnotám. K tomu je zapotřebí zejména omezování příjmu soli, dále kombinace léků. Některé léky jsou v případě diabetu výhodné.
3. Udržování dobré tělesné kondice
4. V dietě jíst přiměřené množství bílkovin, zejména nejíst zbytečně příliš mnoho bílkovin. Produkty bílkovin v jídle sice neovlivňují hladinu kreatininu, ale působí ve zvýšeném množství negativně na probíhající onemocnění ledvin. Při snížené GFR se dokonce příjem bílkovin mírně čí více doporučuje snížit.
5. Dále je vhodné mít ve zdravém rozmezí hladiny krevních tuků, mít v pořádku metabolismus vápníku, dostatek (nikoliv nadbytek) vitamínů apod.

Z uvedeného tedy plyne: Dodržujte zdravou životosprávu a snažte se mít v pořádku vyrovnání diabetu a krevní tlak. Případná dietní opatření dodržujte podle instrukcí lékaře. Snížení množství bílkovin v dietě může sloužit ke snížení hladiny různých produktů, které při výrazně snížené funkci ledvin mohou být škodlivé. Bílkoviny v dietě ale je třeba snižovat podle instrukcí lékaře. Na hladinu kreatininu to nebude mít vliv a ani na hodnotu GFR. Pacienti s diabetem bez závažnějšího onemocnění ledvin mají přijímat normální množství kvalitních bílkovin. Nikoliv zvýšené množství, nikoliv zbytečně snížené.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den Sandro. 

nejprve je třeba vypočítat váš bazální metabolismus. K tomu nám pomůže rovnice Harris-Benedicta, která pro ženy zní takto: 

BMR (kcal) = 655 + 9,6 x hmotnost (58kg) + 1,8 x výška (170cm) - 4,7 x věk (39let) 

Musíme ale také zohlednit vaši ideální hmotnost, která je dle vzorce (0,593 x výška - 38,6) =  62kg

tedy na vaší ideální hmotnost by vycházel BMR 1373 = 5766kJ

Diabetikům se doporučuje 45 - 55% sacharidů(1g=17kJ), 30% tuků(1g=37kJ) a 15-20% bílkovin(1g=17kJ). 

Ovšem je nutné ve výpočtu počítat také s pohybovou aktivitou a rovněž vaší kompenzaci diabetu. Ani jeden z těchto údajů bohužel neznám, proto si dovolím zlatou střední cestu, tedy 50% sacharidů: 

Tedy polovina (doporučených 50% sacharidů)  z 5766kJ je 2883kJ. Děleno 17 = 170g S

Obdobným způsobem lze vypočítat potřebu bílkovin i tuků. 

170gS berte prosím jako minimální množství, které byste měla přijmout, protože ve výpočtu nebyla zohledněna vaše pohybová aktivita. 

Poté ještě můžete rozpočítat doporučený příjem sacharidů do celého dne. 

Za předpokladu, že přijímáte 5 jídel denně se doporučuje 20% energie na snídani, 10% na svačiny, 35% na oběd a 25% večeři. 

Tedy by to bylo 34gS na snídani, 17gS na svačiny, 59,5gS na oběd, 42,5gS na večeři. 

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Dobrý den Zuzano, 

doporučení nekonzumovat nízkotučné mléčné výrobky je dnes spíše zastaralé. Naopak mnoho nízkotučných výrobků má kromě nízkého obsahu tuku také vyšší podíl bílkovin. Bílkoviny jsou důležitou stavební složkou lidského organismu a jejich dostatečné množství ve stravě má pozitivní efekt na svalovou hmotu a svalovou sílu. To vaše maminka vzhledem k věku jistě potřebuje. 

Není třeba se obávat mléčných polotučných výrobků, je to zlatá střední cesta v poměru výkon a chuť. Ještě se můžete podívat v obchodě po výrobcích typu SKYR či proteinové jogurty a nápoje, které pokud nejsou doslazovány, mají rovněž skvělé nutriční vlastnosti. 

Pokud nemá maminka ráda neochucené mléčné výrobky, můžete bílé jogurty zkusit dosladit čekankovým sirupem nebo čerstvým ovocem. Na trhu jsou i k dostání výrobky s náhradními sladidly, tedy výrobky, které zvyšují cukr v krvi minimálně.  Minimálně říkám proto, že každý mléčný výrobek obsahuje jednoduchý cukr laktózu, která glykémii zvyšuje. Většinou je to asi do 5g laktózy na 100g výrobku. Podle toho můžete lehce zjistit, kolik asi přidaného cukru v jogurtu je. Obvykle neochucené mléčné výrobky obsahují na 100 g výrobku přibližně 5 g sacharidů. Ochucené i 3 x tolik.

O mléčných výrobcích jsem psala rozsáhlý článek zde. 

Mléko a mléčné výrobky I. – mléko, fermentované mléko a jogurty | O cukrovce

Cholesterolu pocházejícího z mléka a mléčných výrobků se nemusíte obávat, pokud  bude maminka konzumovat polotučné mléko a výrobky z něho v  doporučeném denní množství.

Příjem cholesterolu za den by neměl přesáhnout 300 mg. Literatura uvádí, že mléko obsahuje 5-15 mg cholesterolu na 100 ml mléka. Z toho vyplývá, že v jedné sklenici (200 ml) je 10-30 mg cholesterolu v závislosti na jeho tučnosti. 

Větší efekt na cholesterol v krvi než cholesterol v potravinách mají ale trans mastné kyseliny (TFA). Ty jsou obsaženy především v  částečně ztuženém tuku, se kterým se setkáváme velice běžně. Je obsažen v polotovarech, náhražkách čokolády, polevách, sušenkách, cereálních sušenkách, cukrářských výrobcích, jemném sladkém pečivu, salátových zálivkách, majonézách a fastfoodu.

TFA je také v malém množství přirozenou součástí mléčného tuku. Není třeba ale konzumaci mléka, másla, smetany, jogurtů a sýru z tohoto důvodu omezovat.

Konzumace potravin bohatých na trans-tuky zvyšuje množství škodlivého LDL cholesterolu a snižuje množství příznivého HDL cholesterolu v krvi. TFA jsou příčinou srdečního onemocnění, mrtvice, cukrovky a dalších chronických onemocnění. Také přispívají k rezistenci na inzulín, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu.

Spíše jak na polotučné mléčné výrobky je třeba se zaměřit na tučné maso, sádlo, velké množství másla (smažení na másle a sádle je naprosto nevhodné), uzeniny a částečně ztužený tuk.. Velmi vhodné je do stravy zařadit naopak ořechy, semenu, ryby, margaríny, rostlinné oleje - jako je olivový lisovaný za studena a olej lněný, který má vyvážený poměr omega 3 a 6 kyselin. Rovněž tepelná úprava stravy je velmi podstatná. Nejzdravější tepelná úprava je vaření na páře, vaření, dušení. Naopak je třeba se vyvarovat smaženým jídlům. 

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milá paní Jano,

osoby s diabetem potřebují ke každému jídlu inzulín. Inzulín dokonce potřebují i bez jídla, protože cukr se v těle také tvoří a pokud inzulín chybí, tvoří se cukr zvýšenou měrou. Osoby s diabetem 2. typu mají ale často inzulínu dostatek, ale jejich porucha spočívá v tom, že jim inzulín špatně funguje.

Pokud tedy konzumujete jídlo, které obsahuje sacharidy, je potřeba, aby se k tomu uvolnil váš vlastní inzulín a pokud ho nemáte dost, tak je nutné jej podávat injekčně.

Pokud zdravá osoba jí ovesnou kaši, okamžitě se jim uvolňuje inzulín a ten působí, že sacharidy obsažené v kaši se buď rovnou metabolizují, nebo se ukládají ve formě zásobních látek v těle (jako glykogen a jako tuk).

Vámi udávané množství kaše obsahuje odhadem asi 40 - 45 g sacharidů, tedy pokud si k tomu neberete pro ozdobu kaše nějakou marmeládu či ovoce navíc. Pokud pacient s diabetem není schopen na tento podnět uvolnit dostatečné množství inzulínu, třeba i s pomocí léků, tak mu bude glykémie rozhodně stoupat.

Ovesná kaše je v množství, které uvádíte, jídlo zdravé, ale je nutno jej započítat do příjmu sacharidů. Je to podobné, jako byste snědla asi 80-90 g chleba. U pacientů s diabetem je proto nutné si toho být vědom a podle toho upravovat svoji léčbu a případně i pohybový režim.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Nikolo, vaše paní diabetoložka určitá zná váš celkový zdravotní stav a ví, kolik vážíte a měříte, což jste pro nás neuvedla.

Množství sacharidů v dietě určitě závisí na tom, jak mnoho fyzicky pracujete či svačíte a jaká je vaše tělesná konstituce. Určitě by bylo dobré, abyste nepřibírala na váze a byla štíhlá. Už dávno nerostete, a tak režim z diabetologie pro mladistvé už je pomalu minulostí.

Většinou platí, že méně sacharidů se podaří inzulínem lépe ukočírovat než množství větší. O tom, zda jsou pro vás vhodné svačiny, rozhoduje váš inzulínový režim. Pokud máte 4 denní dávky, z toho 3x se jedná o krátce působící inzulín před jídly, tak opravdu často svačiny jen zvyšují glykémie. Záleží také pochopitelně na preferenci pacienta, ale pokud svačiny má rád a pokud mu to jeho tělesné proporce dovolí, tak je potřeba tomu přizpůsobit inzulínový režim.

Používání senzorů a více denních injekcí inzulínu, případně použití inzulínové pumpy, dovoluje mít režim flexibilní a zařizovat se podle momentálních možností a chuti. Vy ale nemáte výsledky dobré, a tak určitě potřebujete ještě více zaučit a získat motivaci. Vaše hodnoty je nutné dlouhodobě zlepšit a prvním krokem může být omezení sacharidů v dietě, např. na 150 g/den, pokud chcete být štíhlá a fit. Ale je to pochopitelně velmi individuální.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Miroslave, máte velmi kurážný plán, který vám rozhodně chválím. Je ale důležité v tom vydržet, protože když to přerušíte, tak se pak snadno dostanete opět na start... Po takovém půstu se však vraťte ke zdravé normální dietě a ne (pro dnešní čas) k typickému přejídání.

Nutno poznamenat, že hodně také záleží na tom, zda máte nějakou antidiabetickou léčbu. Pokud byste si například aplikoval inzulín, tak byste musel výrazně snížit jeho dávky.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Cyrile, ano, je tomu tak. Pro osoby s diabetem je existuje široké rozpětí dietního doporučení z hlediska množství sacharidů.

Do diety je ovšem nutné započítávat všechny sacharidy, to znamená i ty v zelenině, v polévkách, omáčkách, v ovoci a podobně.

Záleží na tom, jak je cukrovka vyrovnaná, jaký je výživový stav pacienta, jak moc se fyzicky namáhá a jak je starý.

Vy máte přiměřenou váhu a patříte spíše k vyšší věkové kategorii. Proto bych vám doporučoval dietu s obsahem asi 150 až 180 g sacharidů denně, rozdělených do 3, případně 4 denních jídel.

Samozřejmě také záleží na vaší léčbě, ale ta by se spíše měla přizpůsobit vaší dietě, abyste neměl hlad a nehubnul ani netloustnul. I na našich stránkách naleznete odkaz na vzorový jídelníček.

https://www.cukrovka.cz/obsah-sacharidu-v-potravinach

https://www.cukrovka.cz/rozliseni-diet-dle-mnozstvi-sacharidu-ve-strave

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den Tamaro, 

metformin je účinný lék snižující dlouhodobý cukr v krvi (odborně glykovaný hemoglobin - HbA_1c). Metformin potlačuje tvorbu glukózy v játrech a zvyšuje periferní citlivost tkání na inzulin. Mimo tento efekt má řadu dalších pozitivních vedlejších (nejen preventivních) účinků, jako např.: 

• Metformin podle řady studií snižuje kardiovaskulární riziko. Ve studii UKPDS snížil metformin riziko infarktu myokardu (IM) více než jiné léky při srovnatelném efektu na glykémii.
• Ve studii UKPDS došlo u diabetiků 2. typu k nejmenšímu vzestupu hmotnosti ze všech užívaných antidiabetik právě po metforminu.
• Ve studii DPP zaměřené na prevenci pacienti s prediabetem po metforminu redukovali hmotnost.

Metformin je v léčbě DM2 lékem první volby a je podáván prakticky u všech pacientů. 

Aby byly pacientovi odebrány léky na diabetes, musí prokázat velkou píli a velké odhodlání. Cesta je to dlouhá a obnáší redukci hmotnosti, zdravý životního styl, tedy kromě vyvážené stravy i pravidelnou pohybovou aktivitu. Vše v konečném výsledku závisí ale na lékaři, protože všeobecně se odebrání léku nedoporučuje. Ale najdou se i pacienti, kteří to dokázali. 

Všeobecně se doporučuje nejen omezit příjem sacharidů - tedy jak píšete těstovin a bílého pečiva, ale i snížit množství živočišných tuků, dostatečný příjem rostlinných tuků  a dostatečná konzumace kvalitních plnohodnotných bílkovin. 

U sacharidů je velmi důležitý obsah vlákniny. Vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů, tím dochází k pomalejšími a nižšímu nárůstu cukru v krvi. 

Proto se nedoporučuje bílé pečivo, které vlákninu neobsahuje, místo toho je vhodný žitný či celozrnný chléb. Kvalitní celozrnné pečivo by mělo obsahovat alespoň 5 g vlákniny / 100 g výrobku. 

Z příloh mají nejméně sacharidů (vyjmenováno vzestupně) luštěniny a brambory, poté rýže natural, rýže basmati, těstoviny semolínové a celozrnné, těstoviny klasické - pšeničné, knedlík bramborový, knedlík houskový. Více o sacharidech si můžete přečíst v mém článku zde: Sacharidové přílohy | O cukrovce

Porce přílohy závisí na doporučeném příjmu sacharidů za den (řekne vám lékař či nutriční terapeut). Poté se můžete řídit rámcovým jídelníčkem. Rozlišení diet dle množství sacharidů ve stravě | cukrovka

To vše je ale pouze vrchol ledovce, vědět toho potřebujete mnohem více. Myslím, že nejlepší by pro vás bylo, kdybyste se svěřili do rukou kvalifikovaného odborníka - nutričního terapeuta či specialisty. Seznam ambulancí - Česká asociace nutričních terapeutů (cant.cz)  

Jídelníček by  mohl vypadat např. takto ( celkem 9000kJ, 200gS - zapůjčeno od mého pacienta) 

Přeji pevné zdraví a silnou vůli. 

(odpovídá Mgr. Beáta Bohnerová, StefaMed, s.r.o.)

Odpověď

Milý Libore, neuvedl jste, zda užíváte nějaké léky a zda dodržujete dietu s omezením sacharidů. Je také důležité vědět, zda před cvičením (řekněme 90 – 30 min. předem) něco jíte. Sacharidy se pak mohou ještě postupně vstřebávat ze zažívacího ústrojí.

Kratší intenzivní cvičení však pro některé lidi představuje určitou formu stresu, při kterém se uvolní některé hormony, jako zejména adrenalin a kortizol. Oba tyto hormony mobilizují v těle cukr, a to proto, aby tělo mělo k dispozici energii pro cvičení nebo pro stresující činnost. U pacientů s diabetem to bohužel není ale třeba, protože glykémii mají již zvýšenou a s tím uvolněným cukrem si tělo neví rady.

Proto se doporučuje spíše tzv. aerobní cvičení raději než silové, při kterém se člověk více zadýchá (a spaluje cukry) a které má většinou delší trvání.

Já vám navrhuji dvě věci:

1. Cvičte pravidelně, nejlépe každý den, klidně i 2x. Tělo se vytrénuje, cvičení nebude tolik stresující (i když to možná ani nevíte) a bude se lépe spalovat cukr. Trvání by mělo být pokud možno delší a ne pouze nárazové, tedy alespoň 40 minut nebo 2x 20 minut.
2. Zařaďte pokud možno aerobní cvičení. Sem patří běh (i pomalý), rychlá chůze, intenzivní ale nikoliv náročná gymnastika, míčové hry, tenis, jízda na kole a podobně. Chcete-li cvičit i silově, rozdělte si cvičení na 2 poloviny. Nejdřív se trochu rozcvičte, pomalu si zaběhejte nebo rychle projděte, a pak přidejte ty silové cviky.

Po určité době, pokud své cvičení nebudete zbytečně přebíjet nadměrným příjmem jídla, povede spíš k poklesu nebo dokonce normalizaci glykémií.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Marcelo,

Momentálně asi léky na diabetes skutečně nejspíš nepotřebujete. Teprve kdyby se vám nepodařilo omezit jídlo a trochu zhubnout, by se pro vás hodil metformin, např. v dávce 2x 500 mg.

Hodnotu glykémie máte již na hranici diabetu a je pravděpodobné, že po jídle vám hodnota dále stoupne. Měla byste se proto opravdu snažit, aby se porucha postupně nezhoršovala a léky potřebovat budete.

Na prvním místě byste měla snížit kalorickou hodnotu vaší potravy. Jíte sice samé zdravé věci, ale s takovým elánem, až se mně samotnému sbíhají sliny. Určitě byste měla maximálně omezit příjem sacharidů v podobě pečiva, příloh a vysloveně sladkého ovoce a také byste měla snížit příjem tuků v podobě tučnějšího masa, pomazánek, sýrů a podobně. Nesladké zeleniny jezte kolik máte chuť, ale na sladší ovoce přece jen dávejte pozor. Pomeranče jsou vynikající a jistě jsou vhodné, ale pokud je zkombinujete ještě s jablky, hruškami, mrkví a podobně, tak už toho může být dohromady moc, i když to všechno je v principu zdravé. Určitě by vám na den mělo stačit 120 – 150 g sacharidů. Je ale nutné započítat skutečně všechny, tedy i ty v zavářkách, přídavcích do masa i v nesladkém ovoci.

Potravinové doplňky klidně jezte, ale většinou jsou zbytečné, protože nejspíš máte všeho dost. Jeden kvalitní multivitamin denně by asi stačil.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)